Grumman F9F Panther

Z Multimediaexpo.cz

Grumman F9F Panther
Soubor:F9F Panther.jpg
Základní charakteristika
Určení stíhacíbombardér
Výrobce Grumman
Konstruktér
První let 24. listopadu 1947
Zařazen
Vyřazen 1958 USA
1969 Argentina
Výroba
Vyrobeno 1382
Varianty Grumman F-9 Cougar
Uživatel US Navy, USMC
Argentina


Grumman F9F Panther byl americký palubní stíhací letoun. Sloužil i jako stíhací bombardér. Byl to první letoun s reaktivním pohonem firmy Grumman a druhý proudový letoun, který vstoupil do služby v US Navy.

V době korejské války byl Panther byl nejrozšířenější stíhací letoun na palubách amerických letadlových lodí. V této válce provedly Panthery 78 000 operačních letů a sestřelením Jaku-9 severokorejského letectva dosáhly prvního vítězství US Navy v této válce.

Letoun byl vyroben v počtu 1382 kusů. Mimo USA bylo jediným zahraničním uživatelem námořnictvo Argentiny.

Obsah

Vývoj

Vývoj F9F začal pod označením G-79 na sklonku druhé světové války, v době, kdy se objevily první typy letounů s proudovým pohonem. První prototyp, pilotovaný Corwinem "Corky" Meyerem, poprvé vzlétl 24. listopadu 1947.

Letoun poháněl jeden motor Rolls-Royce Nene, vyráběný v USA v licenci jako Pratt & Whitney J42. Jelikož motor s vysokou spotřebou paliva omezoval dolet letounu, byly na konce křídel umístěny přídavné nádrže. U pozdějších verzí byl použit i motor Pratt & Whitney J48-P-2, který byl variantou britského motoru Rolls-Royce Tay, nebo upravený britský Rolls-Royce Derwent, vyráběný jako Allison J33-A-16.

Už v roce 1946 se uvažovalo o použití šípového křídla pro zlepšení výkonů stroje. Jelikož se v Koreji ukázalo, že korejské MiGy-15 mají díky šípovému křídlu výrazně vyšší výkony než F9F, byla vyvinuta varianta Pantheru s šípovým křídlem. Takto upravený Grumman F9 Cougar se od svého předchůdce lišil především použitým křídlem a ponechal si i jeho typové označení.

F9F-2 Panther v roce 1950 na palubě letadlové lodi USS Franklin D. Roosevelt

Operační nasazení

US Navy

Panthery verzí F9F-2, F9F-3 a F9F-5 se zúčastnili bojů korejské války, ve které v soubojích sestřelily dva Jaky-9 a pět MiGů-15 při ztrátě jednoho F9F.

Prvního sestřelu US Navy v korejské válce Panther dosáhl 3. července 1950. Letoun verze F9F-3 jednotky VF-51, který pilotoval Leonard H. Plog tedhy sestřelil korejský Jak-9. První MiG-15 byl sestřelen 9. listopadu 1950 a vítězem nad ním byl F9F-2B jednotky VF-111 "Sundowners", jenž pilotoval William (Bill) Amen. Další dva MiGy Panthery saestřelily 18. listopadu 1950 a poslední dvojici MiGů 18. listopadu 1952. Panther byl základním stíhacím typem námořnictva a během konfliktu se používal především pro bitevní akce proti pozemním cílům.

Panthery byly staženy ze služby v roce 1956, ale do roku 1958 sloužily ještě ve výcviku a v rezervě. Malé množství jich létalo až do 60. let.

Argentinské námořnictvo

Jediným zahraničním uživatelem Pantherů byla Argentina. Ta v roce 1958 zakoupila 24 vyřazených strojů, původně sloužících v US Navy. Jelikož však katapulty jediné argentinské letadlové lodě ARA Independencia (V-1) nebyly považovány za dost výkonné, létaly tyto Panthery jen z pozemních základem. Jednotky Pantherů byly mobilizovány během hraničního konfliktu s Chile v roce 1965. Tehdy došlo ke generální mobilizaci, ale ne k jejich bojovému nasazení. Argentinské Panthery byly pro nedostatek náhradních dílů vyřazeny v roce 1968 a nahrazeny v USA zakoupenými letouny Douglas A-4Q Skyhawk.

Rok 1951. Dvojice F9F-2 Panther jednotky VF-191 Satan's Kittens vypouští přebytečné palivo před přistáním na palubě letadlové lodě USS Princeton

Varianty

  • XF9F-2 - první dva prototypy
  • XF9F-3 - třetí prototyp
  • F9F-2 - první sériová varianta s motorem J42
  • F9F-2B - nainstalovány pylony pro nesení neřízených střel a pum. Jednalo se o upravené F9F-2.
  • F9F-2P - neozbrojená průzkymná verze sloužící v Korei.
  • F9F-3 - záložní varianta stroje s jiným motorem. Použit motor Allison J33. Postaveno 54 kusů, u kterých byl později motor vyměněn za původní J42.
  • XF9F-4 - prototyp varianty F9F-4
  • F9F-4 - verze s prodlouženým trupem a větší zásobou paliva. Původně byl montován motor Allison J33, ale mnoho z nich bylo přestavěno na motor J42.
  • F9F-5 - varianta F9F-4 s motorem Pratt & Whitney J48. Postaveno 616 kusů.
  • F9F-5P - neozbrojená průzkumná verze. Prodloužený nos. Vzrobeno 36 kusů.
  • F9F-5K - stroje varianty F9F-5 upravené na dálkově řízené létající cíle
  • F9F-5KD - jednalo se o vzřazené F9F-5, upravené pro řízení dálkově ovládaných F9F-5K. V roce 1962 byly přeznačeny na DF-9A.

Hlavní technické údaje

F9F-2 Panther

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 11,6 m
  • Délka: 11,3 m
  • Výška: 3,8 m
  • Nosná plocha: 23 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 4220 kg
  • Vzletová hmotnost: 6456 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 7462 kg
  • Pohonná jednotka: 1× Pratt & Whitney J42-P-6/P-8
    • Tah motoru: 26,5 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 925 km/h
  • Dostup: 13 600 m
  • Stoupavost: 26,1 m/s
  • Dolet: 2100 km
  • Plošné zatížení: 350 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,42

Výzbroj

  • 4 × 20 mm kanón M2 kanón, 190 nábojů na hlaveň
  • 6 × 127mm neřízené střely na závěsnících pod křídly
  • 910 kg pum

Externí odkazy