Agávovité

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 6. 2011, 23:01; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Agávovité (Agavaceae) je čeleď jednoděložných rostlin, zahrnující mimo jiné celou řadu známých pouštních a suchomilných botanických rodů jako například agáve či juka. Čeleď obsahuje přibližně 637 druhů v asi 23 rodech (záleží ale na taxonomickém pojetí).[1] Podle systému APG III už není čeleď uznávána a zástupci jsou včleněni v rámci podčeledi Agavoideae do čeledi chřestovité v širším pojetí (Asparagaceae s.l.).

Obsah

Pojetí čeledi

Pojetí čeledi se v jednotlivých taxonomických systémech postupně měnilo. Ve starších taxonomických systémech byly občas do této čeledi řazeny i rody Cordyline a Dracaena, které další autoři řadí do oddělené čeledi dracénovité (Dracaenaceae), dnes je Dracaena často řazena do čeledi listnatcovité (Ruscaceae) a Cordyline do čeledi Laxmanniaceae. Bývá sem řazen také druh Hesperocallis undulata, dnes často řazen do samostatné čeledi Hesperocallidaceae. Tento druh společně s rodem bohyška (Hosta) byl řazen také do samostatné čeledi bohyškovité (Hostaceae). Rody bělozářka (Anthericum), Paradisea a Chlorophytum starší taxonomické systémy často řadily do čeledi asfodelovité (Asphodelaceae), popř. bělozářkovité (Anthericaceae).

Popis

Jedná se obvykle o vytrvalé rostliny, mohou být jednodomé nebo dvoudomé. Jsou mezi nimi i epifyty a rostliny stromkovitého charakteru. Listy jsou často v přízemní růžici či koncových růžicích, většinou přisedlé, jednoduché. Čepele jsou čárkovité, kopinaté, vejčité až eliptické, zvláště u některých sukulentů často ztlustlé a tuhé, často jsou sivozelené, se souběžnou žilnatinou. Okraje mohou být ostře zubaté, pilovité nebo celokrajné. Květy jsou v květenstvích, a to v koncových nebo úžlabních klasech, hroznech, či latách, někdy dosahuje květenství značných rozměrů (např. agáve). Květy jsou většinou podepřeny listeny, jsou šestičlenné. Okvětní lístky jsou volné nebo naspodu srostlé v okvětní trubku. Tyčinek je 3 nebo 6. Gyneceum je synkarpní, semeník svrchní nebo spodní, srostlý ze 3 plodolistů. Plodem je bobule nebo tobolka.[2][3]

Rozšíření čeledi

Čeleď je rozšířena ve velké části světa, zcela chybí v boreálních a arktických pásmech. Zástupci jsou rozšířeny v Evropě, v Asii, Africe, Severní i Jižní Americe a v severní Austrálii.[4] V ČR jsou domácí 2 druhy, a to bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).

Rody agávovitých

Reference

  1. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/orders/asparagalesweb.htm#Agavaceae
  2. ↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10019
  3. ↑ http://delta-intkey.com/angio/www/agavacea.htm
  4. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/orders/asparagalesweb.htm#Ruscaceae

Externí odkazy

  • Agávovité ve flóře Severní Ameriky
  • Agávovité v L. Watson and M.J. Dallwitz (1992 onwards) - Čeledi krytosemenných


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Agávovité
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ag%C3%A1vovit%C3%A9“