Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Geologický čas

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 4. 2014, 14:47; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png

Ještě před 250 lety panoval v křesťanském světě názor, že Země je stará několik málo tisíců let. Bible byla v tomto ohledu autoritou po celý středověk i počátek novověku. Dlouhou dobu byl nekriticky přijímán nesmyslný výpočet irského anglikánského archiváře Jamese Usshera, který v roce 1654 určil vznik světa k roku 4004 př. n. l. Teprve na počátku 19. století začal převažovat geologický výklad nad dogmatickým. V 50. letech 20. století pak bylo stáří Země stanoveno na 4 550 milionů let (Ma). Během několika dalších desetiletí se dospělo k poznání, že vesmír je starý 13 až 14 miliard let (poslední přesnější údaj je 13,75 miliard let). Celá geologická minulost Země byla rozčleněna na několik období, podle událostí které se v daném období staly.

Stratigrafická tabulka

eon
eonotem 		éra
eratem 		perioda
útvar 		epocha
oddělení 		hlavní události věk
stupeň 		časová osa (Ma)2
fanerozoikum
kenozoikum
 neogén holocén Konec poslední doby ledové a vzestup moderních civilizací. 0 - 0,0115
pleistocén Vyhynutí mnoha druhů velkých savců. Evoluce lidí. würm 0,0115 - 0,11
riss/würm 0,11 - 0,126
riss 0,126 - 0,38
mindel/riss 0,38 - 0,40
mindel 0,40 - 0,42
günz/mindel 0,42 - 0,85
günz 0,85 - 1,20
donau/günz 1,20 - 1,45
donau 1,45 - 1,80
1,80 - 2,40
biber 2,40 - 2,588
pliocén piacenz 2,588 - 3,60
zancl 3,60 - 5,332
miocén messin 5,332 - 7,246
torton 7,246 - 11,608
serravall 11,608 - 13,65
langh 13,65 - 15,97
burdigal 15,97 - 20,43
aquitan 20,43 - 23,03
paleogén oligocén chatt 23,03 - 28,4
rupel 28,4 - 33,9
eocén První druhy „moderních“ savců. priabon 33,9 - 37,2
barton 37,2 - 40,4
lutet 40,4 - 48,6
ypres 48,6 - 55,8
paleocén thanet 55,8 - 58,7
mont 58,7 - 61,7
dan 61,7 - 65,5
mezozoikum
(druhohory)
 křída svrchní Vrchol a vymření dinosaurů. První primitivní placentálové. maastricht 65,5 - 70,6
campan 70,6 - 83,5
santon 83,5 - 85,8
coniac 85,8 - 89,3
turon 89,3 - 93,5
cenoman 93,5 - 99,6
spodní alb 99,6 - 112,0
apt 112,0 - 125,0
barrem 125,0 - 130,0
hauteriv 130,0 - 136,4
valangin 136,4 - 140,2
berrias 140,2 - 145,5
jura svrchní
(malm) 		Vačnatí savci, první ptáci, první kvetoucí rostliny. tithon 145,5 - 150,8
kimmeridž 150,8 - 155,0
oxford 155,0 - 161,2
střední
(dogger) 		callow 161,2 - 164,7
bathon 164,7 - 167,7
bajok 167,7 - 171,6
aalen 171,6 - 175,6
spodní
(lias) 		toark 175,6 - 183,0
pliensbach 183,0 - 189,6
sinemur 189,6 - 196,5
hettang 196,5 - 199,6
trias<font color /> svrchní První dinosauři, ptakořitní, rozlomení Pangey do Gondwany a Laurentie. rhaet 199,6 - 203,6
nor 203,6 - 216,5
carn 216,5 - 228,0
střední ladin 228,0 - 237,0
anis 237,0 - 245,0
spodní scyth 245,0 - 251,0
paleozoikum
(prvohory)
 svrchní
paleozoikum 		perm svrchní Permské vymírání největší známé vymírání, vyhynulo 95 % rodů, suchozemských i mořských. thuring 251,0 - 270,6
spodní saxon 270,6 -
autun - 299,0
karbon1 svrchní
(pennsylvan) 		Rozmach hmyzu, první plazi, ukládání černých břidlic. stephan 299,0 - 303,9
westphal 303,9 - 313,0
namur 313,0 - 326,4
spodní
(mississipp) 		Velké primitivní stromy, první pozemní obratlovci. visé 326,4 - 345,3
tournai 345,3 - 359,2
spodní
paleozoikum 		devon svrchní První obojživelníci, plavuně famen 359,2 - 374,5
frasn 374,5 - 385,3
střední givet 385,3 - 391,8
eifel 391,8 - 397,5
spodní ems 397,5 - 407,0
prag 407,0 - 411,2
lochkov 411,2 - 416,0
silur svrchní První cévnaté rostliny, první ryby s čelistí. přídolí 416,0 - 418,7
ludlow 418,7 - 422,9
spodní wenlock 422,9 - 428,2
llandovery 428,2 - 443,7
ordovik svrchní Dominují bezobratlí, první pozemní rostliny. ashgill 443,7 -
caradok
spodní llandeilo
llanvirn
arenig
tremadok - 488,3
kambrium svrchní Hlavní rozdělení života v kambrické explozi. 488,3 - 501,0
střední 501,0 - 513,0
spodní 513,0 - 542,0
prekambrium
(kryptozoikum) 		proterozoikum neoproterozoikum ediakar 542 - ~630
cryogen Země asi jako sněhová koule, rozpad Rodinie ~630 - 850
ton 850 - 1000
mesoproterozoikum sten Sjednocení superkontinetu Rodinia 1000 - 1200
ectas 1200 - 1400
calymm 1400 - 1600
paleo-
proterozoikum 		stather 1600 - 1800
orosir Množství kyslíku v atmosféře na 15 % dnešního stavu 1800 - 2050
rhyac 2050 - 2300
sider 2300 - 2500
archaikum neoarchaikum 2500 - 2800
mesoarchaikum 2800 - 3200
paleoarchaikum 3200 - 3600
eoarchaikum jednobuněčný život 3600 - 3800
hadaikum3 4100 Ma – nejstarší hornina (Acasta gneiss, Kanada);
4400 Ma – nejstarší známý minerál (zirkon);
4570 Ma – vznik Země 		3800 - ca.4600
  1. V Severní Americe se karbon dělí na mississipp a pennsylvan.
  2. Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.
  3. Hadaikum se někdy nazývá priscoan.

Geologický čas byl uměle rozdělen na úseky - geologická období, dle geologického, paleontologického aj. vývoje na zeměkouli. Má se za to, že časové délky geologických období se statisticky neustále zkracují.

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Geologický čas
      Tektonické desky
 Velké desky

Africká • Antarktická • Australská • Eurasijská • Indická • Jihoamerická • Pacifická • Severoamerická

Malé desky

Arabská • Filipínská • Jan Mayen • Juan de Fuca • Karibská • Kokosová • Nazca • Scotia

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Geologick%C3%BD_%C4%8Das“