V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Magdeburk

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 8. 2012, 20:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Magdeburk (něm. Magdeburg, bývá někdy označován i českým historickým názvem Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů. Magdeburg je sídlem jak evangelického tak i katolického biskupství, dále jsou zde dvě vysoké školy, Univerzita Otta von Guericke a Hochschule Magdeburg-Stendal (FH). V roce 2005 slavil Magdeburg své 1200leté výročí založení. Jméno města pochází etymologicky ze základu „Machte“ (česky: síla, moc). To označovalo „Mächtige Burg“ (mocný, pevný hrad). Z toho je také v současném názvu hláska „a“ vyslovována krátce.

Obsah

Dějiny

Pravěk a starověk

Nejstarší nálezy pěstního klínu se datují do starší Sálské doby ledové cca před 150 000 lety. Stopy po trvalejší lidské přítomnosti v magdeburském prostoru nacházíme již od pozdní doby ledové (ca. 15 000 př. Kr.). Během období Neolitické kultury s lienární keramikou (v ml. době kamenné) bylo okolo 5 400 př. n. l. území osídleno kmeny podunajských kultur. Úrodné nížiny v blízkosti lesů a vod skýtaly dobré podmínky a západní břeh Labe zase dobrou ochranu před povodněmi.

Středověk

Karel Veliký a Ota I.

Ota I. Veliký a jeho choť Edita přistávají u Magdeburku

Magdeburk byl písemně poprvé zmíněn v roce 805 v diedenhofským kapitulárem Karla Velikého jako Magadoburg a za vlády císaře Oty I. Velikého císařské sídlo. Roku 919 nechal Jindřich I. Ptáčník Magdeburk opevnit proti Maďarům a Slovanům. Nicméně současně s tím byl používán magdeburský brod přes Labe, neboť jen tak bylo možné vést obchod se Slovany usídlenými na východ od Labe.

Magdeburk za vlády krále a císaře Oty

Roku 929 vystrojil Jindřich I. svatbu svého syna Oty I. Velikého s Editou (též Editha, Eadgyth), dcerou anglického krále Eduarda Staršího. Při svatbě Ota a Edity dostali novomanželé město Magdeburk jako věno. V roce 937 se konal Říšský sněm za účasti dvou arcibiskupů, osmi biskupů a nejvyšších sekulárních hodnostářů. Ve stejné době byl založen Mauritiuskloster (Moritzkloster) - klášter na počest Sv. Mořice. Roku 946 královna Editha zemřela a byla pohřbena v klášterním kostele, pozdějším magdeburském dómu. Ota se potom znovu oženil a vzal si Adelheid Burgundskou, jejíž činnost silně ovlivnila magdeburskou architekturu. V roce 962 byl Ota Veliký a jeho druhá manželka Adelheid korunováni císařskou korunou Svaté říše římské. V rámci Ravenského koncilu byl v roce 968 Magdeburk povýšen na arcibiskupství. Adalbert Magdeburský vysvětil Vojtěcha na českého biskupa. K arcibiskupství přináležela také biskupství braniborské, havelberské, Míšeňské (do roku 1399), dále biskupství merseburské, Poznaňské (téměř do roku 1000), a biskupství Zeitz-Naumburské a Lebuské (teprve od r. 1420). V roce 973 zemřel císař Ota Veliký. Byl pohřben vedle své první ženy Edity. Roku 995 vydal císař Ota III. patent, jímž připojil Slezsko pod biskupství míšeňské a to pak podřídil arcibiskupství v Magdeburku.

Veletržní a biskupské město

V roce 1035 byl Magdeburk prohlášen za veletržní měto, patent dal město právo pořádat prodejní výstavy a uzavírat dohody. Mnoho návštěvníků z různých zemí přijíždělo do Magdeburku za obchodem. Tím se stalo i to, že byl nalezen jeden magdeburský stříbrňák z 11. stol. při nálezu mincí v Sanduru na Faerských ostrovech. V roce 1126 se magdeburským arcibiskupem stal Norbert z Xantenu, jenž byl později prohlášen za svatého. Ve 12. století se město vymanilo zpod vlády městského pána (Arcibiskupství magdeburského), ovšem nikdy nedosáhlo úplné svobody. Kolem roku 1430 došlo k vojenským střetům mezi městem a arcibiskupem, jež se mimo jiné pokusil ukončit samotný Basilejský koncil. Roku 1500 připadlo arcibiskupství pod správu dolnosaského říšského okresu. V roce 1503 přeložil arcibiskup své sídlo do Halle a zavedením reformace v roce 1524 ještě více prohloubil rozpory mezi městem a arcibiskupským úřadem.

Novověk

Raný novověk

Magdeburk okolo roku 1640 (Merian)
Pomník Oty z Guericku

Za třicetileté války po půlročním obléhání byl 10. května/20. května 1631 Magdeburk dobyt císařskými oddíly pod vedením vojevůdce katolické ligy Tilleho. Následovně bylo město vypleněno a vypáleno při tzv. „Magdeburské svatbě“). Tato událost se také smutně proslavila pod názvem Magdeburgizace. Při ní byla pobita či uhořela většina obyvatel. Město bylo zcela zničeno. S 20 000 (podle některých údajů až 30 000) mrtvých patří tyto hrůzy k největším samostatným masakrům 30leté války. V roce 1635 bylo město a arcibiskupský úřad v v důsledku pražského míru přenechány saskému princi Augustovi Sasko-Weissenfelskému, jenž byl již v roce 1628 zvolen za administrátora. Při Vestfálském míru z roku 1648 bylo Arcibiskupství Magdeburg přislíbeno jako čekatelství Kurfiřtství Braniborskému, jež se však mělo naplnit teprve po smrti saského administrátora. V té době (1646–1681) byl starostou Magdeburku Otto z Guericke. Ten byl zároveň fyzikem, vynálezcem pístové vzduchové pumpy a prováděl slavné výzkumy s vakuem s magdeburskými polokoulemi. Roku 1680 po smrti Augusta přešlo Vévodství Magdeburk jako sekularizované arcibiskupství spolu s městem pod správu Braniborska. Již po roce 1666 přidělil Kurfiřt braniborský městu 15 000 mužů a nechal znovuvybudovat opevnění zničené za 30leté války. V 18. století byla znovu vybudována pevnost. Za vlády Bedřicha II. zaujímala pevnost plochu 200 hektarů (ha), naproti tomu rozloha města činila jen 120 ha.

19. století

Magdeburk okolo roku 1900

V roce 1807 připadlo město dočasně k Vestfálskému království a stalo se sídlem Polabského départementu. Po napoleonských válkách připadl Magdeburk roku 1814 znovu Prusku a stale se v roce 1816 hlavním městem Provincie Sasko a zárověň sídlem Vládního okresu Magdeburk a okresu Magdeburg. Roku 1828 vznikl městský obvod Magdeburk a v roce 1887 byl zrušen okres Magdeburk. Magdeburské okolí poté patřilo do okresu Jerichov I (později Burg), Calbe, Wanzleben a Wolmirstedt, jež byly při pozdější okresové reformě roku 1993 zrušeny resp. sloučeny se sousedními okresy do větších správních jednotek.

Druhá světová válka

Za 2. svět. války byla průmyslová výroba zachována jen díky práci nuceně nasazených pracovníků. Společnost Braunkohle-Benzin-AG (Brabag) jako největší dodavatel pohonných látek Wehrmachtu zřídil v roce 1944 šest vedlejších koncetračních táborů. Jeden z nich, „Koncetrační tábor Magda“, se nacházel v Magdeburku-Rothensee. Ostatních pět se nacházelo na jiných místech v Sasku (Lužici) a dnešním Sasku-Anhaltsku. Mezi červnem 1944 a únorem 1945 tam pracovalo 2 172 židů, z nichž asi 65 procent zemřelo. Od roku 1943 do roku 1945 se nacházel vedlejší tábor při koncentračním táboru Buchenwald pro provoz ve firmě „Polte“ na magdeburské Liebknechtstraße. Přes 3 000, hlavně židů, z KT Riga-Kaiserwald, Osvětim, Stutthof a Ravensbrück, a ruští a polští zajatci, kterí zde museli vykonávat těžké práce, žili v barákovém táboře. Od r. 1943 byl Magdeburk bombardován společnými nálety spojenckých vojsk. Hlavními cili byly průmyslové závody, jež patřily k vojenské zbrojní výrobě. Staré město bylo při náletech 16. ledna 1945 z cca 90 procent zničeno. Mimo jiné bylo zničeno 15 kostelů a čtvrť z grunderského období – stejně jako v Berlíně, Kamenici a Drážďanech – utrpělo obrovské škody. Tzv. „severní fronta“ byla téměř zcela zničena.

NDR

Po válce byly z Innenstadtu a postižených čtvrtí odklizeny trosky (viz „Trümmerfrauen“). Z nedostatku peněz však byly z poškozených staveb zachráněny pouze nejcennější předměty respektive byly zachráněny jen ty budovy, které byly nejméně poškozeny jako (Magdeburská katedrála, Klášter Naší Paní, radnice). Z „ruin“ mělo povstat nové město. Tak tvář dnešního středu města formují, místo barokních domů na magdeburských Breiten Wegs z grunderských dob či množství secesních budov, možství paneláků a novodobých sídlišť, rozšířené o jednotlivé stavby v duchu národní tradice poválečné doby, jimž za vzor sloužila sovětská architektura stalinistického SSSR. Od roku 1945 do roku 1953 přispívaly magdeburské velkozávody jako SAG-Betrieb k naplňování závazků vyplývajících z reparační povinnosti poraženého Německa.

Za časů NDR zůstal Magdeburk sídlem výroby těžkých strojů (např. SKET) a v roce 1952 se stal městským okresem, který byl opět v roce 1990 zrušen.

Sjednocené Německo

Po znovusjednocení Německa vytvořily kraje Halle a Magdeburk střed spolkové země Sasko-Anhaltsko. Přitom byl určen Magdeburk těsným souhlasem prvního Zemského sněmu mezi Magdeburkem a Hallou za nové zemské hlavní město. V letech 1992/94 se Magdeburk stal opět sídlem římskokatolického biskupa, přičemž magdeburské biskupství od nynějška podléhá arcibiskupství v Paderbornu. Magdeburk ztratil v letech od roku 1990 do roku 2005 okolo 60 000 obyvatel a sklouznul z téměř 290 000 na současných 228 000 obyvatel. To ovšem město staví před problém, jak dále naložit s velkou spoustou uvolněných bytů, o něž není valný zájem. Výstavbou tunelu a novým architektinickým uspořádáním Univerzitního náměstí, nově postaveným fotbalovým stadionem, sanací ulic Breite Weg a ulice Otto von Guericka, sanací divadla Freie Kammerspiele, nyní Schauspielhaus Magdeburg (Divadlo Magdeburk), uzavřením Dómového náměstí, nově postaveným mostem Sternbrücke a Zelené citadely a mnoha dalších projektů v posledních letech velmi výrazně posílilo celkovou hodnotu města. Ulice Breite Weg, před druhou světovou válkou jedna z největších (resp. nejdelších) nákupních tříd Evropy, mohla alespoň ve své jižní části znovu získat trochu ze svého někdejšího šarmu. I v jiných částech města byly znovu vybudovány staré stavby z dob grunderů, jež za časů NDR byly zcela vydány na pospas všem vlivům okolí. Magdeburk má největší podíl čtverečních metrů maloobchodních nákupních ploch na obyvatele v celém Německu.

Magdeburská "Zelená citadela"

V letech 2001-2003 byly archeology při výzkumných výkopech na Dómovém náměstí odkryty pozůstatky kostelní stavby ze 10. století. Soudí se, že se přitom jedná o první magdeburský dóm. Roku 2003 započala též výstavba Zelené citadely (Grüne Zitadelle) Magdeburku, posledního z návrhů slavného architekta Friedensreicha Hundertwassera, která byla dokončena v říjnu 2005. V roce 2002 obdrželo město zlatou medaili, a v letech 2003-2005 stříbrnou medaili v celoněmecké spolkové soutěži měst Naše město vzkvétá.

Geografie

Město leží na řece Labi a na východním břehu kraje Magdeburger Börde (Region Elbe-Börde-Heide) na středním toku Labe asi 50 metrů nad hladinou moře na zemědělsky intenzivně obdělávaném území. Město se se rozprostírá především na příkrém západním břehu toku na terénním schodu, který je tvořen skalami Domfelsenu. Tím je také jedním z mála měst Severoněmecké nížiny, které bylo založeno na skále. Částečně leží území města na do dálky roztaženém ostrově mezi „Proudem Labe“ a „Starým Labem“ stejně jako na rovinatém pravém břehu řeky. Vedlejší větší města jsou Wolfsburg cca 64 km severozápadně, partnerské město Brunšvik asi 75 km západně, Halle nad Sálou) asi 75 km na jih a Postupim asi 105 km na východ. Berlín leží 130 km východně.

Podnebí

Klimadiagram - Magdeburg


Administrativní členění

Magdeburg se skládá ze 40 městských čtvrtí. Některé čtvrtě zahrnují menší podcelky, které k nim byly připojené během průběhu dějin. Nejčastěji se jedná o nově vystavěná sídliště či obytné útvary, jejichž hranice jsou taktéž zcela nespecifikované. O těch se v následujícím přehledu za říká, že byly vsunuty za město.

Sousední obce

Následující obce hraničí s městem Magdeburk, jsou jmenovány podle směru hodinových ručiček od severovýchodu:

Znak města

Znak města Magdeburku zobrazuje červený dvouvěžatý pocínovaný hrad ve stříbrném poli s otevřenou zlatou branou, mezi věžemi vyrůstá zeleně oděná panna (něm. Magd), jež ve zdvižené pravici drží zelený věnec. Městské barvy je zeleno-červená. Znak je tzv. „hovořící“, to znamená, že heraldické symboly panna a hrad (něm. Magd und Burg = Magdeburg) se zrcadlí v národně etymologickém názvu města. Oba symboly jsou patrné již na starých městských pečetidlech ze 13. století, přičemž věnec, coby symbol nevinnosti, přibyl až později.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Magdeburk
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Magdeburk
Německo – Deutschland – (D)
Spolkové země Německa a jejich hlavní města

Bádensko-Württembersko (Stuttgart) • Svobodný stát Bavorsko (Mnichov) • Berlín • Braniborsko (Postupim) • Svobodné hanzovní město Brémy (Brémy) • Dolní Sasko (Hannover) • Svobodný stát Durynsko (Erfurt) • Svobodné a hanzovní město Hamburk (Hamburk) • Hesensko (Wiesbaden) • Meklenbursko-Přední Pomořansko (Schwerin) • Porýní-Falc (Mohuč) • Sársko (Saarbrücken) • Svobodný stát Sasko (Drážďany) • Sasko-Anhaltsko (Magdeburk) • Severní Porýní-Vestfálsko (Düsseldorf) • Šlesvicko-Holštýnsko (Kiel)

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Magdeburk“