V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Lipětín

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 3. 2014, 23:47; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Lipětín (německy Lindau) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházel se zhruba 5,5 km severně od bývalého města Mostu a 2,5 km jižně od Litvínova. Napojoval se z jihu k bývalému Dolnímu Litvínovu a rozkládal se na březích Bílého potoka. Lipětín byl zbořen v letech 1957-1959 kvůli těžbě uhlí.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o Lipětínu pochází již z roku 1227, kdy Hrabišice Kojata ve své závěti daroval Lipětín pražskému klášteru na Zderaze. V roce 1301 potvrdil vlastnictví král Václav II. Kdo byl majitelem vsi ve 14. a 15. století není známo, snad patřila stále zderazskému klášteru. V roce 1456 koupilo město Most od kláštera jeho statky v okolí města a snad mezi nimi mohl být i Lipětín. V 1. polovině 16. století byl Lipětín majetkem rytířského rodu ze Schonau, který zde nejspíš založil tvrz. V roce 1585 patřil Lipětín k panství mosteckého hradu. Spolu s hradem jej v roce 1595 prodal císař Rudolf II. městu Mostu. Již v roce 1598 však Lipětín město prodalo Janovi Václavovi z Lobkovic. Později získali Lipětín Valdštejnové, kteří jej připojili ke svému panství Duchcov-Horní Litvínov, jehož součástí zůstal až do roku 1848. Poté se Lipětín osamostatnil. V roce 1931 se stal osadou Dolního Litvínova. Za druhé světové války (1941) byly Dolní Litvínov s Lipětínem připojeny k Hornímu Litvínovu. Po válce se sice stal Dolní Litvínov opět samostatným, ale již v roce 1947 byl s Lipětínem znovu připojen a vzniklo město Litvínov. Ve vsi stály dva mlýny. Nacházela se zde kaple Navštívení Panny Marie. Lipětín patřil do farnosti Horní Litvínov. Lipětín zanikl v důsledku těžby uhlí v letech 1957-1959. Těžba zde již dávno skončila a v současnosti je prostor rekultivován.

Literatura

  • J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 49

Externí odkazy