Hyperocha

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 27. 8. 2021, 09:27; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Hyperocha (z řec. převyšování^[1]) je peněžitá částka, která zbude po uhrazení dluhu a nákladů dražby z výtěžku vydražení zejména zástavy. Tento přebytek, označovaný v právnické mluvě jako hyperocha, se pak vrací dlužníkovi.^[2]^[3]

Hyperocha se objevuje už v římském právu. Ačkoli původní civilní římské právo dnes obvyklé zástavní právo neznalo, existovala však tzv. fiducia, kdy se věřitel dohodl s dlužníkem o převodu vlastnického práva se slibem věc po splnění dluhu vrátit, ledaže splněn nebude. Pak si ji věřitel mohl buď ponechat, anebo prodat, a v takovém případě byl povinen dlužníkovi vydat přebytek ze zisku, tedy hyperochu. Tyto dva způsoby naložení se zástavou a případná povinnost vydat dlužníkovi hyperochu existovaly i později, kdy se již vyvinula smlouva o zástavě ruční (pignus) a hypotéka.^[4] Hyperochu jako vrácení přebytku po zpeněžení zástavy výslovně upravoval ve svém § 464 i Všeobecný zákoník občanský a je také obdobně zakotvena v § 1370 nového občanského zákoníku.

Kromě prodeje zástav je tento pojem používán i v případě exekuce prodejem movitých věcí, nemovitostí, spoluvlastnických podílů nebo podniků^[5] a při zpeněžení majetkové podstaty při konkurzu i při oddlužení v insolvenčním řízení.^[6]^[7]

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl XI., s. 1048
↑ § 165a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 338a odst. 1 a § 337c odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
↑ § 117a odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
↑ KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 203–204.
↑ § 331 odst. 3, § 337c odst. 6, § 338 odst. 1 a § 338ze odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
↑ § 286 odst. 1 písm. a) a § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve spojení s § 59 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách
↑ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2012, č. j. 1 VSPH 175/2012-B-30

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Ottův slovník naučný, díl XI., s. 1048

[1] § 165a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 338a odst. 1 a § 337c odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

[2] § 117a odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

[3] KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 203–204.

[4] § 331 odst. 3, § 337c odst. 6, § 338 odst. 1 a § 338ze odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

[5] § 286 odst. 1 písm. a) a § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve spojení s § 59 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách

[6] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2012, č. j. 1 VSPH 175/2012-B-30

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]