Požehování textilií

Z Multimediaexpo.cz

Požehování textilií je odstraňování volných konců vláken na přízi nebo na plošných textilích za pomocí plamene, tažením přes rozžhavený válec nebo sálavým žárem infrazářičů.

Obsah 1 Požehování příze 2 Požehování plošných textilií 2.1 Literatura 3 Reference

Požehování příze

Požehování (častěji nazývané opalování) jednotlivých nití je (v přepočtu na váhu materiálu) podstatně nákladnější než ožehování plošné textilie. Opalování tkalcovských nebo pletařských přízí se proto provádí jen u exkluzivních výrobků, běžné je však opalování příze z bavlny nebo syntetických stříží k použití na ruční práce a na šicí nitě.^[1] Na opalovacích strojích prochází jednotlivé nitě hořáky (nebo přes žhavé těleso) za současného převíjení z jedné cívky na druhou. Jen zcela výjimečně se opalují jednoduché příze (vedením přes horké těleso z keramického materiálu). Obvyklé je opalování skaných přízí plamenem plynových hořáků při pohybu niti asi 250 m/min. Pro určité druhy přízí se dají použít k opalování stroje se systém plamenových hořáků, pod kterými se převíjí několik set nití vedle sebe z jednoho osnovního válu na druhý. Dříve bylo opalování častější (až do padesátých let minulého století se například opalovaly všechny příze na jemné popelíny). Z té doby pochází některé historické názvy opalovaných přízí:

• Flor – mercerovaná příze z dlouhovlákenné bavlny
• Genappe - ostře točená skaná příze
• Fill de Ecosse – měkčí, skaná, mercerovaná příze na pletené výrobky

Požehování plošných textilií

K požehování přichází v úvahu nejčastěji tkaniny a pleteniny z bavlny a viskózy, požehují se však i textilie z vlny a syntetických vláken.

Požehování je nejčastěji zařazeno jako první operace v předúpravě textilií (před bělením, barvením atd.). U tkanin určených k potiskování je předchozí požehování nezbytné. Podle některých systémú zušlechťování se však požehování provádí až po barvení (vliv na barevný odstín). Obvykle se požehuje na strojích s plynovými plamenovým hořáky, které dosahují teploty až 1300° C. K intenzivnímu požehování se hořáky nastavují kolmo k textilii na vzdálenost 5-6 mm při rychlosti pohybu zboží 60-200 m/min., pro lehčí nebo choulostivější tkaniny se volí tangenciální směr plamene a vzdálenost 6-10 mm. Pro požehování vlasových tkanin se používají válcové stroje vyhřívané na 700-800°C s pracovní rychlostí 50-60 m/min. Požehováním se dá do určité míry snížit náchylnost textilie ke žmolkování. Za tím účelem se obzvlášť textilie ze staplových polyesterových přízí požehují navlhčené a při snížené rychlosti průchodu materiálu. Stroje jsou vybaveny kartáčovacím zařízením, odsáváním a dusičem jisker. Teplota požehované textilie je permanentně měřena a podle ní se automaticky reguluje intenzita opalování. Vedle univerzálních zařízení se vyrábí také požehovací stroje konstruované jen pro určitý druh textilií, např. na pleteniny, koberce nebo netkané textilie.^[2]

Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
• Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4
• Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5

Reference

1. ↑ Opalovací stroj: http://www.nitarna.cz/technologie.html?lang=cz
2. ↑ Požehovací stroje (německy): http://www.osthoff-senge.com/dt/produkte.html

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii