Narovnání (trestní právo)

Z Multimediaexpo.cz

Tento článek je o trestně procesním institutu. O narovnání v soukromoprávním právu pojednává článek: Narovnání.

Narovnání je trestně procesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o přečin, musí však být schválen soudem, v přípravném řízení státním zástupcem, k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. restorativní justice. Zároveň se institut řadí mezi tzv. odklony, v zahájeném trestním řízení se nepokračuje a je vyřízeno bez vyslovení viny a tím pádem negativních důsledků pro pachatele.

Podmínky narovnání

Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:^[1]

• se ke spáchání trestného činu přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě; zároveň není v rozporu s veřejným zájmem
• poškozenému uhradí způsobenou škodu nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
• vydá případné bezdůvodné obohacení a
• složí na účet soudu (státního zastupitelství) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.)

Správní trestání

Obdobně je tento institut upraven ve správním trestání.^[2]

Reference

1. ↑ § 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
2. ↑ § 85 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich