V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Multimédia = fenomén dnešní doby

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 7. 2013, 09:11; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Autor: Michal Pohořelský
Uveřejněno: Modré stránky Jaro/94, strana 13-14


V současnosti se stále více diskutuje o převratných možnostech při využití multimédií, které by měly do sebe integrovat hlavní výrazové formy lidské komunikace. Sloučení grafiky, obrázků, zvuku, videa, CD-ROM a počítačové animace do jednoho systému má na přelomu století přinést zásadní skok v informačních technologiích. Přesto není idea multimédií objevem poslední počítačové generace. Všechno začalo v 60. letech v rockové hudbě. Byla to doba volnosti a revolty proti tehdejším hodnotám společnosti, což mimo jiné vedlo k prvním experimentům při kombinování hudby, filmu a malířství. Hudební experimenty dali vzniknout pojmu MULTIMÉDIA. Multimédia se zpočátku využívala při koncertech předních rockových kapel a avantgardní umělecké kruhy s nimi experimentovaly v moderním umění. Tak se stalo, že avantgarda nakonec protlačila multimédia do povědomí každého. Na konci 80. let se význam multimédií v hudebním průmyslu změnil a dával stále častěji do souvislosti s vývojem elektroniky. Efektním příkladem je scéna ledového muže a 2 ohnivých žen z hudebního videoklipu "Steam" od Petera Gabriela. Současná počítačová avantgarda už dělá první kroky ve virtuální realitě, jak jsme se mohli přesvědčit ve filmu "Trávníkář". Zájem o multimédia dnes explodoval na počítačích všech platforem s vyjímkou velkých střediskových počítačů. Trh s nimi se rozvíjí obrovskou rychlostí, což vede k překotnému vývoji dalších produktů. Tento trend potvrzuje kniha "On the cutting edge of technology" (vydalo SAMS Publishing 1993, cena 23 USD), kde je podrobně popsáno 14 nejnovějších multimediálních technologií (např. Umělý život, Nanotechnologie, 3D animace, Virtuální realita, Morphing...). Abychom si udělali představu o možnostech multimédií, popíšeme si jejich schopnosti na některých platformách (typech) počítačů.


Macintosh


Firma Apple, výrobce všech počítačů Macintosh, patří již dlouho mezi průkopníky multimédií. Všechny jejich počítače jsou standardně vybaveny schopností zpracovávat tóny a hudbu. Posledními novinkami firmy Apple na poli multimédií jsou nové počítače Macintosh Centris 660 AV a Macintosh Quadra 840 AV. Srdcem počítače Quadra 840 AV je procesor Motorola 68040, který má pracovní frekvenci 40 MHz. Díky tomu, že hlavní procesor je ještě doplněn o signální DSP procesor pracující na 66 MHz, je Quadra 840 AV v současnosti nejvýkonnějším počítačem v nabídce firmy. Počítač je konfigurován jako profesionální pracoviště pro multimédia a grafiku. V základní sestavě, která stojí přibližně 140 000 Kč, je systém vybaven 8 MB RAM (rozšiřitelná na 128 MB), pevným diskem o 500 MB, rychlou mechanikou CD-ROM a 14" monitorem s nezvyklým designem, jenž má snížené vyzařování dle normy MPR II.

Quadra AV zpracovává obrazové i zvukové informace. Přes vstupy a výstupy pro S-Video a Composite-Video mohou být zpracovány televizní normy NTSC a PAL. Televizní obraz je možné v plné obrazové frekvenci a barevné hloubce zobrazovat v okně o rozměrech 160 x 120, 320 x 240 nebo 640 x 480 bodů. Pomocí technologie Quicktime je možné vytvořit jednotlivé obrázky nebo filmové scény bez dodatečných hardwarových doplňků, digitalizovat je a uložit. Celkově se dá říci, že Quadra AV nabízí PC pro multimédia na hodně vysoké úrovni, ovšem za dost peněz. V systému je však integrováno vše, co ctitel multimédií potřebuje.


Silicon Graphics


Horkou multimediální novinkou u firmy Silicon Graphics je počítač INDY R4400, který spojuje pracovní stanici vybavenou integrovanou grafikou a multimediálními možnostmi s nejrychlejším dostupným 64bitovým procesorem. Nový 150 MHz procesor R4400 podstatně zvyšuje výkon počítače. Indy R4400 je určen pro uživatele náročné na výkon v CADu, retušování obrazů, video produkci apod. Na použitém procesoru R4400 je umístěno 2.3 miliónu tranzistorů. Na základní desce může být umístěno až 256 MB paměti. Součástí počítače může být pevný disk o kapacitě až 2 GB. Cena systému s procesorem R4400/150 MHz, 32 MB RAM, 535 MB na pevném disku spolu s 16" barevným monitorem 1280 x 1024 je 20 150 USD. V ceně je také zahrnuta klávesnice, myš, barevná kamera a uživatelsky neomezený UNIX s grafickým prostředím Indigo Magic.


CD-Interactive


Systém kompaktních disků CD uvedla firma Philips na trh v roce 1980. CD se začalo používat jako nosič zvukových informací a postupně se prosadilo. Jeho možnosti se však ukázaly větší, než tvůrci původně předpokládali. Zvukový disk se prodával sotva 1 rok, když firma Philips uvolnila pro odbornou veřejnost systémový popis fyzického formátu na CD-ROM, známý jako "Yellow Book". Po doplnění se tento standard objevil v normě ISO 9660 z roku 1987 a CD-ROM (Read Only Memory) se stal značně používaným paměťovým médiem. Vývoj aplikací a tlak trhu způsobily, že se objevily dva další druhy: CD-Photo a CD-Interactive.

CD-Photo umožňuje uložení a reprodukce fotografií pořizovaných běžnými technikami na běžně používané filmové materiály. Přístroj je plně kompatibilní se standardem CD-ROM a je proto možné uložené snímky dále zpracovávat a vytvořit tak malé domácí TV studio digitálního zpracování obrazu. Snímky je možné po úpravě vkládat do dokumentů, používat při přípravě časopisů apod. Celý systém Photo-CD je uznáván jako jeden z největších technických přínosů ve svém oboru.

CD-i je dalším představitelem nejnovějších multimediálních produktů. Na jeden disk CD je možné zaznamenat 650 MB dat, což představuje asi 300000 stran textu nebo více než 7000 obrázků nebo 70 minut TV záznamu. Uvedené druhy informací můžeme v CD-I libovolně kombinovat a prezentovat jako spojení obrazu, zvuku, textu a animovaných sekvencí na TV přijímači. Rozdíl od současné elektroniky je právě v možnosti ovlivnit uživatele, co bude sledovat, a zachovat si možnost aktivního výběru při komunikaci s přístrojem. Uživatel přístroje CD-I se stane s normálním televizorem účastníkem interaktivní multimediální show. Pouhým pohybem šipky po nabídce můžeme volit co uvidíme a uslyšíme. Při vývoji přístroje se výrobce soustředil na maximální jednoduchost, názornost a komfort obsluhy. CD-i není doplňkem počítače, ale samostatným zařízením pro domácnost, zábavu i profesionální použití hlavně ve vzdělávání. Na trhu je už několik desítek titulů v různých jazykových mutacích a jejich počet rychle vzrůstá. Můžeme si pořídit obsáhlou všeobecnou encyklopedii, speciální encyklopedii renesančního umění ve Florencii nebo si zahrát šachy. Děti si s CD-I mohou hrát už ve třech letech a vybarvovat obrázky, které se jim nakonec rozhýbají v krátké animované sekvenci. Jednoduše řečeno CD-I je dobrý pro všechny.


Multimédia ve Windows 3.1


Protože obecné možnosti Windows jsou již poměrně známé, rozhodl jsem se jít trochu hlouběji a popsat Vám stručně subsystém pro zprávu multimédií. Ve Windows 3.1 jsou multimédia realizována pomocí WME - Windows Multimédia Extension, což je sada ovladačů, knihoven a aplikací, které vnesly nový rozměr do běžné práce s počítači. S drobnými hardwarovými doplňky můžeme zapojit zvuk, grafiku nebo animaci. Ačkoliv nejzřetelnější částí WME jsou jeho standardní aplikace, subsystém zasahuje až do jádra samotných Windows. Ovladače multimédií se zavádějí, odkládají a rekonfigurují prostřednictvím rozhraní řídícího panelu novou ikonou ovladače. To funguje nepochybně spolehlivěji než konfigurování nových ovladačů ručním editováním souboru SYSTEM.INI. Výrobci mohou na disk přibalit své ovladače o takové struktuře, aby se z řídícího panelu Windows daly snadno nainstalovat. Můžeme zavést i více multimédií stejného typu současně, což umožňuje vytvoření složitých konfigurací.

Mezi standardně dodávanými ovladači jsou i ovladače MCI - Media Control Interface, což jsou ovladače pro řízení médií. Nejsou to však klasické ovladače, protože všechny nemají za úkol řídit hardware. Všechny ovladače MCI ovšem perfektně podporují jednoduchou architekturu příkazů. To významně snižuje složitost aplikací pro multimédia a umožňuje zachovat vysoký stupeň nezávislosti na jednotlivých zařízením. WME bdí nad ovladači zařízení, koordinuje je, přijímá požadavky aplikací, podle potřeby zavádí ovladače a podle požadavků jim předává řízení. Tím je zajištěn jednotný přístup k ovladačům zařízení a záleží výhradně na tomto subsystému, zda se aplikace skutečně stanou multimediálními. Díky tomuto způsobu standarizace, který se již dlouho osvědčuje firmě Apple, je tak WME příjemnou částí Windows.


A závěr pro čtenáře ?


Běžný uživatel by se neměl starat o multimédia ani o technologii jejich zpracovávání. Důležité je, že tato technologie umožňuje věci, které si dříve nemohli dovolit. Velký příslib multimédií spočívá v jejich schopnosti rozšířit vzájemnou komunikaci mezi lidmi nebo člověkem a počítačem.