V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Nejvyšší soud České republiky

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 4. 2011, 23:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Budova Nejvyššího soudu České republiky v Brně

Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů České republiky. Nejvyšší soud se skládá z předsedy a místopředsedy, které jmenuje prezident republiky, a z dalších soudců. Soudcem Nejvyššího soudu může být jmenován právník s nejméně 10 letou odbornou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní kolegium a Občanskoprávní a obchodní kolegium. Předseda Nejvyššího soudu jmenuje předsedy kolegií a dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho asistenta soudce, který z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.

Obsah

Agenda

Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích - o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie i v rámci vydávání do ciziny, nebo např. o určení místní příslušnosti soudu v civilním řízení, kde podmínky pro takové určení chybí. V případě trestního dovolání zastupují obžalobu státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství.

Nejvyšší soud na své internetové stránce[pozn. 1] uveřejňuje svá rozhodnutí v anonymizované podobě.

Historie

Soudy předchozích státních útvarů

Československý Nejvyšší soud vznikl v roce 1918 v Praze, brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity a poslance Františka Weyra přesunut do Brna zákonem č. 216/1919 Sb., o Nejvyšším soudě, kde zahájil činnost 5. 11. 1919. V Brně působil v letech 1939 - 1945 i Nejvyšší soud Protektorátu Čechy a Morava, část jeho soudců a zaměstnanců zahynula při bombardování 20. listopadu 1944 (pamětní deska je umístěna na budově jeho dřívějšího detašovaného pracoviště Brno, Malinovského náměstí 4). Po druhé světové válce byla obnovena kontinuita československého právního řádu a státních orgánů. Zákonem č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví, byl pak československý nejvyšší soud k 1. lednu 1950 přesunut do Prahy.

Hlavní vchod do budovy Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud České republiky

V důsledku federalizace Československa v roce 1969 vznikl vedle Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se sídlem v Praze i Nejvyšší soud České socialistické republiky také se sídlem v Praze. V roce 1991 byl schválen zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, který změnil sídlo federálního nejvyššího soudu dle návrhu moravské poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění Marty Buřivalové-Nazari opět do Brna, k čemuž však fakticky došlo až se vznikem samostatné České republiky roku 1993. Téhož roku byl tento nejvyšší soud změněn na Nejvyšší soud České republiky a dosavadní republikový nejvyšší soud se sídlem v Praze se pak stal Vrchním soudem v Praze.[1] V druhé polovině 90. let 20. století docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. V této souvislosti se hovoří o válce soudů. Šlo o to, že Nejvyšší soud opakovaně odsuzoval odpírače vojenské služby za nenastoupení do armády, ale Ústavní soud rozhodl, že nelze za de facto jeden čin trestat dvakrát. Nejvyšší soud jeho nálezy nerespektoval až do léta 1999, kdy silnější postavení Ústavního soudu [2] uznal a ustoupil.[3] [4] Významnou změnou byl v roce 2000 krok předsedkyně Elišky Wagnerové, která po vzoru Ústavního soudu zřídila ještě bez zákonné úpravy pozice asistentů soudců Občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu a následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe. To bylo postupně upraveno na návrh poslance Zdeňka Koudelky v § 16 zákona o soudech a soudcích, § 38b občanského soudního řádu a § 27c trestního řádu a v dalších zákonech týkajících se právnických povolání. V roce 2006 odvolal prezident Václav Klaus předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Ta se proti odvolání bránila u Ústavního soudu, který její odvolání nálezem sp.zn. Pl. ÚS 18/06 zrušil a zároveň zrušil část zákona o soudech a soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a místopředsedů soudů. Následně jmenoval prezident Jaroslava Bureše místopředsedou soudu. I toto jmenování zrušil na návrh Brožové Ústavní soud nálezem z 12. záři 2007 s odůvodněním, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z řad soudců tohoto soudu a ne všech soudců, přičemž Bureš nebyl jako soudce přidělen k Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně (viz nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 17/06). Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců i právnické veřejnosti, neboť ústava (čl. 62 písm. f/) stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni „ze soudců“ bez výslovné bližší specifikace, zatímco v případě Nejvyššího správního soudu soudní řád správní obdobné ustanovení výslovně omezuje na soudce Nejvyššího správního soudu. Na druhou stranu zákon o soudech a soudcích normuje jen jednoho místopředsedu Nejvyššího soudu a tím byl v té době JUDr. Pavel Kučera. Část právní veřejnosti naopak výsledek celého sporu mezi předsedkyní Nejvyššího soudu a prezidentem republiky přivítala. [5]

Soudní funkcionáři

Předsedové Nejvyššího soudu

Místopředsedové Nejvyššího soudu

Budova

Sídlem Nejvyššího soudu v Brně, Burešova 20, je budova původně Všeobecného penzijního ústavu, postavená v roce 1932 podle projektu Emila Králíka, profesora vysoké školy technické v Brně. Od 60. let 20. století zde byl Krajský výbor KSČ, v roce 1986 byla provedena podle projektu M. Steinhausera nadstavba mansardového patra a do nádvoří byl vestavěn sál. Budova je od roku 1993 zapsaná ve státním seznamu nemovitých kulturních památek a je sídlem Nejvyššího soudu.

Poznámky

  1. Nejvyšší soud » Rozhodovací činnost » Vyhledávání rozhodnutí a stanovisek

Reference

  1. Zákon č. 17/1993 Sb.
  2. Čl. 89 odst. 2 a čl. 92 Ústavy ČR
  3. [1]
  4. [2]
  5. [3]

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nejvyšší soud České republiky