Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Běh na 400 m
Z Multimediaexpo.cz
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100 metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při délce trati však musí také šetřit alespoň částečně vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech. Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa je i držitelem stávajícího světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici extratřídy 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995). V dnešní době 400 metrové trati vládnou téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů. Není výjimkou, pokud na velkém závodě všechny medaile na této trati získají pouze atleti ze Spojených států amerických, jak se tomu stalo i na olympijských hrách v Pekingu 2008. Světový rekord mezi ženami drží němka Marita Kochová, která překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které běžely pod 48 sekund. Marie-José Pérecová a Cathy Freeman získaly obě dva tituly z mistrovství světa.
Obsah |
Historie
Běh na 400 m vznikl z běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů nebo 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinují zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Částá je též kombinace s tratí 400 metrů překážek.
Současné rekordy - dráha
| Rekord | Kategorie | Čas (s) | Atlet | Stát | Město | Datum |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Světový (WR) | Muži | 43,18 | Michael Johnson | USA | Sevilla | 26. 8. 1999 |
| Ženy | 47,60 | Marita Kochová | NDR | Canberra | 6. 9. 1985 | |
| Olympijský (OR) | Muži | 43,49 | Michael Johnson | USA | Atlanta | 1996 |
| Ženy | 48,25 | Marie-José Pérecová | Francie | Atlanta | 1996 | |
| Evropský (ER) | Muži | 44,33 | Thomas Schönlebe | NDR | Řím | 3. 9. 1987 |
| Ženy | 47,60 | Marita Kochová | NDR | Canberra | 6. 10. 1985 | |
| Mistrovství světa (MS) | Muži | 43,18 | Michael Johnson | USA | Sevilla | 26. 8. 1999 |
| Ženy | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Helsinky | 10. 8. 1983 | |
| Český (ČR) | Muži | 45,77 | Karel Kolář | Československo | Praha | 1. 9. 1978 |
| Ženy | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Helsinky | 10. 8. 1983 |
Aktuální rekordy - hala
| Rekord | Kategorie | Výkon (s) | Atlet | Stát | Město | Datum |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Světový (WR) | Muži | 44,57 | Kerron Clement | USA | Fayetville | 12. 3. 2005 |
| Ženy | 49,59 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Milán | 7. 3. 1982 | |
| Evropský (ER) | Muži | 45,05 | Thomas Schönlebe | NDR | Sindelfingen | 5. 2. 1988 |
| Ženy | 49,59 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Milán | 7. 3. 1982 | |
| Halové mistrovství světa (HMS) | Muži | 45,26 | Butch Reynolds | USA | Toronto | 1993 |
| Ženy | 50,04 | Olesja Forševová | Rusko | Moskva | 2006 | |
| Český (ČR) | Muži | 46,21 | Karel Kolář | Československo | Vídeň | 25. 2. 1979 |
| Ženy | 49,59 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Milán | 7. 3. 1982 |
10 nejlepších můžu historie dle časů
| Pořadí | Čas (s) | Jméno | Země | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 43.18 | Michael Johnson | USA | 26. srpen 1999 | Sevilla |
| 2. | 43.29 | Harry 'Butch' Reynolds | USA | 17. srpen 1988 | Curych |
| 3. | 43.45 | Jeremy Wariner | USA | 31. srpen 2007 | Osaka |
| 4. | 43.50 | Quincy Watts | USA | 5. srpen 1992 | Barcelona |
| 5. | 43.75 | LaShawn Merritt | USA | 26. srpen 2008 | Peking |
| 6. | 43.81 | Danny Everett | USA | 26. červen 1992 | New Orleans |
| 7. | 43.86 | Lee Evans | USA | 18. říjen 1968 | Mexico City |
| 8. | 43.87 | Steve Lewis | USA | 28. září 1988 | Seoul |
| 9. | 43.97 | Larry James | USA | 18. říjen 1968 | Mexico City |
| 10. | 44.05 | Angelo Taylor | USA | 29. únor 2007 | Indianapolis |
10 nejlepších žen historie dle časů
| Pořadí | Čas (s) | Jméno | Země | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 47.60 | Marita Kochová | NDR | 6. říjen 1985 | Canberra |
| 2. | 47.99 | Jarmila Kratochvílová | Československo | 10. srpen 1983 | Helsinki |
| 3. | 48.25 | Marie-José Pérecová | Francie | 29. červenec 1996 | Atlanta |
| 4. | 48.27 | Olga Vladykina-Bryzgina | SSSR | 6. říjen 1985 | Canberra |
| 5. | 48.59 | Taťána Kocembová | Československo | 10. srpen 1983 | Helsinki |
| 6. | 48.63 | Cathy Freemanová | Austrálie | 29. červenec 1996 | Atlanta |
| 7. | 48.70 | Sanya Richardsová | USA | 16. září 2006 | Atény |
| 8. | 48.83 | Valerie Brisco-Hooks | USA | 6. srpen 1984 | Los Angeles |
| 9. | 48.89 | Ana Guevara | Mexiko | 27. srpen 2003 | Paříž Saint-Denis |
| 10. | 49.05 | Chandra Cheeseborough | USA | 6. srpen 1984 | Los Angeles |
Vývoj světového rekordu - muži
- 47.8 Maxie LONG (USA) New York 29-09-00
- 47.7 Ted MEREDITH (USA) Cambridge,US 27-05-16
- 47.0 Emerson SPENCER (USA) Palo Alto 12-05-28
- 46.4 Ben EASTMAN (USA) Palo Alto 26-03-32
- 46.2 Bill CARR (USA) Los Angeles 05-08-32
- 46.1 Archie WILLIAMS (USA) Chicago 19-06-36
- 46.0 Rudolf HARBIG (Německo) Frankfurt 12-08-39
- 46.0 Grover KLEMMER (USA) Philadelphia 29-06-41
- 46.0 Herb McKENLEY (Jamaika) Berkeley, USA 05-06-48
- 45.9 Herb McKENLEY (Jamaika) Milwaukee 02-07-48
- 45.8 George RHODEN (Jamaika) Eskilstuna 22-08-50
- 45.4 Lou JONES (USA) Mexico City 18-03-55
- 45.2 Lou JONES (USA Los Angeles 30-06-56
- 44.9 Otis DAVIS (USA) Rome 06-09-60
- 44.9 Carl KAUFMANN (Německo) Rome 06-09-60
- 44.9 Adolph PLUMMER (USA) Tempe 25-05-63
- 44.9 Mike LARRABEE (USA) Los Angeles 12-09-64
- 44.5 Tommie SMITH (USA) San Jose 20-05-67
- 44.1 Larry JAMES (USA) Echo Summit 14-09-68
- 43.8 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
- 43.86 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
- 43.29 Butch REYNOLDS (USA) Curych 17-08-88
- 43.18 Michael JOHNSON (USA) Sevilla 26-08-99
Vývoj světového rekordu - ženy
- 51.02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23-07-70
- 50.98 Jelica Pavličičová (Jugoslávie) 03-08-74
- 50.78 Riitta Salinová (Finsko) 17-08-74
- 50.14 Riitta Salinová (Finsko) Rome 04-09-74
- 49.77 Christina Brehmerová (Německo)Dresden 09-05-76
- 49.75 Irena Szewińská (Polsko) Bydgoszcz 22-06-76
- 49.28 Irena Szewińská (Polsko) Montreal 29-07-76
- 49.19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 02-07-78
- 49.03 Marita Kochová (NDR) Potsdam 19-08-78
- 48.94 Marita Kochová (NDR) Praha 31-08-78
- 48.89 Marita Kochová (NDR) Potsdam 29-07-79
- 48.60 Marita Kochová (NDR) Turin 04-08-79
- 48.16 Marita Kochová (NDR) Atény 08-09-82
- 47.99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinki 10-08-83
- 47.60 Marita Kochová (NDR) Canberra 06-10-85
Související články
- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy v běhu na 400 m
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |