V encyklopedii Allmultimedia.cz byl aktivován špičkový grafický skin Foreground.
Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 !

Moskva (vrtulníkový křižník)

Z Multimediaexpo.cz

Letadlová loď Moskva.
Technicko-taktická data
Celková délka: 196,6 metrů
Celková šířka: 34,1 metrů
Ponor: 7,6 metrů
Standardní výtlak: 11 290 tun
Maximální výtlak: 17 500 tun
Výkon turbín: 90 MW
Maximální rychlost: 30 uzlů
Posádka: 840 mužů
Počet letadel: až 14 (vrtulníků)

Moskva byl prvním vrtulníkovým křižníkem třídy Moskva, v Sovětské klasifikaci šlo o letadlový křižník. Šlo o vůbec první, do služby zařazený, nosič letadel v SSSR. Měl sesterskou loď Leningrad. Moskva již není v aktivní službě a byla sešrotována v roce 1997.

Obsah

Historie

Projekt byl oficiálně schválen v roce 1958 jako Projekt 1123 Kondor. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce 1962 a zařazena do služby byla v roce 1967.

Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami Polaris A-1, které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími ponorkami. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník Jean de Arc a italské vrtulníkové křižníky tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto, ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.

Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro vrtulníky. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.

Loď sloužila celou svou operační službu v Černém moři. V letech 1972–1974 byl na palubě Moskvy zkoušen prototyp kolmostartujícího stíhacího bombardéru Jakovlev Jak-38. Operačně však obě lodi nesly jen vrtulníky. Během služby prošly obě lodi řadou cvičení.

Výzbroj

Křižník Moskva nesl na palubě 14 vrtulníků Kamov Ka-25PL. Vrtulníky měly za úkol pohybovat se v malých rojích a vytvářet protiponorkovou clonu ve střední vzdálenosti.

Dále měl ve výzbroji:

  • 1 dvojité odpalovací zařízení systému RPK-1 Vichr (SUW-N-1) pro raketová torpéda 82R (FRAS-1) s doletem až 30 km. Střela FRAS-1 mohla nést jadernou hlavici. Zásoba okolo 20 kusů.
  • 2 dvojitá odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety V-611 Štorm (SA-N-3 Goblet) s doletem 55 km a dostupem 25 km. Zásobou byla 48 střel.
  • 2 dvouhlavňové protiletadlové kanóny AK-725 ráže 57 mm
  • 2 vrhače hlubinných bomb RBU-6000
  • 10 torpédometů 533 mm (2 × 5). Ty byly v letech 1977–1978 odstraněny.

Související články

290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se)


Umožňuje správcům wiki přidávat na wiki ovládací prvky úpravou stránek ve jmenném prostoru Widget. Prvky vytvořené komunitou lze nalézt na MediaWikiWidgets.org

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskva (vrtulníkový křižník)