Lučané

Z Multimediaexpo.cz

Lučané byli bájný kmen či etnikum, sídlící na území zvaném Lucko, se střediskem v Žatci přibližně v 9. století či 10. století, možná přežívající až do 12. století. Historii jsou známí především z pověsti o Lucké válce. Písemné doklady z doby, kdy měl tento kmen samostatně existovat, nemáme. Většinu původních informací o Lučanech máme z Kosmovy kroniky. O existenci kmene na severozápadě Čech soupeřícího s Čechy (Přemyslovci) se dnes pochybuje.^[1] Lučané se ale považují za jedno z českých knížectví.^[1] O Lucku a Lučanech se zmiňuje první díl Kosmovy kroniky.^[2] Lucké území se podle ní rozkládalo podél řeky Ohře.^[3][2] Sousedilo na západě u dnešních Lovosic s územím Litoměřiců. Hranice s kmenem Čechů by pak zřejmě běžela zhruba podél řeky Ohře až k Žatci a po té směrem na jih k řece Mži.^[2] Není jasné, kde by měla být západní hranice Lucka, ale dá se předpokládat, že by pod vládu Lučanů patřilo i dnešní Sokolovsko. Lučané podle pověsti byli nepřátelé kmene Čechů a jejich vládců Přemyslovců. Podle Kosmy Lucko zaniklo za vlády knížete Neklana, jehož vojsko v lucké válce, konkrétně v bitvě u Turska, porazilo silnou luckou Vlastislavovu armádu.^[2] Pod vládou Přemyslovců ovšem Lučané zřejmě existovali dále, Kosmas o nich mluví jako o svých současnících. Kromě Žatce mělo být také významné hradiště Vlastislav nedaleko dnešních Třebenic.^[3] Vladimír Karbusický přišel s teorií, že Kosmas při zápisu pověsti vycházel ze staršího zdroje, kterým má být dnes ztracená staročeská hrdinská píseň.^[4] Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně pohraniční půtku knížete Boleslava z roku 936. Tomuto datování přibližně odpovídají i archeologické nálezy ve Vlastislavi. Pověst o lucké válce zpracoval Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.^[5]

Zdroje

1. ↑ ^{1,0 1,1} TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Praha : NLN, 2008.  
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2 2,3} KOSMA. Kosmova kronika česká. Praha : Paseka, 2005. S. 33-40.  
3. ↑ ^{3,0 3,1} FRANTIŠEK, Palacký. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Díl první: Od prvověkosti až do roku 1253. Praha : MF, 1936. Dostupné online. Kapitola kn. II., čl. 2 (6. část).  
4. ↑ KARBUSICKÝ, Vladimír. Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury.. Praha : MF, 1995. S. 123-132.   Usuzuje tak na základě struktury Kosmova popsání pověsti i podle rozboru motivů v textu, které opakují vzory, obvyklé v hrdinské epice. Nejbližším vzorem této písně byl franský epos Píseň o smrti Ermanarichově.
5. ↑ JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online. - kapitoly Lucká válka, s. 54-65.  

Literatura

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii