Daisy cutter

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 5. 2014, 10:37; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Téměř sedmitunová BLU-82/B v Národním muzeu Spojených států
Masivní exploze BLU-82/B ve vojenské testovací oblasti (červenec 2008)

Daisy cutter (česky: Sekačka sedmikrásek) je přezdívka zbraňového systému BLU-82B/C-130 armády Spojených států amerických.

Obsah

Parametry

Jedná se o konvenční bombu, vážící zhruba 15 000 liber (6 804 kg), vypouštěnou z transportního letounu C-130 Hercules. Má válcovitý tvar, s tím, že její přední část se zužuje do jehlanu, ze kterého ústí asi 1 m dlouhé „tykadlo“. Válec má průměr 137 cm, celková délka bomby je 3,6 m. Původně byla navržena pro použití v džunglích ve válce ve Vietnamu pro svou schopnost vymýtit a zlikvidovat rozsáhlé území kolem místa dopadu. Kromě nepřátel měla umět zneškodnit i nášlapné výbušné pasti, ale praxe to nepotvrdila. V nedávné minulosti bylo BLU-82 použito v útoku na Afghánistán proti pozemním jednotkám (v rámci Operace Trvalá svoboda, a též jako zastrašující zbraň kvůli svému velkému dosahu). Po mnoho desetiletí byla největší konvenční zbraní vůbec (tou je nyní Otec všech bomb).

Technologie výroby

Daisy cutter je typem zbraně, která kromě výbušného činidla obsahuje i okysličovač. Naproti tomu, běžné zápalné bomby, obsahující jen zápalnou látku a disperzní mechanismus, spoléhají na kyslík ze vzduchu (toho je v něm asi 21 procent). Vyrábějí se hlavně v menších tonážích (zhruba od 0,5 až 1 tuna), protože při dalším zvyšování objemu zápalné látky už není dosaženo kýženého rozprostření paliva a tím ani ničícího efektu. [1]

Daisy cutter je nejen účinnější ale i spolehlivější než běžné zápalné bomby - zejména v případě zvýšeného větru nebo teplotního gradientu v místě dopadu.

Náplň a fáze výbuchu

Výbušnou látku bomby tvoří 5 715 kg kašovité hmoty tvořené dusičnanem amonným, hliníkovým práškem a polystyrénem (směs samotná nese název „GSX“). Nálož vybuchne sama ve výšce 30-200 cm nad povrchem díky speciální pojistce. Tím je dosaženo, že část nálože není vyplýtvána jen proto, aby za sebou bomba zanechala kráter. Při prvním, menším výbuchu se vytvoří jemná mlha, tvořená zápalnou látkou a okysličovacím agentem, o velikosti asi fotbalového hřiště. Druhý výbuch tuto dostatečně okysličenou, výbušnou směs zažehne. Následuje extrémní výbuch, který ničí vše v okolí. Rychlé hoření, které během krátkého okamžiku nasaje vzduch z okolí, je tak intenzívní, že dokáže člověku vysát plíce z útrob, zdeformovat vnitřní orgány, přivodit kolaps oběhové soustavy nebo popraskání cévek, orgánů či jiných životně důležitých částí organismu. Tlaková vlna, která při výbuchu vzniká, může dosahovat až 14 kPa/cm2. Člověk snese asi 2 kPa/cm2, takže tato bomba spolehlivě usmrcuje na vzdálenost mnohem větší než kterou dokáže postihnout svou zápalnou látkou.

Navádění, shozy a účinky

Přesnost zásahu tohoto zbraňového systému závisí na přesném navádění buď pomocí pozemního radaru nebo navigačním vybavení letadla, nesoucím bombu. Pozemní radar může letadlo navést na odhadované místo shození; nad ním musí posádka provést upřesňující výpočet, zahrnující balistiku a vliv větru.

Minimální výška, z které může být BLU-82 shazována, je 1800 m nad úrovní zemského povrchu. Výbuch pumy je pro člověka smrtelný do vzdálenosti asi 300 - 900 stop (91 - 274 m) v závislosti na terénu a počasí. Na větší vzdálenost může přivodit zdravotní komplikace, související zejména se změnou tlaku vzduchu a jeho složením.

BLU-82 byla v historii použita minimálně 225×, poprvé 23. dubna 1970, jedno z posledních operačních užití proběhlo 15. července 2008.

Související články

Externí odkazy