Moře

Z Multimediaexpo.cz

Moře je velká plocha slané vody, spojená se světovým oceánem.

Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování nebo naopak přítoku říční vody výrazně vyšší či nižší slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost (salinitu) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají salinitní mapy generované přístroji zvanými solnografy, jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry.

Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.

Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety Země a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m.

Obsah 1 Seznam moří podle oceánů 1.1 Atlantský oceán 1.2 Severní ledový oceán 1.3 Indický oceán 1.4 Tichý oceán 1.5 Jižní oceán 2 Jezera, označovaná jako moře 3 Mimozemská moře 3.1 Související články 3.2 Literatura 4 Externí odkazy

Seznam moří podle oceánů

Atlantský oceán Baltské moře Irské moře Karibské moře Keltské moře Sargasové moře Severní moře Středozemní moře Černé moře Azovské moře Egejské moře Jaderské moře Iónské moře Krétské moře Ligurské moře Marmarské moře Tyrhénské moře

Severní ledový oceán Baffinovo moře Barentsovo moře Beaufortovo moře Bílé moře Čukotské moře Grónské moře Karské moře Moře Laptěvů Norské moře Východosibiřské moře Indický oceán Andamanské moře Arabské moře Rudé moře

Tichý oceán Arafurské moře Bandské moře Beringovo moře Celebeské moře Filipínské moře Floreské moře Jávské moře Japonské moře Jihočínské moře Korálové moře Ochotské moře Suluské moře Tasmanovo moře Timorské moře Východočínské moře Žluté moře

Jižní oceán Amundsenovo moře Bellingshausenovo moře Weddellovo moře Rossovo moře D'Urvillovo moře Scotiovo moře

Jezera, označovaná jako moře

• Aralské moře
• Kaspické moře
• Mrtvé moře

Mimozemská moře

Takzvaná měsíční moře (latinsky maria, j. č. mare) jsou rozsáhlé čedičové pláně, pokrývající asi 16 % povrchu Měsíce, zejména na jeho přivrácené straně. Temné plochy, vytvořené kdysi rozsáhlými výlevy magmatu po dopadech meteoritů, považovali totiž první astronomové za skutečná moře, podobná těm pozemským. Dnes už na tuto představu upomínají jen tradiční latinská pojmenování měsíčních „moří“, „oceánů“ a „zálivů“. Kupříkladu oblast, kde 20. července 1969 přistála výprava Apolla 11 nese název Mare Tranquillitatis – „Moře Klidu“. Analogicky se jako moře označují podobné temnější oblasti na povrchu Merkuru a Marsu.

Související články

• Oceán
• Řeka
• Měsíční moře
• Geografie

Literatura

• Zdeněk Kukal a kol.: Základy oceánografie, Praha, Academia 1990. ISBN 80-200-0313-4.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii