Železniční trať Vizovice - Valašská Polanka

Z Multimediaexpo.cz

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je zamýšlené železniční spojení, které má prodloužením nynější trati 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice z roku 1899 dosáhnout jejího spojení s tratí 280 Hranice na Moravě – Horní Lideč (– Púchov), tedy s údolím Senice. Ve stejném směru vede silnice I/49.

Pro stávající trať i pro navržený úsek se někdy používá označení Baťova železnice nebo Baťova dráha, třebaže Baťův návrh byl mnohem objemnější a tuto trať chtěla Baťova společnost do údolí Senice napojit až v Horní Lidči. V letech 1934–1951 bylo vybudováno drážní těleso v úseku Vizovice–Pozděchov, ale stavba nebyla nikdy zprovozněna.

Obsah 1 Historie záměru 2 Popis aktuálního návrhu 3 Externí odkazy 4 Reference

Historie záměru

V brožuře Zlepšení železniční dopravy, vydané roku 1928, průmyslník Baťa navrhl, že pokud by provoz na soukromých drahách Otrokovice – Zlín – Vizovice a Moravské západní dráhy, kde dosud dopravu provozovala státní společnost, byl předán jeho společnosti, z úspor v provozu a soukromých zdrojů by vybudoval 85 km nových tratí bez státního přispění. Pro napřímení spojení Praha – Púchov navrhoval vybudovat zcela nově tratě Prostějov – Tovačov, Kroměříž – Otrokovice a Vizovice – Horní Lideč. O návrhu se živě diskutovalo, ale neuspěl, a to jak z důvodů rozporu se schválenou československou státní koncepcí, tak i proto, že rozhodující subjekty nepřesvědčil návrh na financování projektu.^[1] Baťovy společnosti však skoupily akcie místních drah a roku 1931 Baťova nová společnost OZVD převzala otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu. V roce 1934 byla bez koncese zahájena stavba tratě Vizovice – Horní Lideč a koncese byla dodatečně udělena v roce 1937 s tím, že stavba měla být dokončena do roku 1942. Válka však výstavbu přerušila. Po znárodnění OZVD v roce 1948 byla stavba zařazena pod názvem „Stavba mládeže“ do dvouletého plánu a následně i do prvního pětiletého. V roce 1951 však byla nedokončená stavba zastavena.

Po svěření odpovědnosti za dopravu krajům v roce 2000 byl záměr oživen. Na objednávku Zlínského kraje za přispění Českých drah a Státního fondu dopravní infrastruktury zpracovaly firmy Dopravní projektování, s. r. o. a SUDOP Brno, s. r. o. v roce 2004 studii Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji, jejíž součástí je i studie proveditelnosti prodloužení tratě do Valašské Polanky.

Kolem roku 2008 se dostal do návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje, který byl obcím rozeslán k vyjádření. Valašská Polanka návrh vyjádřením svého starosty Josefa Daňka s výhradami k vedení trasy uvítala, obce podél trati však vyjádřily obavy, že ochranné pásmo dráhy příliš naruší rozvoj obcí. Radní Vsetína označíli v červenci 2008 návrh za nehospodárný a megalomanský. Krajský radní Josef Slovák řekl, že v návrhu je „troška romantiky, ale málo ekonomiky“, a ve stanovisku Vsetína shledal obavu, že napřímení spojení do Slovenska by snížilo dopravní význam Vsetína a zvýšilo význam Zlína.^[2]

Popis aktuálního návrhu

Trať Vizovice – Valašská Polanka má být podle návrhu dlouhá 17,670 km, jednokolejná, elektrizovaná, s nejvyšší traťovou rychlostí 90 km/h. V maximální míře bude využívat drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech. U Valašské Polanky má být trojúhelníkem napojena do obou směrů stávající trati. U Pozděchova má být 910 m dlouhý tunel a u Valašské Polanky 320 m dlouhý tunel. Investiční náklady byly odhadovány na 4,6 mld. Kč.

Navrženy byly stanice a zastávky:

• Vizovice (zastávka)
• Lutonina (zastávka)
• Jasenná (stanice)
• Ublo (zastávka)
• Bratřejov (zastávka)
• Pozděchov (zastávka)
• Prlov (stanice)

Trať by podle návrhu měla být využívána pro osobní intervalovou dopravu, dálkovou osobní dopravu i nákladní dopravu, zejména kontejnerovou z Želechovic na Slovensko.

Externí odkazy

• Baťova dráha, informace o historii a současnosti projektu
• R. Persun: Železniční trať Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, Vizovická vrba, č. 12/2006, říjen 2006
• Baťova dráha na webu ŽelPage, 13. 5. 2005
• Železnice, Regiony, Evropa, České dráhy, a. s., 2004, 154 stran, ISBN 80-239-3481-3

Reference

1. ↑ Baťova dráha, Ottova encyklopedie
2. ↑ Vsetín se bouří proti stavbě Baťovy železnice, Kroměřížský deník, do 31. 7. 2008

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii