Giberelin

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 5. 2011, 13:06; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Soubor:Gibberellin-452D.png
Struktura giberelinu

Giberelin je fytohormon, respektive skupina fytohormonů na bázi kyseliny giberelové (GA3).

Obsah

Struktura

Chemicky jsou podobné diterpenům, mají 19 nebo 20 uhlíků. Giberelin byl objeven v 20. letech 20. století v Japonsku v houbě Giberella fujikuroi, která způsobuje chorobu bakanae. Reverzibilně ho lze inaktivovat konjugací s glukosou. Vzniká v mladých listech, vzrostných vrcholech, kořenech a klíčících semenech. Jeho biosyntéza probíhá ve třech kompartmentech:

Přenos signálu

Jejich signál vede k odstranění komplexu DELLA (komplex se specifickou aminokyselinovou sekvencí aspartát, glutamát, leucin, leucin, alanin) z promotoru giberelinem indukovaných časných genů. Ty se začnou transkribovat a jejich produkty se pak navážou na promotory giberelinem indukovaných pozdních genů a indukují jejich transkripci. Mezi tyto pozdní geny patří například α-amyláza, jejíž expresi giberelin indukuje při klíčení. Tato amyláza je produkována buňkami aleuronové vrstvy do endospermu, který štěpí a aktivuje tím pro rostlinu zásobní látky, aby mohla rostlina vyklíčit. Existuje ještě další signální dráha giberelinu, ta je závislá na vápenatých iontech a jejím výsledkem je pučení váčků z endoplazmatického retikula a jejich exocytóza. Právě tato dráha dopravuje při klíčení amylázu ven z buněk aleuronové vrstvy do endospermu.[1]

Funkce

Stimuluje mitózu, růst internodií a listů. Na rozdíl od dalších fytohormonů nestimuluje růst kořenů. Ovlivňuje aktivitu amylázy v klíčících obilkách, indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, omezuje tvorbu samčích květů, zkracuje juvenilní periodu, někdy mění fotoperiodickou adaptaci rostlin.

Reference

  1. Mohr, Schopfer. Plant Physiology. [s.l.] : Springer-Verlag Berlin. (anglicky)