Románský sloh
Z Multimediaexpo.cz
Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku ve 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední Evropy. Na východě Evropy se v té době prosazoval byzantský styl. Vývoj slohu nebyl jendoduchý, vzniká na území bývalé Západořímské říše.
Název toho uměleckého slohu je odvozen od slova Řím = Roma, protože je inspirován stavbami římského impéria. Vznikl v Itálii a odtud se šíří do Evropy. Je klasickým příkladem kontemplativního přístupu k víře v první polovině středověku. Šiřitelem a nositelem slohu je církev.
Románské umění bylo uměním v západních křesťanských zemích od začátku 11. až do pol. 13. století.
Do současnosti se zachovala řada církevních staveb, především kostelů. Kostely v západní Evropě tvořily v období mezi rokem 1000 a koncem 12. století podstatnou část stavební činnosti. Stavěly se však také paláce, hrady, kláštery, špitály a obytné domy - do současnosti se z nich většinou nic nezachovalo.
Obsah |
Malířství
Fresky, z nichž se mnohé nezachovaly, byly v románských kostelech zcela běžné. Podobně jako plastiky také malby pokrývaly všechna volná místa. Respektovaly architekturu, aniž by se zabývaly perspektivou. Inspirovaly se miniaturami v rukopisných knihách. Ve čtyřech barvách (červenohnědá, bílá, šedozelená a modrá) líčily výjevy z bible nebo ze života světců. Kristus je znázorněn jako soudce, nebo vládce, většinou při posledním soudu.
Architektura
- Související informace můžete najít také v článku: Románská architektura}}
Častým stavebním materiálem používaným staviteli románského slohu byl kámen a cihly (zdivo - kvádříkové, lomové a klasové). Vnější stěny nebyly omítnuté.
Charakteristické znaky
- Těžká klenba (valená klenba - půlkruh, někdy i křížová klenba)
- Pečlivě opracované kamenné zdivo, řádkové, kvádrové, kvádříkové, kladené na obvykle velmi kvalitní vápennou maltu
- Podpěry - silné, hmotné pilíře a sloupy
- Malé okenní i dveřní otvory (tzv. sdružená okna)
- Hmotnost, malá členitost a vznosnost
Církevní stavby
Církev stavěla kostely a kláštery.
Typ centrálního kostela
Typ podélného kostela
- půdorys kříže (Bazilika)
- více lodí
- např. Bazilika svatého Jiří, Bazilika svatého Prokopa
Kláštery
- samostatná hospodářská jednotka
- řídí se určitým řádem - regulí čili řeholí
- zakládány panovníkem nebo šlechtou
- střediska vzdělanosti
Světské stavby
Sovisející články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |