Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Bystřice pod Hostýnem (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek v Bystřici pod Hostýnem je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela gotická vodní tvrz, založená pány z Tvorkova po zániku hradu Obřany a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé Hoře byl zámek Bítovským zkonfiskován a získali jej Lobkovicové; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma barokními křídly bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta Františka Antonína Grimma doplněno dvěma křídly klasicistními (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého nádvoří.
Obsah |
Dopravní dostupnost
Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města Bystřice pod Hostýnem, asi 27km severně od Zlína, dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od Přerova nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).
Historie
Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu Obřany přestěhovalo do středu městečka.
V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.
V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla klasicistní (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).
Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.
Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas).
V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.
Ve 30. letech 20. století se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku 1990. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře Vojmíra Vokolka a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku 2015 připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.
Galerie zámku
 Významné Erby |
 Významné Erby |
 Sluneční hodiny |
 Pamětní nápis na návštěvu císaře |
 Klozetova Věž |
 Expozice keramiky |
 Expozice Thonet |
 Expozice Vokolek |
Panorama
