Koloběh kyslíku

Z Multimediaexpo.cz

Koloběh kyslíku je biogeochemický cyklus kyslíku, který koluje mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - zemskou atmosférou, biosférou a litosférou. Hlavní pohonnou silou tohoto cyklu je fotosyntéza, která je rovněž zodpovědná za složení současné zemské atmosférou.

Vznik volného kyslíku

Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v biosféře a 0,36 % v atmosféře. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá oxid uhličitý na kyslík:

6CO₂ + 6H₂O + energie → C₆H₁₂O₆ + 6O₂

Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech. Drobné sinice rodu Prochlorococcus jsou nejpočetnějšími fotosyntetizujícími organismy - zodpovídají za více než polovinu fotosyntetické aktivity volného oceánu.^[1] Kyslík může vznikat i při biologickém zvětrávání. Při tomto procesu některé organismy získávají minerály (živiny) z oxidů a přebytečný kyslík vypouští. Dalším zdrojem atmosférického kyslíku je proces zvaný fotolýza, při němž ultrafialové záření rozkládá molekuly vody a dusitanů. Volné atomy dusíku a vodíku utíkají do vesmíru, zatímco kyslík zůstává v atmosféře.

2H₂O + energie → 4H + O₂

2N₂O + energie → 4N + O₂

Ztráty volného kyslíku

Hlavní ztráty kyslíku z atmosféry způsobuje respirace (dýchání živočichů) a dekompozice (rozklad organických látek). Př těchto dějích živočichové a bakterie pohlcují kyslík a vypouští (spalují ho na) oxid uhličitý. Chemické zvětrávání hornin kyslíkem ale rovněž spotřebuje velké množství kyslíku, jak je vidět z rovnice

4FeO + 3O₂ → 2Fe₂O₃

Kyslík se přenáší také mezi biosférou a litosférou. Mořské organismy v biosféře tvoří schránky z uhličitanu vápenatého (CaCO₃), který je bohatý na kyslík. Když organismy uhynou, schránky se uloží na dně moře a postupem času tvoří minerál vápenec.

Reference

1. ↑ Steve Nadis, The Cells That Rule the Seas, Scientific American, Nov. 2003 [1]

• Morris, R.M., OXYSPHERE - A Beginners' Guide to the Biogeochemical Cycling of Atmospheric Oxygen, http://seis.natsci.csulb.edu/rmorris/oxy/Oxy.htm

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii