Salvador Dalí

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 3. 2011, 12:10; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Philippe Halsman: Dali Atomicus (1948), nevyretušovaná verze, na které je možné vidět způsob aranžování snímku a chybějící malba v rámu na zadním stojanu
Soubor:Dali museum.jpg
Muzeum Salvadora Dalího

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech (11. května 190423. ledna 1989) byl významný katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly.

Obsah

Život

Dalí byl umělcem obrovského talentu a fantazie. Jako rodák z Katalánska trval na tom, že má arabské kořeny. Tvrdil, že jeho předkové byli potomci Maurů, kteří do Španělska vtrhli roku 711. Právě v tomto Dalí spatřoval příčinu své lásky ke všemu, co je zlaté a přehnané, svoji vášeň pro luxus a svou lásku pro orientální oblečení. Dalího výstřední a teatrální chování občas ale zastínilo jeho práci. Rád dělal neobvyklé věci jen proto, aby upoutal pozornost, což občas unavovalo jak jeho obdivovatele, tak i jeho kritiky. Na druhou stranu však vedla tato cílená pozornost k uznání jeho tvorby širokou veřejností a ke zvýšení prodeje jeho děl. V posledních letech žil Dalí ve věži zvané Galatea, jež byla součástí jeho muzea, kde dne 23. ledna 1989 také nakonec zemřel na srdeční selhání. Dle jeho přání bylo následně jeho tělo nabalzamováno a několik dní vystavováno v muzeu. Poté bylo pohřbeno tamtéž v podlaze atria. Dalí odkázal veškeré své dílo španělskému státu.

Dílo

Dalího díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním kreslířským a malířským projevem, pro nějž Dalí nacházel inspiraci v pracích starých renesančních mistrů. Své nejznámější dílo, Persistenci paměti, dokončil roku 1931. Celkem Dalí za svou kariéru namaloval více jak 1 500 obrazů. Vedle toho také ilustroval knihy, navrhoval divadelní scény a kostýmy, vytvořil celou řadu kreseb a desítky plastik a věnoval se různým dalším projektům. Umělecký repertoár Salvadora Dalího zahrnoval i film a fotografii. S Waltem Disneym spolupracoval na krátkém animovaném filmu Destino, který byl po svém uvedení v roce 2003, dávno po Dalího smrti, nominován na cenu Americké filmové akademie. Také se spolu s Luisem Buñuelem podílel na scénáři surrealistického filmu Andaluský pes. Více než 30 let spolupracoval na různých projektech s fotografem Philippem Halsmanem, který mu pomáhal realizovat některé jeho myšlenky fotograficky.[1] Mezi jeho úspěchy na poli architektury patří muzeum ve vesnici Port Lligat nedaleko španělského města Cadaqués společně se surrealistickým pavilonem Dream of Venus (Venušin sen) na světové výstavě Expo 1939, který v sobě ukrýval množství neobvyklých plastik a soch. Jedním z nejméně ortodoxních uměleckých počinů, za nimiž Dalí stál, by mohla být lidská osobnost jako taková. V roce 1965 potkal Dalí v jednom francouzském nočním klubu modelku Amandu Learovou, která byla v té době spíše známá pod pseudonymem Peki D'Oslo. Learová se okamžitě stala Daliho chráněnkou a zároveň i múzou. O jejich aféře posléze napsala autorizovanou biografii My Live With Dalí(Můj život s Dalím), která vyšla roku 1986. Dalí, který byl ohromen chlapeckým vzhledem Learové, stál i za její úspěšnou přeměnou z modelky na zpěvačku. Díky jeho radám v oblasti sebeprezentace a tajuplným příběhům o jejím původu, které Dalí sám pomáhal šířit, vzala Learová hudební scénu útokem. Podle ní byli s Dalím spojeni „duchovním svazkem“. Learová, která byla označována za Dalího soukromého „Frankensteina“, převzala místo jeho dřívějšího múzy Ultra Violet (Isabelle Collin Dufresnové). Ta Dalího opustila kvůli Andymu Warholovi a jeho studiu Factory.

Sbírky

Největší kolekci Dalího prací lze nalézt ve Španělsku – v muzeu Dalí Theatre and Museum v katalánském Figueres. Druhá největší kolekce, která obsahuje sbírky A. Reinods Morse a jeho ženy Eleanor, je pak v Muzeu Salvadora Dalího (Salvador Dalí Muzeum) ve floridském St. Petersburgu. Celkově se v tomto muzeu nachází více jak 1 500 děl tohoto slavného umělce. Další poměrně významné kolekce jsou umístěny také v galerii Reina Sofia Museum v Madridu a v Galerii Salvadora Dalího v kalifornském Pacific Palisades. Rozsáhlou sbírku jeho kreseb a soch vlastní pařížské muzeum Espace Dalí na Montmartru, stejně jako soustava galerií Dalí Universe v Londýně.

Lauryssensovo svědectví

Stan Lauryssens (* 1946), belgický spisovatel a novinář, bydlel ve vesnici Cadaqués ve španělském Katalánsku, a tak byl po několik let Dalího sousedem. Jejich setkání mu velmi ovlivnilo život. Lauryssens své zkušenosti literárně zpracoval v románu Salvador Dalí - skutečný příběh. Práva na vydání této knihy, jež o Dalím odhaluje pravdu, se prodala do více jak 30 zemí světa. Podle tohoto románu byl natočen i film s názvem Dali & I: The Surreal Story. Stana Lauryssense si zahrál Cillian Murphy a samotného Dalího Al Pacino. Film ještě nebyl uveden do kin.[2]

Literatura

  • Carré d'Art (Salvador Dali), Jean-Pierre Thiollet, Anagramme Ed., 2008. ISBN 978-2-35035-189-6
  • Deník génia

Reference

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. 20 th Century Photography Museum Ludwig Cologne. Kolín, Londýn, Los Angeles, Madrid, Paříž, Tokio : Taschen, 2005. ISBN 3-8228-4083-1. (en) 
  2. STEHLÍKOVÁ, Daniela. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. POMO Media Group s.r.o., [cit. 2009-09-29]. Kapitola Dali & I: The Surreal Story. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Salvador Dalí