Cytologie

Z Multimediaexpo.cz

epitelové buňky barvené na keratin (viz červené zbarvení okrajových oblastí buňky) a DNA (viz zelená barva jader). Obrázek vznikl za pomoci skenovacího laserového konfokálního mikroskopu, barevný obraz a kontrast je vylepšen počítačovou technikou.

Cytologie (řecky kytos - buňka + lat. logos - věda), též buněčná biologie je věda zabývající se studiem buněk. To zahrnuje anatomii buněk a jejich strukturních komponent, jejich fyziologii, vlastnosti a chování ve vztahu k životním funkcím organismu jemuž náleží a především pak buněčný cyklus, dělení a smrt buňky.

Cytologie je jen jedním z biologických podoborů a je úzce teoreticky i experimentálně provázána s histologií, mikroskopií, mikrobiologií, biochemií, biofyzikou, organickou chemií a molekulární biologií.

Obory cytologie

• morfologická cytologie (zkoumá tvar a strukturu buněk)
• cytofyziologie (zabývá se mechanismy fungování buněk a jejich části)
• klinická cytologie (obor zabývající se cytologickými vyšetřeními pro potřeby lékařství), úzce souvisí s cytopatologií
• cytopatologie (zkoumá změny na buňkách způsobené onemocněním či vnějšími vlivy
• molekulární cytologie (v podstatě cytologická část molekulární biologie)

Dějiny cytologie

Dějiny cytologie sahají více než 300 let do minulosti a jsou úzce spjaty s objevem mikroskopu. Základy cytologie byly položeny roku 1665, když anglický vědec Robert Hooke studoval za pomoci primitivního mikroskopu vlastní výroby stavbu korku a našel v něm jakési prázdné dutinky, které mu připomínaly buňky včelích plástů a tak je podle nich pojmenoval: cellulae (lat.) - buňky. Robert Hooke byl tedy první, kdo pozoroval buňky (resp. buněčné stěny - apoplast a prázdné prostory, které zůstaly po buňkách samotných - symlastu. Smyslu a funkci toho, co pozoroval, ale nerozuměl a rozumět ani nemohl.

Další významný posun cytologie je nerozlučně spojen se jménem holandského nadšence Antoni van Leeuwenhoeka. Tento vědecky nevzdělaný amatér se nadchl pro „malý svět“ a nechal se vyučit v broušení skla jen proto, aby si pak mohl vyrábět vlastní mikroskopy. Ač bez znalostí optiky, dokázal převážně metodou pokus-omyl vyrobit mikroskopy několikanásobně převyšující všechny ostatní soudobé přístroje (zvětšení max. 270x) a objevil pro vědu svět mikroorganismů. V protokolech o svých pozorováních popsal a nakreslil obrovské množství mikroorganismů (resp. jejich typů), i další pozorování (např. červené krvinky a proudění krve v kapilárách).

Roku 1825 uveřejnil Jan Evangelista Purkyně první popis jádra živočišné buňky. S popisem jádra v rostlinné buňce jej následoval Robert Brown v roce 1831.

Základy klinické cytologie položil v roce 1838 Muller, který rozpoznal a popsal nádorové bujení a dokázal rozlišit sarkom a karcinom. Zhruba v téže době přednesli základní teze buněčné teorie Matthias Schleiden a Theodore Schwann, nezávisle na nich některé tyto zásady objevil a vyslovil i Purkyně. Během 19. a 20. století se prudce rozvíjela mikroskopie, jednak pokud jde o kvalitu, schopnosti a nové typy mikroskopů, jednak pokud jde o její druhou část zabývající se přípravou vzorku - tj. jeho fixací a barvením. Význam cytologie stoupal jak v biologických vědách, tak v medicíně, kde se cytologická vyšetření stala důležitou diagnostickou metodou v mnoha oblastech. Důležitý byl pro cytologii i prudký rozvoj úzce souvisejích vědních oborů, zejména biochemie, biofyziky a molekulární biologie, který umožnil více se zabývat chemickým složením buněk a chemickými procesy v nich. Molekulární cytologické vyšetření: např. leukémie či jiné formy rakoviny. Nutná hospitalizace či ambulantní docházení.

Cytologické vyšetření

Lékaři mají díky cytologii možnost předejít nemalým zdravotním problémům. Karcinom děložního hrdla je jedním ze dvou druhů rakoviny, který u nás ženy nejčastěji zabíjí.

Pokud je nález normální, pak se stěr provádí jednou za rok. Pokud výsledek vykazuje určité změny nebo je potvrzena přítomnost papilomavirů, pak se test opakuje.

Cytologický stěr se natírá na podložní sklo, nabarví se a prohlíží se pod mikroskopem. Hodnotící lékař či laborant dle výsledku doporučí další postup.

Pokud se na první změny přijde včas, pak malý zákrok na děložním hrdle ženě zachrání život a v drtivé většině případů nijak neovlivňuje ani případné otěhotnění a donošení dítěte.^[1]

Související články

• mikroskopie
• mikrobiologie
• molekulární biologie
• biochemie
• biofyzika
• buňka
• Organela

Externí odkazy

• Cytology and Genetics