Mongolsko

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 7. 2013, 14:15; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Mongolsko
Stát Mongolsko
Монгол улс
(Mongol uls)
Flag of Mongolia.png  Coat of Arms of Mongolia.png
Mongolská vlajka   Státní znak Mongolska
Монгол улсын төрийн дуулал
Hymna Mongolska
Geografie
Mongolia (orthographic projection).png
Hlavní město: Ulánbátar
Rozloha: 1 564 116 (18. na světě)
z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Chüjtun (4 374 m n.m.)
Časové pásmo: +7 (letní čas UTC +8)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 650 952 (134. na světě)
Hustota zalidnění: 1,8 obyv. (227. na světě)
HDI: 0,720 (střední)
Jazyk: mongolština
Náboženství: buddhismus
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: tugrik (MNT)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MGL
Telefonní předvolba: +976
Národní TLD: .mn
Orientační mapka Mongolska
Mapa Vnějšího Mongolska v roce 1932

Mongolsko, oficiálním názvem Stát Mongolsko, je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR), ale při pouhých 2,7 milionech obyvatel patří k nejřidčeji osídleným končinám světa.

Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa).

Hlavním městem je Ulánbátar, jehož 844 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území Státu Mongolsko se rozkládá na části území tzv. Vnějšího Mongolska, zatímco tzv. Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové repubiky.

Obsah

Administrativní rozdělení

Hlavní článek Ajmag

Mongolsko je rozděleno do 21 regionů (18 ajmagů a 3 města). Ajmagy jsou dále členěny na menší jednotky. Hlavní město je zároveň distriktem a subdistriktem.

Poloha a přírodní podmínky

Po vzniku Kazachstánu přestalo být Mongolsko největším vnitrozemským státem světa (zaujímá druhou pozici), je však státem nejvíc odlehlým od moře (700 km). V západovýchodním směru měří 2 392 km, od severu k jihu 1 259 km. Délka hranic činí 8 161 km, z toho 3 485 km připadá na hranici s Ruskem a 4 676 km představuje pomezí s Čínskou lidovou republikou.

Velká část země má charakter náhorní plošiny s průměrnou nadmořskou výškou přesahující 1 500 m; pouze 19 % rozlohy země se nachází pod úrovní 1 000 m. Nejnižším bodem je hladina jezera Choch núr (532 m) v nejseverovýchodnějším cípu země. Zatímco jihovýchod a jih Mongolska je jen mírně zvlněný a zbrázděný stržemi, na severu a zejména na západě se zvedají vysoká pohoří Východní Sajan, Changaj a Mongolský Altaj (s nejvyšší horou země Chüjtun vysokou 4 374 m), rozčleněná hlubokými údolími. Na jihu Mongolska pak daleko k východu vybíhá o něco nižší pásmo Gobijského Altaje. Celý jih a jihovýchod Mongolska zaujímá nejsušší a nejnehostinější část země - poušť Gobi.

Mezi horami na západě se nachází celá řada velkých bezodtokých jezer; tato oblast bývá proto nazývána Jezerní pánev. Zde se prostírá největší mongolské jezero Uvs núr (3 350 km²), dále Char Us núr, Chjargas núr, Ačit núr aj. Další velké jezero, Chövsgöl núr (2 620 km²), leží na severu země. V kontrastu s jihem, postrádajícím stálé vodní toky, v severní části země existuje poměrně hustá říční síť. Největšími řekami jsou Orchon a Selenga, které odvádějí vodu do ruského jezera Bajkal, patří tedy k úmoří Severního ledového oceánu. Selenga je na dolejším toku při ruských hranicích dokonce využívána pro lodní dopravu. Východ země odvodňuje do čínského jezera Chu-lun a dále přes Amur do Tichého oceánu řeka Cherlen.

Historie

Ve 13. století bylo území dnešního Mongolska centrem Mongolské říše, největší říše všech dob. (Roku 1241 táhla mongolská vojska Moravou a vyplenila klášter Hradisko.) Po více než sto letech nadvlády se Mongolská říše rozpadla a země se vrátila do stavu vnitřních sporů a potyček, který vydláždil cestu k dobytí části Mongolska mandžuskou dynastií Čching ovládající Čínu v roce 1636. Tím došlo k rozdělení země na tzv. Vnitřní (Čchingy ovládané) a Vnější Mongolsko. Ale i Vnější Mongolsko bylo v roce 1691 podmaněno.

Vnitřní a Vnější Mongolsko vyhlásilo nezávislost na Číně v roce 1911, avšak alespoň vnitřní nezávislosti na Číně dosáhlo pouze Vnější Mongolsko, a to za podpory Ruska. Roku 1919 bylo Vnější Mongolsko opět obsazeno Čínou, po rozšíření ruské občanské války na východ a díky hnutí pod vedením Dogsomyna Bodooa nebo Horloogiyna Dandzana se čínské jednotky stáhly zpět. Nezávislé Mongolsko bylo znovuvyhlášeno 11. července 1921. Čínská lidová republika uznala nezávislost této části Mongolska až 6. října 1949, po referendu. Toto referendum se konalo na žádost Čínské lidové republiky a Mongolové se v něm jednoznačně vyslovili pro nezávislost na Číně. Čínská republika (nacházející se na Tchaj-wanu) nezávislost Mongolska de jure doposud neuznala.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Mongolové, v menšině jsou Kazaši. Obyvatelé vyznávají většinou buddhismus a až do 20. let 20. století psali vlastním písmem (dnes používají cyrilici) a žili kočovným způsobem života. Mongolskou peněžní jednotkou je 1 tugrik (MNT), který se dělí na 100 mungů. Kurs se začátkem března 2009 pohyboval okolo 100 tugriků = 1,30 až 1,50 Kč.[1] Úředním jazykem je mongolština. Dalším nejpoužívanějším jazykem je ruština, dá se domluvit i anglicky. Až 1% obyvatel mluví nebo rozumí češtině.[2]

Politický systém

Od roku 1990 je Mongolsko parlamentní republikou, Místní parlament se jmenuje Velký lidový chural. Dvě nejsilnější politické strany nesou názvy Mongolská lidově revoluční strana a Mongolská demokratická strana. V roce 1991 došlo k přejmenování oficiálního názvu státu z „Mongolská lidová republika“ na „Mongolská republika“.

V lednu 1992 byla přijata nová ústava vzdávající se socialismu a měnící název státu na Stát Mongolsko a vytvořila tak základ demokratickému vývoji. Mongolsko zůstalo neutrální ve věci mezinárodních událostí a otázkách.

V roce 2004 byla vytvořena v zemi velká koalice. Vládní program akce byl schválený Velkým Churalem v listopadu 2004. Program zdůrazňoval potřebu konsolidace demokracie a rapidně krátký ekonomický tlak na úkor ekonomického oživení. Hlavou státu byl jmenován prezident volený na dobu 4 let. Prezident Natsagyn Bagabandi byl zvolen v roce 1997.

Česko-mongolské vztahy

Mongolsko je jednou z prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. České projekty se zde zaměřují na pět sektorů: ekonomický rozvoj (především předávání zkušeností z transformace ekonomiky), životní prostředí, zemědělství, sociální otázky a snižování nezaměstnanosti a prevence obchodu s lidmi[3].

Související články

Reference

  1. ↑ Kurzovní lístek ČNB
  2. ↑ http://www.eurocentrum.cz/index.php?page=cilove-destinace-info&id=mongolsko
  3. ↑ http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mongolsko/rozvojova-spoluprace-cr-mongol-06-10-pok/1001377/45765/#b8

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mongolsko
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mongolsko“