V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kácení

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 4. 2011, 21:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Pěkně provedený vrchní klínový zářez, Oregon (USA) 1905
Dřevorubec (okolo roku 1840) s klínem a sekyrou

Kácení stromu je jednou z dílčích operací při těžbě dříví. Dřevorubec musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.).[1] Každý strom má jiný tvar, růst, vlastnosti (rozložení a tvar koruny, tvar kmene, oddenková hniloba) a i místa práce se vzájemně liší (poloha okolních stromů, terén, povětrnostní podmínky). Proto je nutné každý strom kácet teprve po uvážení konkrétní situace a důkladné obhlídce. Nejsnadnější případ je kácení rovného přímého stromu s pravidelnou korunou i kmenem. Těžiště takového stromu je v ose kmene. Normální stromy mají těžiště přibližně ve výšce 0,36–0,4 násobku výšky stromu. Strom, který má těžiště výše (po provedení zářezu a hlavního řezu) vyžaduje ke svému vychýlení a následnému přivození pádu méně síly - je méně stabilní. Čím je strom mohutnější (vyšší, silnější) tím větším tlakem působí na základu. Klínování i řezání je potom namáhavější než u stromů subtilnějších.

Obsah

Postup při kácení „normálního“ stromu

V normálním případě si pracovník:

  • vyhledá strom určený ke skácení (označený strom)
  • při obhlídce určí směr pádu (závisí na bezpečnosti, směru a způsobu soustřeďování dříví...) tak aby došlo k minimálnímu poškození káceného stromu (např. riziko rozštípnutí nebo přeražení káceného kmene o terénní nerovnosti) i okolního porostu. Směr pádu ovlivňuje i terén (na strmých svazích je nutno kácet šikmo nebo po svahu, aby nedošlo k samovolnému pohybu)
  • do bezpečného prostoru si odloží nářadí (šikmo na opačnou stranu než je určený směr pádu)
  • upraví si pracoviště
    • odstraní z bezprostředního okolí překážky (křoviny, klest, buřeň),
    • ohne a zajistí nárost, který má zůstat nepoškozen,
    • ušlape nebo odhází sníh,
    • vyhlédne a upraví si ústupovou cestu (šikmo vzad od paty stromu do bezpečné vzdálenosti)
  • pokud má strom větve až k zemi odvětví kmen (asi do výše prsou) pilou a odstraní případné kořenové náběhy (pokud ztěžují kácení, hrozí rozštípnutí kmene nebo mohou ovlivnit směr pádu)
  • provede zářez v plánovaném směru pádu (častější je vrchní klínový ale při kácení po svahu se s výhodou používá i spodní klínový zářez). Hloubka zářezu by měla sahat do 1/5 až 1/3 tloušťky kmene na pařezu a výška klínu asi 2/3 hloubky (uhel 30 – 45stupňů). Oba řezy ohraničující klín by se měly spojit v jediné přímce a tato přímka musí být kolmá na směr pádu.
  • z protilehlé strany budoucího pařezu vede horizontálně hlavní řez ve výši 2/3 zářezu tak, aby mezi zářezem a hlavním řezem zůstal dostatečně široký (2-4cm) neproříznutý pás tzv. nedořez.(Dřevorubci mu také říkají držák- protože drží kmen až do chvíle pádu).Dřevorubec pilou držák stále zmenšuje a přitom sleduje korunu stromu.Jakmile se začne koruna naklánět- a tím ukazuje, kam padne, dřevorubec dořezává držák tak, aby strom přesně nasměroval.Například chce-li aby koruna šla doprava, dořezává levou stranu držáku.Tato metoda-"Směrové kácení" umožňuje špičkovému dřevorubci porazit strom přesně na zatlučený kolík.Při řezání hlavního řezu je nutné zajistit štěrbinu řezu klínem nebo lopatkou proti sevření.
  • Pokud strom nezačne padat po dokončení hlavního řezu údery na klín v řezu nebo tlakem lopatkou strom vychýlí z rovnovážné pozice. V počáteční fázi pádu dřevorubec ustupuje šikmo vzad do bezpečí po připravené ústupové cestě
  • po pokácení dřevorubec odřízne z čela zbytky nedořezu a odstraní i případnou třísku na pařezu[2]

Pochopitelně existuje množství odlišných případů (nakloněné stromy, souše, velmi silné stromy, „dvojáky“, částečné vývraty…), které vyžadují specifický pracovní postup. Kácení je poměrně nebezpečná pracovní operace[3] a proto legislativa vyžaduje od profesionálů kromě dalších požadavků také získání oprávnění pro práci s motorovou pilou (+ pravidelné proškolování a přezkušování).

Pracovní prostředky

Dřevorubec používá k těžbě různé pracovní prostředky. Od nejjednoduššího ručního dřevorubeckého nářadí (pily, sekery, klíny, přetlačné lopatky, dřevorubecké pásmo…) dospěl vývoj přes motorové pily a hydraulické nebo pneumatické klíny k těžebním strojům (harvestory a další mechanismy) odstraňujícím velkou část fyzicky náročné a nebezpečné práce. Po kácení pokračuje proces těžby dříví dalšími operacemi jako je odvětvování, sortimentace atd.

Legislativní regulace

V ČR existuje poměrně přísná zákonná regulace kácení dřevin. Kácení dřevin rostoucích mimo les (na nelesních pozemcích) upravuje legislativně zejména zákon č. 114/1992 Sb., (O ochraně přírody a krajiny). Těžba dříví v lesích se řídí Zákonem o lesích (289/1995 Sb).

Související články

Reference

  1. ↑ Škapa, M. a kol. Lesní těžba 1. vyd. Praha : SZN, 1987. 376 s.
  2. ↑ http://obnova-lesa.euweb.cz/rdn_kaceni.pdf
  3. ↑ http://www.novinky.cz/krimi/198524-pri-kaceni-spadl-na-muze-strom.html

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/K%C3%A1cen%C3%AD“