V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Boris Vian

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 11. 2013, 20:13; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Boris Vian [Vjan] (* 10. března 1920, † 23. června 1959), byl francouzský prozaik, novinář, jazzový hudební skladatel, dramatik, písničkář, herec, malíř, hudebník, kritik, překladatel, scenárista a člen kolegia patafyziky, který pracoval pod pseudonymem Vernon Sullivan.

Vian trpěl vrozenou srdeční chorobou, která pravděpodobně ovlivnila jeho hektický způsob práce a způsob života.

Roku 1942 se seznámil Claudem Abadiem, a poté se Vian stal hudebníkem v jeho jazzovém orchestru. Druhá světová válka se B. Viana nijak nedotkla, neboť ji prožil mezi hudbou a mejdany. Pro nedostatek peněz byl Vian v roce 1945 nucen hledat práci, kterou nalezl ve Francouzském normalizačním úřadu. Od roku 1946 pracoval v Živnostenské komoře papírenského průmyslu. V této době napsal několik děl, která zůstala bez povšimnutí. Úspěch mělo však dílo Naplivu na vaše hroby, což mu umožnilo stát se finančně nezávislým. Zemřel při promítání filmové verze tohoto románu na srdeční selhání.

Obsah

Dílo

V jeho dílech se objevuje více témat, která by šlo označit jako stěžejní (úzkostlivé stavy vyvolané nemocí, kritika církve, militarismu, sociální péče, …) – tato témata mísí s jakousi idealizací lásky. Dále u něj lze najít prvky existencialismu jako je pocit strachu z nepřátelské společnosti a útoky proti ní.

  • Naplivu na vaše hroby(J'irai cracher sur vos tombes) – 1946, nakladatel tohoto díla byl obžalován pro nemravnost a B. Vian odsouzen k 15 dnům vězení. Toto dílo čtenářům prezentoval jako překlad neexistujícího amerického spisovatele Vernona Sullivana. (Vian přiřkl autorství fiktivnímu americkému spisovateli tohoto jména a sám sebe v knize označil ze překladatele)
  • Pěna dní (L'Écume des Jours) – 1947
  • U mrtvých na barvě kůže nesejde (Les morts ont tous la même peau) – 1947
  • Zabte ošklivé – 1948
  • Holky nemaj ponětí – 1950
  • Srdcerváč (L'Arrache-cœur) – 1953
  • Podzim v Pekingu (L'Automne à Pékin)
  • Červená Tráva (l'Herbe rouge)
  • Nechce se mi zhebnout

Sbírky povídek:

  • Rozruch v Andénách (Troubles dans les Andains) - absurdní „detektivní“ povídka
  • Motolice a plankton - povídky o příhodách Majora
  • Mravenci (Les Fourmis) - převážně antimilitaristické
  • Flanďákova koupel
  • Vlkodlak
  • Podšité chvilky

Dramata:

  • Rozčtvrcení pro všechny
  • Svačinka generálů
  • Budovatelé říše

Písně

Boris Vian se proslavil také písňovou tvorbou. Nejznámnější písní se pravděpodobně stala Le Déserteur (1954), ve které vyjádřil svůj protest proti válce v Alžírsku. Tato píseň byla ve Francii zakázána. Původní znění posledních dvou veršů nebylo až tak pacifistické (…upozorněte své četníky, že budu ozbrojen a vím jak se střílí), ale Boris Vian později akceptoval úpravu, kterou provedl jeho přítel Marcel Mouloudji. Českou verzi nazpíval Jaromír Nohavica podle překladu Miloše Rejchrta. Originální znění i předklad jsou k dispozici na stránkách Jaromíra Nohavici

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Boris_Vian“