Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Sojuz 3

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 11. 2013, 10:05; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Sojuz 3 byla první pilotovaná loď Sojuz po nehodě Sojuzu 1, při které zahynul kosmonaut Vladimir Komarov. V plánu bylo přiblížení a spojení s nepilotovanou lodí Sojuz 2, která byla vypuštěna o den dříve. Systémy automatického spojení byly několik týdnů předtím vyzkoušeny při společném letu Kosmos 212 a Kosmos 213. Při přípravě na tuto misi při havárii letadla zemřel Jurij Gagarin.

Obsah

Posádka

Záložní posádka

Start

Loď odstartovala 26. října 1968 z kosmodromu Bajkonur a pilotoval ji sovětský kosmonaut Georgij Beregovoj. V lodi byl sám. Byl to 25. let pilotované kosmické lodi z naší planety, desátý let ze SSSR.[1].

Průběh letu

Pozemní kontrola letu a automatický systém spojení lodí byly schopné dostat obě dvě lodě do vzdálenosti méně než 200 m předtím, než Beregovoj převzal kontrolu nad lodí, aby dokončil manévr. Byl však schopný se přiblížit jen na jeden metr a všechny tři pokusy o spojení i v dalších dnech selhaly. Při pokusech loď spotřebovala skoro všechno palivo a cíl mise byl zrušen. Jako pravděpodobná příčina byly označeny pilotní schopnosti kosmonauta. Mimo této operace se kosmonaut věnoval fotografování planety a pozorování okolí lodě. Dráha letu se pohybovala ve výši 177-241 km nad Zemí.[2]

Kabina s kosmonautem přistála na padáku na území Kazašské SSR poblíž města Karagangy.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Reference

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Beregovoj, s. 48.  
  2. Antonín Vítek. 1968-094A - Sojuz 3 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE-40, [cit. 2008-06-20]. Dostupné online.