Grumman E-1 Tracer

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 1. 2021, 10:53; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
E-1 Tracer
Grumman G-117 WF-2-E-1B Tracer 147212 in New York-Flickr.jpg
E-1 Tracer v malém leteckém muzeu (2018)
Základní charakteristika
Určení letoun včasné výstrahy
Výrobce Grumman
Konstruktér
První let 17. prosince 1956
Zařazen 1958
Vyřazen 1977
Výroba
Vyrobeno 88
Varianty Grumman C-1 Trader, Grumman S-2 Tracker
Uživatel US Navy

Grumman E-1 Tracer byl americký jednoúčelový letoun včasné výstrahy a řízení letového provozu, který používalo americké námořnictvo od konce 50. let 20. století.

Letoun byl odvozený od palubního transportního letounu Grumman S-2 Tracker vznikl jako náhrada typů Grumman AF Guardian a Douglas A-1 Skyraider.

Počátkem 70. let byl ve službě sám nahrazen typem Grumman E-2 Hawkeye.

Obsah

Vývoj a konstrukce

E-1 Tracer byl odvozený od transportního typu Grumman C-1 Trader. Dalším příbuzným letounem, který měl stejnou koncepci, byl protiponorkový typ Grumman S-2 Tracker. Konstrukcí se jednalo o C-1, u který na vzpěrách nad trupem nesl radar Hazeltine AN/APS-82, krytý pod velkým radomem. Radar sloužil především pro sledování vzdušných cílů. Novinkou byl indikátor pohyblivých vzdušných cílů (Airborne Moving Target Indicator - AMTI), který umožňoval sledování nízko leticích cílů, které by dříve bylo obtížné odlišit od mořské hladiny.

Pro zachování stability byla původní jednoduchá ocasní plocha letounu nahrazena rozměrnější dvojitou. K prvnímu letu stroje došlo 17. prosinec 1956 v továrně Grummanu v Peconic river na Long Islandu.[1] Letouny E-1 byly ve službě v letech 1958–1977. Dodnes se dochovalo pět kusů, které jsou všechny v amerických muzeích.[2]

Přezdívka letounu

Grumman E-1 Tracer byl podle starého označovacího systému námořnictva pojmenován Grumman WF a proto byla jeho původní přezdívka "Willy Fudd". Příbuzný typ S-2 Tracker byl dle starého systému označován S2F a přezdíván "Stoof". E-1, který vypadal jako S-1 s velkým radarem nad trupem se proto přezdívalo "Stoof with a Roof".

Varianty

  • XWF-1 - studie přestavby typu Grumman S2F-1 Tracker na letoun včasné výstrahy. Nerealizováno.
  • WF-2 - Sériová varianta. V roce 1962 přeznačena na E-1B. 88 kusů.

Hlavní technické údaje

Grumman E-1 Tracer jednotky VAW-11 Early Eleven se připravuje ke startu z letadlové lodi USS Hancock, 1962
Čtveřice E-1 squadrony VAW-11 Early Eleven v letu nad letadlovou lodí USS Constellation, rok 1963–64
  • Posádka: 4 (2× pilot, 2× operátor radaru)
  • Rozpětí: 21,2 m
  • Délka: 12,9 m
  • Výška: 4,9 m
  • Nosná plocha: 46,35 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 8504 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 065 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 13 222 kg
  • Nejvyšší rychlost: 462 km/h
  • Dostup: 4 800 m
  • Stoupavost: 340 m/min
  • Dolet: 2 092 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

  • Žádná

Reference

  1. GlobalSecurity.org: [http://www.globalsecurity.org/military/systems/aircraft/e-1.htm WF-2 / E-1 Tracer "Willie Fudd" or "Stoof with a Roof"], 13. 04. 2008
  2. David D Jackson: Surviving Grumman S2F Tracker Information Repository, 13. 04. 2008

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Grumman E-1 Tracer
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Grumman E-1 Tracer