Bojanovice (okres Praha-západ)

Z Multimediaexpo.cz


Bojanovice jsou obec a vesnice v okresu Praha-západ. Leží asi 18 km jižně od okraje Prahy, 6 km východně od Mníšku pod Brdy, východně od Čisovic, na lesnatém pahorku vycházejícím od levého břehu Vltavy a v údolí říčky Kocáby a jejích přítoků, na východě sousedí s Masečínem (Štěchovice). Zahrnuje atraktivní přírodní a chatařskou oblast. Obec Bojanovice zahrnuje kromě vsi Bojanovice ještě další dvě vesnice, které jsou samostatnými místními částmi i katastrálními územími a nacházejí se jihozápadně od samotných Bojanovic: Malá Lečice a Senešnice. Území těchto dvou částí přímo nesouvisí s katastrálním územím Bojanovice, ale je enklávou, která je od nich oddělena územím obce Bratřínov.

Obsah

Části a území obce

Bojanovice

Vesnice Bojanovice má 224 stálých obyvatel, 107 domů s popisnými čísly a 206 rekreačních objektů. V roce 1899 měla 338 obyvatel, v roce 1928 již 390, v roce 1950 – 244 a v roce 1970 – 271. Dominantou obce je kaple sv. Františka Serafinského z Assisi z roku 1879, je zapsána do seznamu kulturních památek. Bývalá budova školy byla v majetku obce od roku 1906, dnes již původnímu účelu neslouží. V roce 1912 byla postavena škola, která fungovala do roku 1978. Vesnice Bojanovice patří do poštovního a zdravotnického obvodu Davle, policejního obvodu Hradištko pod Medníkem a pod elektrorozvodnou služebnu Černošice. Patří k farnosti Davle. Ve vsi působí TJ Sokol Bojanovice a sbor dobrovolných hasičů založený roku 1902. První dochovaný záznam o vsi je zmínka v zápisech zemských z roku 1107 o darování knížetem Svatoplukem Ostrovskému klášteru u Davle, což Přemysl Otakar I. potvrdil listinou 17. ledna 1205. Roku 1436, po husitských válkách, je císař Zikmund zastavil vladykovi Jakoubkovi z Řitky. Roku 1657 opat Matouš Ferdinand Sobek z Billenberka získal ves zpátky pro klášter, roku 1785 byl klášter zrušena a stavky zabavila c. a k. administrace státních statků a spojila je v jedno panství se Slapy.

Malá Lečice

Náměstíčko v Malé Lečici
Rybník u Malé Lečice

Vesnice Malá Lečice leží přímo v údolí Kocáby, má 94 stálých obyvatel, 52 domů s popisnými čísly a 85 rekreačních objektů, zahrnuje osady Horní Požáry a Dolní Požáry. První zmínka o vsi je v listině z 21. května 1304, v níž král Václav II. potvrdil výsady pro Zbraslavský klášter. Pravděpodobně tudy vedla Zlatá stezka z Pasova. Budova obecní školy byla zapsána v zemských deskách 5. prosince 1874 a fungovala do roku 1974. Do roku 2003 patřila okresu Praha-západ, který v ní zřídil archiv. Poté byla opět vrácena obci. Od roku 1901 působí ve vsi Sbor dobrovolných hasičů. U zdejšího jezu na Kocábě se pořádají republiková i světová mistrovství v rýžování zlata. Ve vsi i zdejší části údolí Kocáby bylo točeno již několik filmů, zejména pohádek. Malá Lečice i Senešnice patří do poštovního a zdravotnického obvodu Nový Knín, policejního obvodu Mníšek pod Brdy a pod elektrorozvodnou služebnu Dobříš.

Senešnice

Vesnice Senešnice má 60 stálých obyvatel (v roce 1880 jich měla 217, v roce 1910 203), 53 domů s popisnými čísly (v roce 1880 měla 34 domů, v roce 1910 40 domů) a 35 rekreačních objektů. Přístupová silnice vede do vsi pouze z jihu, na sever od vsi jsou lesy. Existence vsi je však předpokládána asi od 11. a 12. století, ze kdy byly nalezeny stopy po těžbě zlata, písemné doklady se však nedochovaly. Písemné doklady jsou o zlatém dolu na vrchu Pleši, prosperujícím za Karla IV. ve třetí čtvrtině 14. století. První písemná zmínka je z roku 1604, kdy byla ves součástí dobříšského panství. V rámci třicetileté války 22. a 23. října 1639 Senešnici vydrancovali a vypálili žoldnéři, rota rejtarů Banérových. Po roce 1648 byla ves obnovena. Na jaře 1713 ves postihla morová epidemie.

V obci je kaplička z roku 1848, několik křížů a lípa svobody zasazená roku 1919. Od roku 1902 ve vsi působí Sbor dobrovolných hasičů. Škola v Senešnici není, od roku 1848 spadala ves pod školu v Mníšku a od roku 1882 pod školu v Nové Vsi pod Pleší. Malá Lečice i Senešnice patří do poštovního a zdravotnického obvodu Nový Knín, policejního obvodu Mníšek pod Brdy a pod elektrorozvodnou služebnu Dobříš.

Doprava

Přes Bojanovice prochází silnice z Měchenic a Davle (od silnice II/102) do Bratřínova, Čisovic a Mníšku (k silnici I/4). V Bratřínově odbočuje silnice přes Malou Lečici a Velkou Lečici do Nové Vsi pod Pleší (k silnici II/116). Mezi Velkou Lečicí a Novou Vsí z ní odbočuje silnička do Senešnice. Všechny tři vesnice obce spojuje autobusová linka 314 Pražské integrované dopravy, vedoucí z pražského Smíchova přes Davli do Nové Vsi pod Pleší. V Bratřínově se trasa této linky stýká s linkou 449 do Mníšku pod Brdy. Severozápadně od obce údolím Bojovského potoka přes Bojov a Čisovice vede dobříšská větev železniční tratě 210, jedna z jejích zastávek (ležící v jižní části Bojova na území obce Čisovice) se jmenuje Bojanovice.

Literatura

  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Bojanovice, s. 169-170.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bojanovice (okres Praha-západ)


  Města, městyse a obce okresu Praha-západ  

Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole