Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Luminofor

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 4. 2011, 21:41; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Luminofor je látka, schopná uchovat dodávanou energii a následně ji vyzařovat ve formě světla (tzv. luminiscence). Luminoforem je pokrytý vnitřní povrch všech zářivek a většiny výbojek. Tato vrstva mění energii elektrického výboje na viditelné světlo. Právě složení luminoforu určuje barvu světla u zářivek. V průmyslu se využíval k vytváření obrazu v CRT monitorech počítačů, nebo v různých starších zařízeních vybavených složitější zobrazovací jednotkou (např. osciloskop). Může existovat v různých barvách, největší využití našel žlutozelený luminofor pro svou vysokou svítivost.

Recyklace

Součástí recyklace počítačových a televizních obrazovek je i recyklace luminoforů. Luminofory jsou cenné, protože obsahují kovy vzácných zemin, ale ze stejného důvodu se jedná o toxické látky. Je nutné je odstranit především proto, aby při další recyklaci skleněných obrazovek neměnily nežádoucím způsobem optické vlastnosti skla. Luminofor se může oddělit z rozřezané obrazovky odsátím, kartáčováním, pískováním nebo ostříkáním tlakovou vodou. Při klasické recyklaci obrazovek jejich rozdrcením lze použít vibrační síto a oplachování vodou, skelný prach se od luminoforů částečně odděluje i flotací.[1] Z oddělených kalů luminoforu lze kapalinovou extrakcí separovat yttrium a europium.[2]

Reference

  1. KIZLINK, Juraj; MAŠEK, Martin; MAŠEK, Ivan. Možnosti recyklace luminoforu z obrazovek. Odpady.ihned.cz [online]. 2003-04-24, rev. 2003-04-24 [cit. 2008-11-10], kapitola Zpracování vyřazených obrazovek. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  2. ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR. Způsob extrakce iontů europitých a yttritých z koncentrátu luminoforového prachu či kalu. Původce vynálezu: Václav GRUBER. Česká republika, Úřad průmyslového vlastnictví. Patentový spis CZ PV 2004-1156. Dostupné: <online> [cit. 2008-11-10].