V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kontaktní čočka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 1. 2010, 08:11; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Kontaktní čočka

Kontaktní čočka je optická čočka umístěná bezprostředně na rohovce oka. Slouží především ke korekci optických vad zraku jako jsou krátkozrakost a dalekozrakost a astigmatismus. Dále plní funkci ochrannou a také kosmetickou, například při změně barvy oka pomocí barevné kontaktní čočky. Podle materiálu se kontaktní čočky dělí tvrdé čočky a měkké čočky. Čočky se různí dobou nepřetržitého nošení a četností výměny: jedna skupina čoček se nosí jen přes den a sundává se na noc a mění se jednou za měsíc, zatímco čočky jiné skupiny se mění a tedy i vyhazují denně. Vynálezcem moderních kontaktních čoček je český vědec Otto Wichterle.

Obsah

Materiál

První kontaktní čočky se vyráběly ze skla, což způsobovalo dráždění oka a nebylo možné je nosit po delší souvislou dobu. Když William Feinbloom zavedl čočky vyrobené z polymetylmetakrylátu (PMMA), kontaktní čočky začaly být výrazně pohodlnější. Těmto PMMA čočkám se běžně říká "tvrdé" čočky. Tvrdé čočky PMMA čočky mají své nedostatky: nepropouští žádný kyslík k rohovce, což může způsobit několik záporných klinických účinků. Koncem dvacátého století byly vyvinuty lepší materiály pro tvrdé kontaktky: tyto polymery se označují jako RGP, anglicky "rigid gas permeable", česky "tvrdé, propustné pro plyn". Tvrdé čočky mají několik výhod. Díky své neporozitě nepřijímají chemikálie a výpary. Vstřebání takových sloučenin jinými druhy kontaktek může být problém pro ty, kdo jsou pravidelně vystaveni chemickým procesům. Jsou schopné nahradit přirozený tvar rohovky novým odrazivým povrchem. Díky tomu poskytuje obyčejná sférická tvrdá kontaktka dobrou úroveň vidění u lidí s astigmatismem nebo narušeným tvarem rohovky jako je "keratoconus". Na druhé straně, měkké kontaktky jsou ihned pohodlné, zatímco tvrdé čočky si žádají období přizpůsobení než je dosaženo plného pohodlí. Polymery, z nichž jsou měkké čočky vyráběny, se za poslední 25 let zlepšily, hlavně svou propustností pro kyslík. Existují také hybridní čočky. V roce 1999 se objevily silikon-hydrogelové čočky, jež mají vysokou propustnost pro kyslík a pohodlí konvenčních hydrogelových čoček. Tyto čočky byly původně určeny pro prodloužené nošení (přes noc), nicméně se objevily i denní silikon-hydrogelové čočky. Silikon sám činí povrch čoček vysoce hydrofobním (vodu odpuzujícím), což působí potíže; tato vlastnost je snižena přidáním hydrogelů.

Doba nošení

přístroj, na kterém O. Wichterle vyrobil první kontaktní čočky

Denní kontaktky jsou navrženy pro odejmutí před spaním a opětovné nasazení příští den. Kontaktky pro prodloužené nošení se nosí přes noc, obvykle po dobu 6 či více po sobě jdoucích nocí. Kontaktky označované jako kontinuální umožňují dobu nepřetržitého nošení až 30 nocí.

Četnost výměny

Kromě doby nepřetržitého nošení jsou čočky obvykle děleny podle četnosti výměny. Nejkratší jsou denní, vyhazované před každou nocí. Mohou být vhodné pro pacienty s oční alergií, protože omezují nahromadění antigenů a bílkovin. Delší jsou čočky předepsané na 14 dní a měsíc a dále čtvrtletní a roční. Tvrdé čočky propustné pro plyny jsou velmi trvanlivé a mohou vydržet několik let bez potřeby výměny. Tvrdé čočky PMMA jsou velmi trvanlivé a nosily se po dobu 5 až 10 let.

Komplikace

Komplikacemi způsobenými nošením kontaktek je postiženo asi 4 % jejich uživatelů. Nadměrné nošení kontaktek, hlavně přes noc, je spojeno s většinou bezpečnostních obav. Potíže spojené s kontaktkami mohu postihnout oční víčko, spojivky, různé vrstvy rohovky; kontaktky mohou dokonce natrhnout tenký film, jenž pokrývá vnější povrch oka.

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kontaktn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka“