Cheb

Z Multimediaexpo.cz

Informace uvedené v tomto článku potřebují aktualizaci.   Prosíme, pomozte vylepšit článek tak, aby obsahoval aktuální stav a všechny   nedávné události.

Historie města

Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann , který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu.

Dům U dvou arcivévodů

Je nejstarším hostincem na náměstí. Roku 1804 byl jako připomínka návštěvy budoucího císaře Ferdinanda a jeho synů Maxmiliána a Ferdinanda v roce 1547 přejmenován a opatřen štukovým medailónem s podobiznami obou bratří. Již v 18. století byl přestavěn v typickém chebském barokním slohu. Za povšimnutí stojí zámožně působící široký arkýř a široký kamenný portál, rovněž barokní dveřní křídla se zakřiveným zdvojením bohatě zdobeným volutami.

Dům Metternichů

Historický dům číslo 17, stojící na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, zdobí rodový erb Junckerů z roku 1379. Zde, v někdejším hostinci U zlatého jelena, bydlel roku 1791 básník Friedrich Schiller, když v Chebu sbíral materiál pro své dílo o Valdštejnovi. Později po pobytu básníka Friedricha Schillera byl dům nazýván domem Schillerovým. Kromě toho zde bydleli 1461 markrabě Friedrich von Brandenburg, 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I., 1798 arcivévoda Karel, 1854 až 1862 skladatel Wilhelm Veit.

Nová radnice

Dominantou východní strany náměstí je nová barokní radnice postavená v letech 1723 až 1728 podle návrhu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Budova, přestože zůstala torzem, je svou palácovou dispozicí a štukovou i sochařskou výzdobou interiéru jednou z nejzdařilejších barokních architektur ve městě. Od roku 1962 je zde umístěna Galerie výtvarného umění.

Dům Na ostrém rohu

Dům Na ostrém rohu nese erb rodu Junckerů. Kamenná pamětní deska s postavou českého krále Jiřího z Poděbrad, po němž je pojmenováno i celé náměstí, připomíná jeho diplomatické návštěvy Chebu v letech 1459 a 1461, kdy byl ubytován v některém z domů bohaté a význačné rodiny Junkerů Výjimečný historický význam domu vyplývá také z toho, že v letech 1702 až 1711 sloužil jako stavu přiměřený příbytek státnímu vězni, srbskému bánu Georgu Brankowitzovi a 1716 zde bydlela polská královna při svém šestitýdenním léčení minerálními vodami v Chebu.

Grünerův dům

Grünerův dům, nazvaný podle někdejšího majitele Josepha Sebastiana Grünera, který jako mineralog a etnolog udržoval těsné přátelství s Johannem Wolfgangem von Goethe. Goethe v tomto domě bydlel při několika svých návštěvách Chebu. Budova byla postavena roku 1713 pro rodinu Werndlů, jejichž rodový znak je umístěn v oválné kartuši nad portálem. Je jedním z prvních nádherných barokních domů v Chebu, pravděpodobně ovlivněn Giovannim Battistou Alliprandim.

Špalíček

Symbol chebského náměstí tvoří komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou. Již ve 13. století jsou zde zmiňovány Krámy, které jsou s největší pravděpodobností pozůstatkem z původní zástavby, kterou zničil požár 16. května 1270. Při obnově města bylo náměstí rozšířeno a domovní bloky zrušeny, aby uvolnily místo pro Ovocný trh. Ještě na plánu města z 18. století je zakreslena na západní straně Špalíčku třetí řada domů, známá i z nejstaršího vyobrazení náměstí z roku 1472.

Schirdingerův dům

Patří mezi nejreprezentativnější domy celého náměstí dokumentující rozdílné etapy přestavby města. Dům se svým úzkým průčelím a stupňovitým, vysokým štítem názorně dokládá podobu gotických domů středověkého Chebu. Přední a zadní část domu je propojena úzkým křídlem s elegantními, renesančními arkádami, které připomínají měšťanské domy v Řezně a Norimberku. Dnešní stavba pochází z 15. století a je jediným dochovaným, čistě gotickým patricijským domem v Chebu.

Gablerův dům

Dům patří svou bohatě členěnou a zdobenou rokokovou fasádou k nejhodnotnějším výsledkům pozdně barokní přestavby v 18. století. Rokoková fasáda pak vytvořila dnešní jemnou výzdobu z rokajových ornamentů s alegoriemi čtyř ročních období. Ve 2. polovině 17. století patřil dům Jezuitům, kteří nechali nad portálem umístit reliéf s postavou Panny Marie. Počátkem 19. století byl dům majetkem magistrátního rady Antona Gablera a díky jeho bohaté knihovně a rozsáhlé sbírce hudebnin se stal kulturním salónem města.

Pachelbelův dům – Krajské muzeum

Je nejstarší měšťanský dům s gotickým portálem, který se nachází pod Špalíčkem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1390, v roce 1600 byl renesančně přestavěn. Nejvýrazněji se do chebských i evropských dějin zapsal tím, že v něm byl 25. února 1634 zabit vrchní velitel císařských vojsk, generalissimus Albrecht z Valdštejna, což připomínají trojjazyčné pamětní desky. Památka na velkého generála třicetileté války a touha vidět krvavé skvrny na stěnách lákaly v minulém století množství návštěvníků do Městského domu. Proto bylo v kanceláři městského písaře ve dvorním traktu založeno v roce 1873 městské muzeum. Jeho tvůrčím duchem a zakladatelem byl absolvent pražské německé univerzity Georg Schmid.

Kašna rytíře Rolanda

Kašna stojí uprostřed náměstí a od roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal „Wastl“. Originál sochy najdete v mázhauzu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985. Původní kašna z roku 1350 byla dřevěná. Roku 1523 byla nová kašna vytesána z kamene.

Kašna se sochou Divého muže

Před Špalíčkem je situována kašna se sochou Divého muže, třímajícího zlacený kyj, jímž od roku 1728 chrání městský znak. Téměř obnažená postava s vlající bederní rouškou, která se opírá o štít s městským znakem, představuje starého, tajemného německého hrdinného krále Alemanna. Umístili ho sem měšťané starého říšského města na hranici se slovanskou zemí na znamení stálého vědomí svého německého původu a německého založení města.

Výstavní a koncertní síň Klára

Bývalý kostel sv. Kláry postavený v letech 1708 až 1712 je jednou z nejhodnotnějších církevních barokních staveb v Chebu. Autorem projektu byl Kryštof Dienzenhofer. Po zrušení řádu klarisek byl kostel v roce 1782 odsvěcen. Hlavní oltář a čtyři postranní oltáře přešly s císařským svolením do majetku městského farního kostela Svatého Mikuláše. Rovněž relikvie svatých Maxentia a Markéty tam byly radou a měšťany slavnostně převezeny. Dnes je zde koncertní a výstavní síň Galerie výtvarného umění.

Františkánský klášter

Součástí Františkánského kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie, klášterní zahrady a křížová chodba. V těchto historických prostorách se pořádají výstavy a koncerty. Minoritský kostel byl vystavěn zároveň s klášterem po roce 1247, kdy se Františkáni v Chebu usazují. Po požáru v roce 1270 byl znovu postaven a v roce 1285 vysvěcen. Čtyři dny na to, 30. ledna 1285, zde byli oddáni český král Václav II. a dcera Rudolfa I. Habsburského Guta. Zajímavostí kostela je dvoupatrová kaple u severní stěny lodě. Z původní stavby z poloviny 13. století se zachovala sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Křížová chodba kláštera z 1. poloviny 14. století patří k nejkrásnějším stavebním památkám historického jádra města.

Kostel sv. Mikuláše

Kostel byl postaven mezi lety 1220 a 1230 v románském slohu. Dodnes je zachován na původním místě v západní stěně ro­mánský portál. Za dlouhou historii kostela dvakrát vyhořely kostelní věže, v roce 1945 byly poškozeny náletem. Od tohoto roku byly věže nahra­zeny nízkým provizorním zastřešením, které sloužily až do roku 2008. Díky tříletému úsilí městského Nadačního fondu Historický Cheb, jemuž se podařilo nashromáždit s přičiněním řady sponzorů potřebných 9 milionů korun, byly 29. června 2008 slavnostně vysvěceny nové věže kostela. Návrat 26 metrů vysokých jehlancovitých věží odstraňuje šrám, který si v očích pamětníků neslo panorama města od roku 1945.

Kostel sv. Václava

Dominikánský klášter s kostelem svatého Václava byl založen Václavem II. v roce 1294. Ve starém konventu byla v květnu roku 1432 uzavřena smlouva husitů se zástupci basilejského koncilu, takzvaný Soudce chebský. Tuto událost připomíná bronzová pamětní deska na dolním rohu kláštera. Z původního vybavení kláštera, které pocházelo z řezbářské dílny Wilhelma Fischera a který pracoval pro klášter koncem 17. století, se nedochovalo nic. Po zrušení dominikánského konventu v Chebu bylo celé zařízení převezeno v roce 1936 do Plzně. O kdysi bohaté klášterní knihovně a archivu svědčí dochovaná nástropní freska v sále bývalé knihovny. Tato dosud autorsky neurčená malba zobrazuje v iluzionisticky pojaté perspektivě centrálního motivu krále Davida a královnu ze Sáby.

Kostel sv. Bartoloměje

Na místě románské kaple svatého Ducha byl postaven v roce 1414 chebským radním Niklasem Gumerauerem gotický kostel svatého Bartoloměje. Kostel sloužil až do roku 1945, přestože křížovníci museli po nástupu fašismu Cheb opustit. Při bojích o město na konci druhé světové války byl kostel poškozen výbuchem, který zničil sousedící most přes Ohři. Při restaurování kostela byly na stěnách objeveny a částečně obnoveny gotické fresky, z nichž nejúplnější je zobrazení Panny Marie s donátorem. Kostel je otevřen v letních měsících a slouží jako výstavní síň.

Císařská falc

Chebský hrad byl vystavěn ve 2. polovině 12. století na místě slovanského hradiště z 9. - 11. století. Můžeme se domnívat, že se počal stavět hned po prvním pobytu císaře Friedricha Barbarossy v Chebu v roce 1179. Zdržel se na chebském hradě, odkud rozhodl o úpravě hranic mezi Rakouskem a Čechami na základě dohody sněmu říšských knížat, která pak byla zveřejněna 1. července 1179 v Magdeburku. Ve 2. polovině 15. století byla k paláci císařské falce přistavěna hospodářská budova, ve které byli 25. února 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž, na jejíž stavbu byl použit sopečný basalt z Komorní hůrky, a část východní hradby. Nejlépe dochovanou a nejcennější stavbou falce je hradní kaple svatého Erharda a Uršuly. V západních kasematech je stálá výstava chebského kamnářství.

Klášterní zahrady

Klášterní zahrady jsou součástí komplexu Františkánského kláštera. O podobě románské stavby kláštera a kostela mnoho nevíme, neboť při velkém požáru města v roce 1270 byly obě stavby zničeny. Klášterní, ovocná a zeleninová zahrada, na kterou navazoval uzavřený dvůr s pivovarem a hospodářskými budovami, byla koncem 30. let 20. století s otevřením národopisného muzea v zadní části konventních budov přeměněna na okrasnou. Po obsazení kláštera a internaci řeholníků při akci „K“ ,kterou provedly orgány totalitního komunistického režimu v roce 1950, byla zahrada opět proměněna v zeleninovou zahradu, tentokrát školní. V září 2002 byly zahrady po nákladné rekonstrukci znovu slavnostně zpřístupněny veřejnosti a v letních měsící se v zahradách pravidelně konají kulturní akce a svatební obřady.

Významné osobnosti

Jako svobodné říšské město a od roku 1322 dědičný majetek českých králů byl Cheb cílem návštěv téměř všech panovníků. Friedrich Barbarossa začal po roce 1179 s přestavbou hradu, na kterém zemřel v roce 1197 český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Častým hostem Chebu byl Václav II., jehož sňatku s dcerou císaře Rudolfa I. Gutou bylo požehnáno ve zdejším františkánském kostele. Za panování Lucemburků Jana, Karla IV., Václava IV. a Zikmunda, všichni několikrát poctili město svou přítomností. Byla to doba největšího rozkvětu města. Poslední panovníkem, který ještě přebýval na královském hradě, byl při své poslední návštěvě roku 1467 Jiří z Poděbrad. Pět návštěv Valdštejnových v 17. století znamenalo jen strasti a utrpení pro město. Jeho smrtí inspirován sepisoval zde německý klasik Fridrich Schiller svou slavnou Valdštejnskou trilogii. Častěji zde pobýval jiný významný literát a vědec Johann Wolfgang Goethe, který se přátelsky stýkal s místními učenci Johanem Sebastianem Grünerem a Karlem Husem.

Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu

Na Zelené hoře u Chebu byla roku 1891 zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů. Stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. V témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu Bismarckovy rozhledny a 22. května 1909 byla vyhlášena v Chebských novinách veřejná sbírka. Stavba věže dle návrhu architekta Rolfa Beiera započala již v létě a 3. října 1909 byla 18 metrů vysoká kamenná věž slavnostně otevřena. Po druhé světové válce až do pádu komunismu se rozhledna ocitla v nepřístupném pohraničním pásmu. Donedávna byla mnohými považována za zbouranou, mladší generace o její existenci ani netušila. V roce 2005 ji město Cheb nechalo zrekonstruovat a v červnu byla znovu zpřístupněna veřejnosti. Chebané v roce 2009 společně oslavili 100 let Bismarckovy rozhledny.

Poutní kostel Maria Loreto

Ve Starém Hrozňatově se nachází poutní kostel Maria Loreto. Tento kostel byl zasvěcen Panně Marii podle italského poutního místa Maria Loreto. Po dokončení kaple v listopadu 1665 byl dovezen obraz „Naší milé Paní Maria Loreto“ právě ze stejnojmenného poutního místa v Itálii. Po odsunu Němců ze Sudet zůstala svatyně na pospas vandalismu, z Lorety Panny Marie se stala chátrající ruina. Až v roce 1989 byl zahájen průzkum objektu s cílem vyčíslit náklady na obnovení cenné památky a v roce 1992 pan Anton Hart založil ve Waldsasenu společnost pro zachování a podporu poutního kostela Maria Loreto. Město Cheb ocenilo zachránce Lorety ing. Antona Harta svým čestným občanstvím a papež Jan Pavel II. mu udělil velkokříž Řádu papeže svatého Silvestra.

Kultura

Nejen pro turisty jsou připravena hudební a scénická vystoupení, z nichž nelze nezmínit významný letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, ale i jazzový festival Jazz Jamm, který jej vystřídá na podzim každý rok. Tradicí se také stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto, Chebský hrad v létě ožívá divadelními představeními, překvapit Vás mohou rytířská klání z dob již minulých. Západočeské divadlo připravuje po celý rok bohatý i cizojazyčný program. Příjemné kulturní zážitky Vám poskytnou výstavní prostory galerií a Krajského muzea. Neodmyslitelnou součástí kulturního, ale i společenského života v Chebu se stal multikulturní festival uměleckých projektů – Chebské dvorky. Koná se vždy zhruba v polovině června. Během tří dnů ožijí vždy dvorky, dvory, zákoutí, zahrady v historickém centru Chebu výstavami, worskhopy, divadly, koncerty, ale i módou. Každý rok se zde představuje zhruba 150 umělců z České republiky i zahraničí. Nejpočetnější skupinou jsou vystavující, kteří představují své obrazy, fotografie, sochy a další umělecká díla právě na volných prostranstvích dvorů a zahrad. Oblíbenou součástí akce se staly také tvůrčí dílny a samozřejmě doprovodné akce v podobě koncertů, divadel a interaktivních představení.

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DECHOVÝCH ORCHESTRŮ MLADÝCH – FIJO

z francouzského* *le *F*estival *I*nternacional des *J*eunes *O*rchestres Instruments á vent se v Chebu pořádá už od roku 1970. Koná se každé dva roky vždy na konci měsíce června. Ve městě se při něm představí během tří festivalových dnů soubory z ČR, ale i ze zahraničí. Hudebníky doprovází mažoretky, které jsou vítaným zpestřením celé přehlídky. U zrodu festivalu stál velký hudební nadšenec, dirigent a zakladatel dechového orchestru mladých v Chebu, učitel působící v hudební chebské škole, pan Václav Kučera. Myšlenku této akce pak podpořily výrazné osobnosti českého hudebního světa, dirigenti dechových orchestrů a hudební skladatelé - Jindřich Praveček, Karel Vacek, Jaromír Vejvoda, Václav Poncar, a tak první ročník mohl přivítal 13 dechových orchestrů z osmi zemí Evropy. Za dobu své existence se festivalu FIJO zúčastnilo 378 orchestrů a mažoretkových skupin ze 32 zemí Evropy a Asie a vystřídalo se zde na 21 426 festivalových účastníků. Symbolickou hymnou festivalu se stala skladba Jindřicha Pravečka, Prapory zavlajte.

Divadlo

Městské divadlo bylo postaveno Karlem Haberzettelem v letech 1873 až 1874 podle plánu chebského architekta Vinzenze Prökla ve stylu neorenesance. Stavební parcela na místě starého městského opevnění v západní části města, na takzvané panenské šanci, se proměnila v reprezentativní Divadelní náměstí. Předlohou se patrně stalo mnichovské divadlo, postavené v letech 1864 až 1865 Franzem Michaelem Reifenstuelem na Gärtnerplatzu. Od roku 1960 zde funguje stálá profesionální scéna. Po požáru v dubnu 1997 bylo divadlo opraveno a 4. května 1998 znovu slavnostně otevřeno.

Valdštejnské slavnosti

Charakteristickou událostí 20. století pro utváření nového kulturně-historického profilu města Cheb jsou Valdštejnské slavnosti konané v letech 1908, 1909 a 1911. Celkem pět pobytů Valdštejna v Chebu a sláva místa úmrtí vedly k tomu, že se Cheb tenkráte připojil k obzvláště oblíbeným slavnostem ve formě historických průvodů. Slavnostní hry měly pokud možno věrohodně napodobit Valdštejnův příchod do Chebu v roce 1632, předvést jednotlivé scény ze života vojáků a vzbudit mezi starými městskými hradbami atmosféru minulosti a ztracené slávy. Občané a občanky, ctihodní řemeslníci, učitelé a úředníci se po dva dny oblékali do historických kostýmů a těchto her se zúčastnili s maximálním zaujetím. Oživení původního významu Valdštejnských slavností se stalo znovu tradicí v roce 2005 a od této doby každoročně poslední víkend v srpnu přijíždí do města císařská armáda v čele s Albrechtem z Valdštejna.

Aktivní dovolená a sport

Přehrady Jesenice a Skalka, které leží nedaleko Chebu zvou ke kempování, vodním sportům i k rybaření. Dobré podmínky pro koupání a surfování jsou zejména na Jesenici. Pro zlepšení kondice jsou všem přiznivcům aktivního odpočinku ve městě k dispozici sportovní centra, fotbalový stadion s parametry pro prvoligový fotbal, tenisové kurty, ricochet, minigolf, kuželna nebo motokárový okruh. Vyplnění volného času dětí, mládeže, jejich rodičů a ostatních zájemců nabízí Dům dětí a mládeže Sova formou mnoha zájmových kroužků.

V zimě přijde vhod také chebský krytý bazén a zastřešený zimní stadion. V okolí jsou vhodné terény pro oblíbenou turistiku a cykloturistiku. Návštěvníci se také mohou projet na koních v mnoha jezdeckých klubech.

Lidová architektura

Chebské statky patří mezi nejzajímavější památky hrázděných zemědělských usedlostí nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jejich základní podoba se zrodila v polovině 17. století v Dolním Bavorsku, odkud se šířila přes Horní Bavorsko až na Chebsko. Nejzachovalejší soubor těchto staveb se dochoval ve vsi Doubrava u Lipové, která byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chebské statky stejného typu najdeme i v okolních vsích například v Tuřanech, v Salajně, v Lažanech nebo v Novém Drahově.

Hrady, zámky a církevní památky

Nejen v městě Chebu, ale i v jeho okolí se nachází mnoho hradů a zámků, mnohdy však jen již zříceniny. Přehlédnout nelze hrad Seeberg ležící 6 km od Františkových Lázní, směrem na Aš, který zde podle archeologických výzkumů stojí již od poloviny 12. století. Z původního hradu ve Starém Hrozňatově, jednoho z nejstarších hradů na Chebsku, stojí dodnes mohutná kulatá věž o obvodu 32 metrů a zhruba o stejné výšce.

Zajímavé je také Maria Loreto, raně barokní poutní kostel, zasvěcený Panně Marii, který se nachází ve Starém Hrozňatově 5 km od Chebu.

V obci Skalná se nachází románský hrad Vildštejn z 12. století se středověkou restaurací. 28 km od Chebu v obci Lázně Kynžvart leží uprostřed rozsáhlého zámeckého parku Zámek Kynžvart, kam kníže Metternich v letech 1773 až 1859 soustředil velké množství uměleckých předmětů, sbírky mincí, medailí, porcelánu a zbraní. Proslulá je také kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.

Partnerská města

Město Cheb má tři oficiální partnerská města – Nižní Tagil (Rusko), Rheden (Holandsko), Hof (Spolková republika Německo). Spolupráce s partnerskými městy je zaměřena především na dobrovolném organizování a realizaci společných kulturních a sportovních akcí. Smyslem je prohlubování jazykových znalostí a odbourávání historických bariér mezi národy. Nejnovějším trendem přeshraniční spolupráce jsou výměnné pobyty studentů. Výsledky partnerských dialogů mezi jednotlivými pracovními skupinami sdružující významné představitele měst, podnikatelského sektoru, vzdělávacích institucí a zájmových sdružení, kteří díky své působnosti nejlépe vědí, co je třeba změnit a do čeho je potřeba investovat, jsou impulsem pro vytváření společných přeshraničních projektů.

Turistické infocentrum

Turistické infocentrum je všeobecně první zastávkou turistů v neznámé oblasti a poskytuje jim základní informace a služby, přičemž současně slouží k propagaci místních i oblastních aktivit cestovního ruchu. Přítomnost infocentra ve městě je pro návštěvníky regionu signálem, že se ocitají na území, které je na jejich návštěvu připraveno a ve kterém je výrazný předpoklad, že zde mohou strávit příjemný pobyt a využít naše připravené nabídky.

Chebské infocentrum Vám poskytne informace o památkách, historii, přírodních zajímavostech Chebska, o společenském, kulturním a sportovním dění a o možnostech ubytování a stravování. Ve velkých prostorech infocentra je i internetová kavárna, posezení pro návštěvníky a bohatý výběr propagačních materiálů nejen z Karlovarského kraje. K dispozici je také jednací místnost s promítací technikou, která umožňuje pořádání přednášek a prezentací krajů, měst a památek pro širokou veřejnost. Otevírací doba infocentra je denně od 9 do 17 hodin včetně sobot, nedělí a svátků.

Neváhejte a kontaktujte nás na adrese:

• Jateční 2, 350 02 Cheb
• telefon: 00420 354 440 302
• e-mail: infocentrum@mestocheb.cz
• http://www.tic.mestocheb.cz

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb

Průmyslový park

Město Cheb postavilo infrastrukturu průmyslové zóny v roce 2003. Náklady na výstavbu dosáhly zhruba 120 milionů korun - polovinu částky získalo město z prostředků rezervy fondu Phare, čtvrtinu přispěl český stát a čtvrtinu nákladů neslo město, které navíc investovalo ještě cca 30 mil. Kč do výkupu pozemků. Průmyslový park Cheb získal v roce 2003 titul "Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením v České republice". Bylo oceněno jeho umístění mezi nejvýznamnější dopravní uzly v blízkosti rychlostní komunikace vedoucí do sousedního Německa a zároveň vhodně komunikačně napojené a technicky připravené pozemky pro investory. Kompletně zasíťované pozemky v Průmyslovém parku nabízí chebská radnice k prodeji či pronájmu podnikatelům od počátku roku 2004. Od té doby bojuje Cheb úspěšně o investory v konkurenci průmyslových zón nejen v České republice, ale i v konkurenci polských, maďarských a německých lokalit pro podnikání.

Krajinná výstava bez hranic

Krajinná výstava je svým původním zaměřením ukázkou a prezentací zahradního umění a krajinotvorby. Během svého dlouholetého vývoje v Německu, odkud k nám byla tato myšlenka přenesena, dochází vedle výše uvedeného cíle navíc ještě k vytváření trvalých hodnot v oblasti příměstské rekreace a ekologie v problémových územích. V Chebu probíhala tato výstava především na takzvané centrální ploše v prostorách pod Chebským hradem. Byly zde vybudovány zahrádky vybraných evropských zemí, skleník s halovým výstavnictvím, pestré venkovní květinové záhony trvalek a letniček. Součástí Krajinné výstavy byl též bohatý kulturně-společenský program a gastronomické služby. Krajinná výstava proběhla od 24. 5. do 24.9.2006, ale upravená příměstská území určená k odpočinku, k procházkám a k pořádání kulturních akcí pod širým nebem slouží dodnes.

950 let města Chebu

Devětsetpadesát let svého trvání město Cheb slaví v roce 2011. První písemná zpráva o městě pochází ze 13. února 1061. Tehdy se o Chebu ve své listině zmínil německý král Jindřich IV. V dobách své největší slávy měl městský stát nesmírnou moc a sílu. Během své 950 /devítisetpadesátileté/ historie město prošlo mnoho změnami a do současné doby se z chebské historie dochovala řada historických památek, které slouží chebanům dodnes. Nejznámější dochované památky jsou historický komplex domů Špalíček, ve kterém byla v roce 1470 zřízena první tiskárna, monumentální Chebský hrad, sídlo císaře Friedricha Barbarossy a řada církevních památek.

Informace : Článek je součástí Katalogu firem a představuje placené reklamní sdělení.