Sasko-Anhaltsko
Z Multimediaexpo.cz
| Zemská vlajka | |
 Zemská vlajka Saska-Anhaltska | |
| Zemská služební vlajka | |
.png) Zemská služební vlajka Saska-Anhaltska | |
| Zemská vlajka v letech 1946–1952 | |
| Zemská vlajka Saska-Anhaltska v letech 1946–1952 Zemská vlajka Saska-Anhaltska v letech 1946-1952 | |
| Zemský znak | |
 Zemský znak Saska-Anhaltska | |
| Zemský znak v letech 1946–1952 | |
| Zemský znak Saska-Anhaltska v letech 1946–1952 Zemský znak Saska-Anhaltska v letech 1946-1952 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Hlavní město: | Magdeburg |
| Rozloha: | 20 446,31 km² |
| Obyvatelstvo: | 2,373,485 (2009) |
| Hustota zalidnění: | 116 obyvatel/km² |
| Zadlužení: | 7 413 € na obyvatele (2002) |
| Celkové zadlužení: | 22,22 Mld. € (2008) |
| ISO 3166-2: | DE-ST |
| Oficiální web: | www.sachsen-anhalt.de |
| Politika | |
| Předseda vlády: | Wolfgang Böhmer (CDU) (od 16. května 2002) |
| Vláda: | Koalice CDU a SPD |
| Složení zemského sněmu (115 křesel) | CDU 40 Die Linke 25 SPD 24 FDP 7 bez politické příslušnosti 1 |
| Poslední volby: | 26. března 2006 |
| Další volby: | 2011 |
| Parlamentní zastoupení | |
| Hlasy ve spolkové radě: | 4 |
| Mapa | |
 Sasko-Anhaltsko na mapě Německa | |
.png){kind=link}
.gif){kind=link}
Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Magdeburg. Na severozápadě a západě hraničí s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihozápadě a jihu s německou spolkovou zemí Durynskem, na jihovýchodě s německou spolkovou zemí Saskem, na východě a severovýchodě pak s německou spolkovou zemí Braniborskem. V současných hranicích a rozloze existuje od 3. října 1990. Územím Saska-Anhaltska protékají řeky Labe, Sála, Unstruta a další. Na jihozápadě sem zasahuje pohoří Harz.
Obsah |
Historické části
Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska-Anhaltska většina území bývalé pruské provincie Saska včetně území, které před 1. říjnem 1932 tvořilo východní výběžek provincie Hannoverska (město Elbingerode a obec Elend), nesmí se však zapomenout ani na bývalý spolkový stát Anhaltsko. Z názvů těchto dvou hlavních celků je odvozen název dnešní spolkové země. Kromě těchto území patří k Sasku-Anhaltsku také malá část oblasti Prignitz (město Havelberg a obce Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz – do roku 1952 součást Braniborska); dále pak východní okrajové části bývalého spolkového státu Brunšvicka (bývalá enkláva Calvörde, a města Hessen, Pabstoff, Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne); a malé části někdejších Durynských států Saska-Výmarska-Eisenašska (část bývalé enklávy Allstedt: obce Mittelhausen, Niederröblingen, Winkel, Wolferstedt, město Allstedt, vesnice Einzingen patřící dnes k obci Nienstedt, vesnice Landgrafroda patřící dnes k obci Ziegelroda. V letech 1920–1945 byla tato enkláva součástí Durynska) a Saska-Meiningenska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu. V letech 1920–1952 součást Durynska). Vše viz http://posselt-landkarten.heim.at/
Města
- Významná města v Sasku-Anhaltsku:
- Dessau – historická metropole Anhaltska)
- Halberstadt
- Halle (Saale) – druhé největší město Saska-Anhaltska
- Lutherstadt Wittenberg – bývalé hlavní město Saska-Wittenbergu a pozdější metropole Saského kurfiřství
- Magdeburg – hlavní a současně největší město spolkové země Saska – Anhaltska
- Naumburg
- Quedlinburg
- Stendal
- Weißenfels
Dějiny
Dějiny do roku 1944
Období od roku 1944 do roku 1945
1.července 1944 rozdělil nacistický režim dosud jednotnou pruskou provincii Sasko, skládající se ze 3 vládních obvodů (Magdeburg, Merseburg a Erfurt) na provincie Halle-Merseburg a Magdeburg. Vládní obvod Erfurt byl toho dne přičleněn k Durynskému říšskému místodržitelství.
Období od roku 1945 do července 1952
Po spojeneckém obsazení Německa je území pozdějšího Saska-Anhaltska začleněno do Sovětské okupační zóny Německa. V jejím rámci jsou 23. července 1945 obě provnicie (s výjimkou Hornburgu, Wolfsburgu, Hehlingenu a několika dalších obcí, které se staly součástí Britské okupační zóny Německa), dále pak Anhaltsko, okrajová území Brunšvicka (exkláva Calvörde, města Hessen, Pabstoff, a východní oblasti okrese Blankenburg s městy Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne) spolu s durynskou exklávou Allstedt začleněny do nově vytvořené provincie Sasko-Anhaltsko, jejíž metropolí se stalo Halle. Už od počátku svojí existence však nová provincie fungovala jako standardní autonomní německá země s vlastním zemským sněmem a zemskou vládou. V roce 1947 je pak rozhodnutím spojenců oficiálně zrušen pruský stát a status Saska-Anhaltska se 21. července 1947 mění z provincie na zemi. Tehdejší země byla podstatně větší než dnes a měla rozlohu 24 576 km². Dne 7. října 1949 vzniká na území sovětské okupační zóny Německa nový socialistický státní útvar Německá demokratická republika (NDR). Zprvu se jednalo o federaci 6 autonomních zemí. Jednou z nich bylo i Sasko-Anhaltsko. Postupně však docházelo k zesilování centralizace.
Období od roku 1952 do roku 1990
Dne 23. července 1952 však dochází na území NDR k odstranění posledních zbytků federalismu, přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se konaly ve všech dosavadních zemích NDR poslední schůze zemských sněmů, které nyní měly za úkol odhlasovat zákony o novém správním členění. Území dosavadního Saska-Anhaltska bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Magdeburg, Halle, Postupim, Chotěbuz, Lipsko, malá část území se stala součástí krajů Erfut a Gera. Kraje se pak dále členily na okresy a městské okresy. Tento stav trval až do roku 1990.
Období od roku 1990 do současnosti
Po protikomunistických bouřích v roce 1989 pak 3. října 1990 dochází ke sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německo a k obnovení zemí na území dosavadní NDR. Jejich hranice se už však nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Znovuvytvořená země Sasko-Anhaltsko byla vymezena územím celého dosavadního kraje Magdeburg; dále pak územím kraje Halle bez okresu Artem; k tomu ještě přistupoval okres Jessen z kraje Chotěbuzs. Rozlohou je menší než původní země. Části území původní země z let 1945–1952, které v letech 1816–1944 tvořily součást pruské provincie Saska se najednou ocitly v Braniborsku. Jedná se o území v dosavadních okresech Rathenow (území západně od řeky Havel s obcemi Steckelsdorf, Großwudicke, Zollchow, Bützer, Milow, Nitzahn), Brandenburg (západní část okresu s obcemi Bensdorf, Zitz, Wusterwitz, Wenzlow, Ziesar, Wollin, Gräben), Belzig (obec Görzke), Jüterbog (jižní část okresu s obcemi Marzahne, Blönsdorf, Seehausen, Oehna), Herzberg (celý okres), Bad Liebenwerda (celý okres), Senftenberg (severozápadní část okresu s městem Lauchhammer a obcí Grünewalde). Části území původní země (celé okresy Torgau, Eilenburg, Delitsch, a západní okraje okresu Leipzig) se staly součástí Saska, ke kterému tyto oblasti patřily do roku 1815 (pak v letech 1815–1944 součást pruské provincie Saska. Malá část původní země na jihu a jihozápadě (Schkölen s okolím; severovýchodní část okresu Sömmerda s městem Kölleda a obcemi Ostramondra, Großmonra; část okresu Nordhausen s obcemi Heiringen, Auleben; východní část okresu Artem s městem Artem a obcemi Wiehe, Roßleben, Donndorf, Bottendorf, Schönewerda, Reinsdorf, Voigtstedt, Bretleben, Helldrungen, Oberhelldrungen) byla začleněna do Durynska. Naopak byla do Saska-Anhaltska začleněna malá část braniborské oblasti Prignitz (nejsevernější část okresu Havelberg s městem Havelberg a obcemi Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz) a malá část původního Durynska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu). 1. července 1994 pak došlo ke správní reformě, členění na 37 zemských okresů a 3 městské okresy z dob NDR bylo nahrazeno 21 zemskými okresy a 3 městskými okresy. Tento stav trvá dodnes.
Předsedové vlád země Saska-Anhaltska
- 3. prosince 1946 – 13. srpna 1949: Dr. Erhard Hübener
- 13. srpna 1949 – 23. července 1952: Werner Bruschke
V letech 1952 a 1990 byla země Sasko-Anhaltsko zrušena.
- 28. října 1990 – 4. července 1991: Dr. Gerd Gies CDU
- 4. července 1991 – 28. listopadu 1993: Profesor Dr. Werner Münch CDU
- 2. prosince 1993 – 21. července 1994: Dr. Christoph Bergner CDU
- 21. července 1994 – 16. května 2002: Dr. Reinhard Höppner SPD
- Od 16. května 2002: Profesor Dr. Wolfgang Böhmer CDU
Administrativní členění
Bývalé vládní obvody
Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke):
K 1.lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na na zemský správní úřad se sídlem v Halle.
Zemské okresy
Při první správní reformě 1.července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z přechozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy. V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy. V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):
|
Webové odkazy
| Německo – Deutschland – (D) |
|---|
| Spolkové země Německa a jejich hlavní města |
|
Bádensko-Württembersko (Stuttgart) • Svobodný stát Bavorsko (Mnichov) • Berlín • Braniborsko (Postupim) • Svobodné hanzovní město Brémy (Brémy) • Dolní Sasko (Hannover) • Svobodný stát Durynsko (Erfurt) • Svobodné a hanzovní město Hamburk (Hamburk) • Hesensko (Wiesbaden) • Meklenbursko-Přední Pomořansko (Schwerin) • Porýní-Falc (Mohuč) • Sársko (Saarbrücken) • Svobodný stát Sasko (Drážďany) • Sasko-Anhaltsko (Magdeburk) • Severní Porýní-Vestfálsko (Düsseldorf) • Šlesvicko-Holštýnsko (Kiel) |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |