Grumman E-1 Tracer

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 3. 2010, 02:46; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Základní charakteristika
E-1 Tracer
Soubor:E-1B VAW-11.jpg

Určení	letoun včasné výstrahy
Výrobce	Grumman
Konstruktér
První let	17. prosinec 1956
Zařazen	1958
Vyřazen	1977
Výroba
Vyrobeno	88
Varianty	Grumman C-1 Trader, Grumman S-2 Tracker
Uživatel	US Navy

Grumman E-1 Tracer byl americký jednoúčelový letoun včasné výstrahy a řízení letového provozu, který používalo americké námořnictvo od konce 50. let 20. století.

Letoun byl odvozený od palubního transportního letounu Grumman S-2 Tracker vznikl jako náhrada typů Grumman AF Guardian a Douglas A-1 Skyraider. Počátkem 70. let byl ve službě sám nahrazen typem Grumman E-2 Hawkeye.

Obsah

1 Vývoj a konstrukce
2 Přezdívka letounu
3 Varianty
4 Hlavní technické údaje
- 4.1 Pohonná jednotka
- 4.2 Výzbroj
5 Externí odkazy

Vývoj a konstrukce

E-1 Tracer byl odvozený od transportního typu Grumman C-1 Trader. Dalším příbuzným letounem, který měl stejnou koncepci, byl protiponorkový typ Grumman S-2 Tracker. Konstrukcí se jednalo o C-1, u který na vzpěrách nad trupem nesl radar Hazeltine AN/APS-82, krytý pod velkým radomem. Radar sloužil především pro sledování vzdušných cílů. Novinkou byl indikátor pohyblivých vzdušných cílů (Airborne Moving Target Indicator - AMTI), který umožňoval sledování nízko leticích cílů, které by dříve bylo obtížné odlišit od mořské hladiny.

Pro zachování stability byla původní jednoduchá ocasní plocha letounu nahrazena rozměrnější dvojitou. K prvnímu letu stroje došlo 17. prosinec 1956 v továrně Grummanu v Peconic river na Long Islandu.^[1] Letouny E-1 byly ve službě v letech 1958–1977. Dodnes se dochovalo pět kusů, které jsou všechny v amerických muzeích.^[2]

Přezdívka letounu

Grumman E-1 Tracer byl podle starého označovacího systému námořnictva pojmenován Grumman WF a proto byla jeho původní přezdívka "Willy Fudd". Příbuzný typ S-2 Tracker byl dle starého systému označován S2F a přezdíván "Stoof". E-1, který vypadal jako S-1 s velkým radarem nad trupem se proto přezdívalo "Stoof with a Roof".

Varianty

XWF-1 - studie přestavby typu Grumman S2F-1 Tracker na letoun včasné výstrahy. Nerealizováno.
WF-2 - Sériová varianta. V roce 1962 přeznačena na E-1B. 88 kusů.

Grumman E-1 Tracer jednotky VAW-11 Early Eleven se připravuje ke startu z letadlové lodi USS Hancock, 1962

Čtveřice E-1 squadrony VAW-11 Early Eleven v letu nad letadlovou lodí USS Constellation, rok 1963–64

Hlavní technické údaje

Posádka: 4 (2× pilot, 2× operátor radaru)
Rozpětí: 21,2 m
Délka: 12,9 m
Výška: 4,9 m
Nosná plocha: 46,35 m²
Hmotnost prázdného letounu: 8504 kg
Vzletová hmotnost: 12 065 kg
Max. vzletová hmotnost: 13 222 kg
Nejvyšší rychlost: 462 km/h
Dostup: 4800 m
Stoupavost: 340 m/min
Dolet: 2092 km

Pohonná jednotka

2× hvězdicový vzduchem chlazený motor Wright R-1820-82WA Cyclone
Výkon motoru: 1525 hp (1137 kW)

Výzbroj

Žádná

Externí odkazy

(anglicky) Informace o všech dochovaných letounech řady E-1/C-1/S-2

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]

[2]