Z Multimediaexpo.cz
ABN AMRO World Tennis Tournament je turnaj na okruhu ATP World Tour, hraný od roku 1972 na tvrdém povrchu v hale v Rotterdamu. Turnaj patří do kategorie ATP World Tour 500 series. Celková dotace činí 1 150 000 USD.
Historie
Premiérový ročník 1972 vyhrál Američan Arthur Ashe. Následující sezónu se turnaj nekonal. Původně byl součástí okruhu WCT (World Championship Tennis) a poté se stal událostí okruhu Grand Prix. Od roku 1990 jej organizuje ATP Tour.
V roce 1984 došlo k přerušení finálového utkání dvouhry mezi Čechem Ivanem Lendlem a americkým tenistou Jimmy Connorsem za stavu 6–0 a 1–0. Důvodem bylo ohlášení bombové hrozby. Lendl následně nebyl ochoten zápas dohrát.[1]
Od roku 2004 je ředitelem turnaje nizozemský wimbledonský vítěz Richard Krajicek.
V roce navštívil rotterdamskou událost do té doby rekordní počet diváků, a to 115 894 osob.[2]
Přehled rekordů
Nejvíce singlových titulů získal Arthur Ashe (1972, 1975–76), když vyhrál třikrát. Spolu se Stefanem Edbergem (1986–87), Nicolasem Escudém (2001–02) a Robinem Söderlingem (2010–11) také drží rekord v zisku nejvíce triumfů za sebou, když všichni zvítězili dvakrát v řadě. Ve čtyřhře si nejvíce trofejí připsali Anders Järryd (1987, 1991, 1993, 1995) a Nenad Zimonjić (2009–10, 2012–13), oba po čtyřech výhrách.
Finálové výsledky
Dvouhra
Rok
| Vítěz
| Finalista
| Výsledek
|
2016 | Martin Kližan | Gaël Monfils | 6–7(1–7), 6–3, 6–1
|
2015 | Stan Wawrinka | Tomáš Berdych | 4–6, 6–3, 6–4
|
2014 | Tomáš Berdych | Marin Čilić | 6–4, 6–2
|
2013 | Juan Martín del Potro | Julien Benneteau | 7–6(7–2), 6–3
|
2012
| Roger Federer
| Juan Martín del Potro
| 6–1, 6–4
|
2011
| Robin Söderling
| Jo-Wilfried Tsonga
| 6–3, 3–6, 6–3
|
2010
| Robin Söderling
| Michail Južnyj
| 6–4, 2–0skreč
|
2009
| Andy Murray
| Rafael Nadal
| 6–3, 4–6, 6–0
|
2008
| Michaël Llodra
| Robin Söderling
| 6–7(3–7), 6–3, 7–6(7–4)
|
2007
| Michail Južnyj
| Ivan Ljubičić
| 6–2, 6–4
|
2006
| Radek Štěpánek
| Christophe Rochus
| 6–0, 6–3
|
2005
| Roger Federer
| Ivan Ljubičić
| 5–7, 7–5, 7–6(7–5)
|
2004
| Lleyton Hewitt
| Juan Carlos Ferrero
| 6–7(1–7), 7–5, 6–4
|
2003
| Max Mirnyj
| Raemon Sluiter
| 7–6(7–3), 6–4
|
2002
| Nicolas Escudé
| Tim Henman
| 3–6, 7–6(9–7), 6–4
|
2001
| Nicolas Escudé
| Roger Federer
| 7–5, 3–6, 7–6(7–5)
|
2000
| Cédric Pioline
| Tim Henman
| 6–7(3–7), 6–4, 7–6(7–4)
|
1999
| Jevgenij Kafelnikov
| Tim Henman
| 6–2, 7–6(7–3)
|
1998
| Jan Siemerink
| Thomas Johansson
| 7–6(7–2), 6–2
|
1997
| Richard Krajicek
| Daniel Vacek
| 7–6(7–4), 7–6(7–5)
|
1996
| Goran Ivanišević
| Jevgenij Kafelnikov
| 6–4, 3–6, 6–3
|
1995
| Richard Krajicek
| Paul Haarhuis
| 7–6(7–5), 6–4
|
1994
| Michael Stich
| Wayne Ferreira
| 4–6, 6–3, 6–0
|
1993
| Anders Järryd
| Karel Nováček
| 6–3, 7–5
|
1992
| Boris Becker
| Alexander Volkov
| 7–6(11–9), 4–6, 6–2
|
1991
| Omar Camporese
| Ivan Lendl
| 3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
|
1990
| Brad Gilbert
| Jonas Svensson
| 6–1, 6–3
|
1989
| Jakob Hlasek
| Anders Järryd
| 6–1, 7–5
|
1988
| Stefan Edberg
| Miloslav Mečíř
| 7–6, 6–2
|
1987
| Stefan Edberg
| John McEnroe
| 3–6, 6–3, 6–1
|
1986
| Joakim Nyström
| Anders Järryd
| 6–0, 6–3
|
1985
| Miloslav Mečíř
| Jakob Hlasek
| 6–1, 6–2
|
1984
| Jimmy Connors / Ivan Lendl
| finále přerušeno
|
1983
| Gene Mayer
| Guillermo Vilas
| 6–1, 7–6
|
1982
| Guillermo Vilas
| Jimmy Connors
| 0–6, 6–2, 6–4
|
1981
| Jimmy Connors
| Gene Mayer
| 6–1, 2–6, 6–2
|
1980
| Heinz Günthardt
| Gene Mayer
| 6–2, 6–4
|
1979
| Björn Borg
| John McEnroe
| 6–4, 6–2
|
1978
| Jimmy Connors
| Raúl Ramírez
| 7–5, 7–5
|
1977
| Dick Stockton
| Ilie Năstase
| 2–6, 6–3, 6–3
|
1976
| Arthur Ashe
| Bob Lutz
| 6–3, 6–3
|
1975
| Arthur Ashe
| Tom Okker
| 3–6, 6–2, 6–4
|
1974
| Tom Okker
| Tom Gorman
| 4–6, 7–6(7–2), 6–1
|
1973 | turnaj se nekonal
|
1972
| Arthur Ashe
| Tom Okker
| 3–6, 6–2, 6–1
|
Čtyřhra
Rok
| Vítězové
| Finalisté
| Výsledek
|
2016 | Nicolas Mahut Vasek Pospisil | Philipp Petzschner Alexander Peya | 7–6(7–2), 6–4
|
2015 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Jamie Murray John Peers | 3–6, 6–3, [10–8]
|
2014 | Michaël Llodra Nicolas Mahut | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 6–2, 7–6(7–4)
|
2013 | Robert Lindstedt Nenad Zimonjić | Thiemo de Bakker Jesse Huta Galung | 5–7, 6–3, [10–8]
|
2012
| Michaël Llodra Nenad Zimonjić
| Robert Lindstedt Horia Tecău
| 4–6, 7–5, [16–14]
|
2011
| Jürgen Melzer Philipp Petzschner
| Michaël Llodra Nenad Zimonjić
| 6–4, 3–6, [10–5]
|
2010
| Daniel Nestor Nenad Zimonjić
| Simon Aspelin Paul Hanley
| 6–4, 4–6, [10–7]
|
2009
| Daniel Nestor Nenad Zimonjić
| Lukáš Dlouhý Leander Paes
| 6–2, 7–5
|
2008
| Tomáš Berdych Dmitrij Tursunov
| Philipp Kohlschreiber Michail Južnyj
| 7–5, 3–6, [10–7]
|
2007
| Martin Damm Leander Paes
| Andrei Pavel Alexander Waske
| 6–3, 6–7(5–7), [10–7]
|
2006
| Paul Hanley Kevin Ullyett
| Jonatan Erlich Andy Ram
| 7–6(7–4), 7–6(7–2)
|
2005
| Jonatan Erlich Andy Ram
| Cyril Suk Pavel Vízner
| 6–4, 4–6, 6–3
|
2004
| Paul Hanley Radek Štěpánek
| Jonatan Erlich Andy Ram
| 5–7, 7–6(7–5), 7–5
|
2003
| Wayne Arthurs Paul Hanley
| Roger Federer Max Mirnyj
| 7–6(7–4), 6–2
|
2002
| Roger Federer Max Mirnyj
| Mark Knowles Daniel Nestor
| 4–6, 6–3, [10–4]
|
2001
| Jonas Björkman Roger Federer
| Petr Pála Pavel Vízner
| 6–3, 6–0
|
2000
| David Adams John-Laffnie de Jager
| Tim Henman Jevgenij Kafelnikov
| 5–7, 6–2, 6–3
|
1999
| David Adams John-Laffnie de Jager
| Neil Broad Peter Tramacchi
| 6–7(5–7), 6–3, 6–4
|
1998
| Jacco Eltingh Paul Haarhuis
| Neil Broad Piet Norval
| 7–6, 6–3
|
1997
| Jacco Eltingh Paul Haarhuis
| Libor Pimek Byron Talbot
| 7–6(7–5), 6–4
|
1996
| David Adams Marius Barnard
| Hendrik Jan Davids Cyril Suk
| 6–3, 5–7, 7–6
|
1995
| Martin Damm Anders Järryd
| Tomas Carbonell Francisco Roig
| 6–3, 6–2
|
1994
| Jeremy Bates Jonas Björkman
| Jacco Eltingh Paul Haarhuis
| 6–4, 6–1
|
1993
| Henrik Holm Anders Järryd
| David Adams 22px Andrej Olchovskij
| 6–4, 7–6
|
1992
| Marc-Kevin Goellner David Prinosil
| Paul Haarhuis Mark Koevermans
| 6–2, 6–7, 7–6
|
1991
| Patrick Galbraith Anders Järryd
| Steve DeVries David Macpherson
| 7–6, 6–2
|
1990
| Leonardo Lavalle Jorge Lozano
| Diego Nargiso Nicolas Pereira
| 6–3, 7–6
|
1989
| Miloslav Mečíř Milan Šrejber
| Jan Gunnarsson Magnus Gustafsson
| 7–6, 6–0
|
1988
| Patrik Kühnen Tore Meinecke
| Magnus Gustafsson Diego Nargiso
| 7–6, 7–6
|
1987
| Stefan Edberg Anders Järryd
| Chip Hooper Mike Leach
| 3–6, 6–3, 6–4
|
1986
| Stefan Edberg Slobodan Živojinović
| Wojciech Fibak Matt Mitchell
| 2–6, 6–3, 6–2
|
1985
| Tomáš Šmíd Pavel Složil
| Vitas Gerulaitis Paul McNamee
| 6–4, 6–4
|
1984
| Kevin Curren Wojciech Fibak
| Fritz Buehning Ferdi Taygan
| 6–4, 6–4
|
1983
| Fritz Buehning Tom Gullikson
| Peter Fleming Pavel Složil
| 7–6, 4–6, 7–6
|
1982
| Mark Edmondson Sherwood Stewart
| Fritz Buehning Kevin Curren
| 7–5, 6–2
|
1981
| Fritz Buehning Ferdi Taygan
| Gene Mayer Sandy Mayer
| 7–6, 1–6, 6–4
|
1980
| Vidžaj Amritraž Stan Smith
| Bill Scanlon Brian Teacher
| 6–4, 6–3
|
1979
| Peter Fleming John McEnroe
| Heinz Günthardt Bernard Mitton
| 6–4, 6–4
|
1978
| Fred McNair Raul Ramirez
| Robert Lutz Stan Smith
| 6–2, 6–3
|
1977
| Wojciech Fibak Tom Okker
| Vidžaj Amritraž Dick Stockton
| 6–4, 6–4
|
1976
| Rod Laver Frew McMillan
| Arthur Ashe Tom Okker
| 6–1, 6–74, 7–65
|
1975
| Bob Hewitt Frew McMillan
| José Higueras Balázs Taróczy
| 6–2, 6–2
|
1974
| Bob Hewitt Frew McMillan
| Pierre Barthès Ilie Năstase
| 6–4, 6–4
|
1973 | turnaj se nekonal
|
1972
| Roy Emerson John Newcombe
| Arthur Ashe Robert Lutz
| 6–2, 6–3
|
Reference
- ↑ NY Times – Bomb Scare Ends Rotterdam Final (anglicky)
- ↑ ABN AMRO WTT History (anglicky)
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org.
|