Vřesoviště

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 6. 2013, 15:08; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Evropská vřesoviště jsou tvořena vřesem obecným (Calluna vulgaris) a dalšími rostlinami

Vřesoviště je otevřený keřovitý biotop, který vzniká na neúrodných kyselých půdách. Jsou rozšířené po celém světě, v Austrálii, Jižní Africe, Kalifornii, na Nové Kaledonii, v Chile a ve Středozemí. Vyjma těchto rozlehlých celků se však vyskytují i na lokalitách roztroušených po celém světě, včetně České republiky. Český název je odvozen od vřesu (Calluna), který je velmi často dominantním druhem na vřesovištích.

Charakteristika

Vřesoviště vyžadují suché a teplé podnebí, zejména v létě. Půda bývá kyselá a neúrodná, často písčitá. Proto neudrží vodu. Keře bývají do 0,2 m šířky. Evropská vřesoviště jsou velmi druhově chudá, jsou tvořena zejména vřesem obecným(Calluna vulgaris), vřesovci (Erica) a hlodáši (Ulex) Vřesoviště ale může být i velmi druhově bohaté. Australská vřesoviště hostí až 3700 endemitů. Vřesoviště fymbos v Jihoafrické republice jsou po tropickém deštném lese z hlediska rostlinných druhů nejbohatším ekosystémem. Některá vřesoviště vznikla činností člověka (zejména vypalováním), jako například Lüneburgerské vřesoviště v Německu (Lüneburger Heide).

Zahradnictví

Vřesoviště, jako specifický typ krajiny s výrazně odlišnou florou je napodobováno zahradníky. Na rašelinném podkladě jsou vysázeny acidofilní rostliny (lze použít většinu menších okrasných rostlin z čeledi vřesovcovité) a dřeviny. Kompozice je doplněna nepříliš vysokými travinami, které však tvoří spíše pozadí, než aby byly vtroušeny. Jako mulč může být použita štěpka, nebo drcená kůra, ale ne poblíž pěnišníků, které jsou na houbové choroby velmi choulostivé. Dobře založené vřesoviště je málo náročné na údržbu.

Vhodně rostliny pro výsadbu vřesoviště:

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vřesoviště