V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kročehlavy

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 12. 2019, 10:49; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kročehlavy jsou v současné době největší čtvrť města Kladna ve Středočeském kraji. V současnosti zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou vesnicí u Kladna.

Obsah

Dějiny

Katastrální území Kladna

První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích vladycích. Ti se o dva roky později už psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o šlechtici s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo jako o majetku Kladenských z Kladna. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, rytíři Žďárští ze Žďáru, mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s krátkou výjimkou během třicetileté války). Třicetiletou válku přežila obec patrně celkem bez úhony. Na začátku této války vrchnost ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský ovčák. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let minulého století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce morová epidemie, která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven panský dvůr. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich farář nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z Břevnova (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli Němci z dnešního Broumovska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce 1930 měly 10 tisíc obyvatel. Proto vystavěly kostel a byly povýšeny na město, které ale nedostalo znak. Město však bylo krátce nato připojeno ke Kladnu, nejdříve za protektorátu, což po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce 1948. Dnes jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará. Jako úkázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.

Štěpánov

V roce 1783 vznikla osada obce Kročehlavy, která byla roku 1915 sloučena s čísly popisnými kročehlavskými a úplné sloučení pak proběhlo v roce 1930. Bývalá náves se nacházela v dnešní Partyzánské ulici. Před založením samotné vsi, zde už v průběhu 18. století byla postavena usedlost Christopha Umlaufa. Při založení vsi byl vykácen lesík Skalka či Dubice a přímo na jeho místě vzniklo jádro vsi. Narozdíl od často opakovaného tvrzení, že nová ves byla osídlena kolonisty z Broumovska, je u alespoň části pravděpodobnější příchod ze samotného kladenského panství.

Osobnosti

Část svého dětství zde prožila Marie Majerová. Z části Štěpánov pocházela manželka Antonína Zápotockého Marie. V místním pivovaru často pobýval Mikoláš Aleš. Kročehlavy jsou rodištěm malíře Jana Karase a Karla Součka. Nesmíme zapomenout ani na Ludviku Smrčkovou, významnou sklářskou výtvarnici, která se narodila u dnešního nádraží Kladno (do konce 19. století Vejhybka). Také zde žije písničkář Josef Fousek.

Památky

Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je čp. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku 2004 vrácen zpět do rukou benediktinského řádu. Ten je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely. (www.pivovarkladno.cz) Více budov bohužel na seznamu není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb.

Reference

  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007
  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé v letech 1618-1918, Posel z Budče 2008
  • Ondřej Doležal, Vznik, vývoj a zánik panského dvora v Kročehlavech,Listy z Unhošťska 2005


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kročehlavy
Město Kladno

DubíKladnoKročehlavyRozdělovŠvermovVrapice