Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Napajedla
Z Multimediaexpo.cz
Město Napajedla (německy Napagedl) leží v okrese Zlín v Zlínskem kraji. na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Údolí řeky Moravy se nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení.
První písemná zpráva pochází z roku 1362. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V 19. století získaly Napajedla statut města.
Obsah |
Geografie
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7750 obyvatel.
Historie města
Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě od Baltu do Středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. První písemná zpráva pochází z roku 1362. Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rotalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí vstupní brány do kostela sv.. Bartoloměje i napajedelského zámku. Ten postavil v barokním slohu pro poslední dědičku Rotalů vídeňský dvorní architekt Grimm. V současnosti je zámek v rekonstrukci, ale lákavou procházku nabízí krásný zámecký park.
Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné lázně s kva!itní léčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. Pasoucí se stáda koní jsou neobvyklou zvláštností okolí. V blízkosti pastvin na Pěnném leží na slepém rameni Moravy rekreační středisko Pahrbek. Zde je restaurace, možnost ubytování, autokemping a přírodní koupaliště. Další možnost koupání je na blízkých jezerech, která vznikla těžbou štěrkopísků.
Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Toto dílo architekta Dominika Feye oslavilo v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Uprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Kohler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin.
Napajedlané střeží i několik dalších pamětihodných budov. Patří sem barokní kostel sv. Bartoloměje, i budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka, spisovatelky Boženy Benešové a dalších.
Současnost
Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s padesátiletou tradicí své činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo zde našlo každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané "Napajedelské chodníčky". Novou tradicí je "Svatováclavský večer" - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní "Divadelní festival ochotnických souborů" s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.
Současníkům nabízí město Napajedla dobré podmínky pro sport i společenský život, vítá své návštěvníky a rozvíjí se do evropské současnosti.
Průmysl
V Napajedlech sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.
Hřebčín
Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.
Osobnosti města
- Vincenc Prasek (1843 - 1912), slezský a moravský historik, jazykovědec a národní buditel
- Aristides Baltazzi (1853 - 1914), dostihový jezdec a chovatel koní
- Božena Benešová (1873 - 1936), básnířka a spisovatelka
- Josef Šnejdárek (1875 - 1945), velitel afrických střelců a československých legií
- Antonín Šebestík (též M. Vladimírský) (1882 - 1956), hudební skladatel, pedagog a dirigent
- Rudolf Firkušný (1912 - 1994), klavirista
- Jaroslav Petřík (1941 - 1990), dramaturg a scenárista
- Josef Bulva (* 1943), klavírista
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |