Sádrovec

Z Multimediaexpo.cz

Sádrovec, chemický vzorec CaSO₄·2H₂O (hydratovaný síran vápenatý), je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého gypsos – sádra.

Obsah 1 Původ 2 Morfologie 3 Vlastnosti 4 Odrůdy 5 Podobné minerály 6 Získávání 7 Využití 8 Naleziště 9 Související články 10 Externí odkazy

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

• Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
• Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
• Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
• Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .

Gips, selenit, Maroko midelt.jpg Selenit

Pouštní růže

Alabastr

Kombination orthodiagonales Pinakoid - Hemitropie -Gips.png Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.

Podobné minerály

kryolit, kalcit, anhydrit

Získávání

Využití

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Naleziště

Hojný minerál.

• Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbyšov (mariánské sklo)
• Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
• Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
• Německo – největší ložiska z období permu a triasu
• Francie – ložiska z období terciéru
• Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
• Chorvatsko - Knin
• USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexico aj.
• Mexico – Naica, Chihuahua (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia - objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivýmy krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.
• a další.

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Sádrovec na webu mindat.org (anglicky)
• Sádrovec na webu Webmineral (anglicky)
• Sádrovec v atlasu minerálů (německy)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Sádrovec

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii