Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Okupace

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 10. 2013, 08:42; GVC Sobek (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Okupace (lat.) znamená obsazení či přivlastnění. V občanském právu je to historický způsob nabytí vlastnictví přisvojením věci nikoho nebo nálezem.

Okupace jako způsob nabytí vlastnictví

Současný český Občanský zákoník nezná pojem okupace, uznává ovšem nabytí vlastnictví obdobné okupaci podle zvláštních zákonů, např. lovem, rybolovem, sběrem klestí a lesních plodů atd. Tato koncepce vychází z toho, že dnešní české právo na rozdíl od práva římského nezná pojem věci ničí (každý pozemekvlastníka, opuštěná věc propadá státu nebo obci), avšak volně žijící živočichové, volně rostoucí rostliny a některé další přírodní zdroje jsou částečně v obdobném postavení. S právem okupace je příbuzné právo obecného užívání, které zaručuje každému možnost běžnými způsoby užívat krajinu, les, pozemní komunikace, povrchové vody atd.

Okupace území

Sovětští a němečtí vojáci v okupovaném Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939)

Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle Zákon národů (francouzsky Droit des gens, 1758). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po napoleonských válkách a později bylo zakotveno v haagských konvencích (1907) a čtvrté ženevské konvenci (1949).

Historicky lze okupaci území klasifikovat také podle toho, jestli území před okupací náleželo nějakému jinému státu:

  • Prvotní okupace je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
  • Vojenská okupace je násilný čin státu nebo entity, která proti vůli jiného státu nebo entity se zmocní a obsadí jeho/její území pomocí armády – jde o válečný akt. Okupující klika téměř vždy ustanoví okupační správu nebo kolaborační vládu, orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě druhé světové války) nebo trvalá (v případě pobaltských zemí v roce 1940, kdy byly začleněny do SSSR)

Příklady vojenských okupací v historii