V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Železný Brod

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 3. 2016, 13:10; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Kašna a radnice na náměstí 3. května
Pohled z Šibeníku na Železný Brod
Nádraží v Železném Brodě

Město Železný Brod (německy: Eisenbrod) se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký, zhruba 11 km jihovýchodně od Jablonce nad Nisou.
Ke dni 16. 10. 2009 zde žilo 6576 obyvatel. Ve městě je evidováno 1690 adres.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o Brodu pochází z roku 1352, o jeho součásti Bzí již z roku 1346.[1]

Město Železný Brod leží v údolí řeky Jizery na samém jihozápadě Krkonošského podhůří; je rozcestím pro turistické výpravy do Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje.

Brod vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. století, kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. století od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovil městská práva, udělil krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. století se v okolí nalézala a také těžila železná ruda, která se zpracovávala v tzv. hamrech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva a železné rudy, jednak se také začaly stavět vysoké pece. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.

Panství patřilo Vartenberkům, téměř 150 let Valdštejnům, až v roce 1628 prodal celé panství Albrecht z Valdštejna svému plukovníkovi Mikuláši Desfoursovi. Této šlechtě patřil Železný Brod až do roku 1848, kdy byla města vyjmuta z poddanství.

Ke konci třicetileté války byl Železný Brod znovu vypálen Švédy a shořela i původní radnice a v ní také veškeré úřední zápisy a dokumenty. Město se opět vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo výročních trhů čili jarmarků. Tím se městečko vyzdvihlo nad ostatní obce a města panství a stalo se hospodářským střediskem celého podhůří. Šibenice stávala nad městem, na vršku dodnes zvaném Šibeňák, na náměstí stával pranýř a trestné koše. Roku 1670 postavila vrchnost novou dřevěnou radnici, která byla krásnou roubenou stavbou s podloubím a je známá ze starých obrázků a fotografií. Sloužila až do roku 1890, kdy byla zbourána a nahrazena dnešní, kamennou, v novorenesančním slohu.

V 17. století se objevila nová řemesla a řemeslníci se začali sdružovat v cechy. Nejstarším cechem je cech ševcovský (1701). 19. století znamená začátek průmyslové výroby. V druhé polovině století založil německý baron Liebig textilní továrnu (textilní průmysl se dále rozvíjel). Otevřel rovněž břidličné lomy v okolí. 19. století znamenal také rozvoj města. V doposud dřevěném městečku se začínaly stavět zděné budovy v empírovém slohu – Knopovsko, Grosovsko. Byly zde postaveny tři kašny, byl postaven dřevěný most přes Jizeru a později dokonce železný, který sloužil až do r. 1940. Byla zřízena pošta, postaveny silnice do Jablonce, Turnova a k Semilům, zprovozněna trať Pardubice–Liberec a odbočka na Tanvald a Liebig stavěl i vápenku. Toto období bylo také zrodem celé řady spolků, které zasahovaly do veřejného a kulturního života města.

V roce 1860 byl založen ochotnický spolek Tyl, 1862 Sokol a 1884 hasičský sbor. Tyto spolky trvají dodnes. Další, ve své době významné, později zanikly. Prvním peněžním ústavem byla od roku 1883 Hospodářská záložna a od roku 1898 Spořitelna města Železného Brodu.

Koncem 19. a začátkem 20. století se zde začala objevovat sklářská výroba. Byly to především brusírny, mnoho lidí pracovalo jako domácí dělníci pro německé exportní domy v Jablonci. V roce 1920 byla otevřena první česká odborná škola sklářsko-obchodní, která sídlí od r. 1926 ve své krásné moderní budově (dnes funguje jako Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská). Tím se Železný Brod stalo nejen městem starých památek, ale také městem skla a skleněné bižuterie, což ho proslavilo po celém světě. Dnes můžeme navštívit nejen sklářskou školu, kde studují také zahraniční studenti a kde je stálá výstava skla, ale rovněž sklářské muzeum na náměstí s unikátní galerií skleněných plastik prof. Libenského a akad. soch. Jaroslavy Brychtové.

Koho více zajímá příroda, přijde si tu na své. Z geologického hlediska je Železnobrodská vrchovina vedle okolních Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu součástí tzv. Krkonošsko-jizerského krystalinika. Spočívá na obměnách břidlic, jež se pro svou vrstevnatost používají na střešní krytiny a obkladový materiál typických místních staveb – lomenic. Tento vděčný materiál najdete mj. na chrámu sv. Víta v Praze a na jiných významných památkách. Romantickou podobu zdejšímu kraji dala nejen řeka Jizera se svými přítoky, deroucími se soutěskami a hlubokými kaňony v okolí. V oblasti Dupandy i jinde narazíme na hluboká jezírka, jinde zas na nádherné skalní útvary (Pantheon, Suché skály) či pozůstatky vrásnění zemské kůry, jež vyzdvihlo jednu z dominant sousedního regionu – vrch Kozákov. Za zhlédnutí stojí rovněž doklady o středověkém osídlení na Frýdštejně, ale zejména mnoho dosud funkčních objektů lidové architektury – místní přírodní rezervace Trávníky (v okolí Železného Brodu je to např. Dlaskův statek v Dolánkách či Boučkův statek v tradičním letovisku – Malé Skále).

Železný Brod leží v podůří Krkonoš a Jizerských hor, z druhé strany těsně sousedí s Českým rájem. I v minulosti býval hospodářským a kulturním střediskem okolí. Býval zde železnobrodský okres a ve městě sídlil i okresní soud. Dnes má spolu s připojenými obcemi přes 6500 obyvatel a od 1. ledna 2002 je také obcí III. stupně, kam se přestěhovaly téměř všechny úřady bývalého jabloneckého okresu.

Od 14. června 2000 město užívá také vlajku.[2]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jakuba Většího. Kostel byl vystavěn v r. 1649, dnešní podoba je z 2. poloviny 18. století, kdy byla vystavěna také nová dřevěná zvonice u kostela. Ke kostelu patří kostnice z r. 1765, fara z r. 1723 a kamenné schodiště, směřující z Malého náměstí ke kostelu, které bylo zcela přestavěno roku 1940. Je lemováno barokními pískovcovými sochami sv. Anny, P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého. Za kostelem nedaleko sakristie je umístěn tesaný pískovcový smírčí kříž.
  • Kostel svatého Jana Nepomuckého
  • Podstavec bývalé šibenice, popraviště
  • Boží muka
  • Socha svatého Jana Křtitele
  • Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • Kašna se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí
  • Českobratrská kaple
  • Masné krámy
  • Běliště
  • Stavidla na řece Jizeře
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí

Pověsti

  • Rozvodněná Jizera kdysi podemlela kostelní zvonici a ta se zřítila do jejích vod. Zvonici poté obec vystavěla novou, ale na nový zvon neměla peníze a původní zvon se nepodařilo najít. Jednoho dne na poli na břehu Jizery oral sedlák Kolostůj, a ten oradlem narazil na zvon, který zvolal: „Bim bam, patřím k vám!“ Tak občané našli svůj ztracený zvon. Pouze jeho srdce chybělo, a tak železnobrodský kovář musel vyrobit nové. Pole, kde byl zvon nalezen, se pak dlouhá léta nazývalo U Zvonu.
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí chtěli původně postavit na cestě k Alšovicím, ale zvon z věžičky každou noc odlétl ke břehu Jizery. Když se to opakovalo potřetí, raději kostel rozebrali a postavili na místě, které jim zvon označil.

Části města

Partnerská města

Literatura

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • MIKOLÁŠEK, Vladimír. Ďáblův doktor – Pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. Trutnov: 1996.
  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Reference

  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, 1. díl, str. 434 a 436, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF
  2. ↑ Železný Brod – udělené symboly

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železný Brod
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železný Brod
Město Železný Brod

Bzí • Horská Kamenice • Hrubá Horka • Chlístov • Jirkov • Malá Horka • Pelechov • Splzov • Střevelná • Těpeře • Veselí • Železný Brod

  Města a obce okresu Jablonec nad Nisou  

Albrechtice v Jizerských horách • Bedřichov • Dalešice • Desná • Držkov • Frýdštejn • Jablonec nad Nisou • Janov nad Nisou • Jenišovice • Jílové u Držkova • Jiřetín pod Bukovou • Josefův Důl • Koberovy • Kořenov • Líšný • Loužnice • Lučany nad Nisou • Malá Skála • Maršovice • Nová Ves nad Nisou • Pěnčín • Plavy • Pulečný • Radčice • Rádlo • Rychnov u Jablonce nad Nisou • Skuhrov • Smržovka • Tanvald • Velké Hamry • Vlastiboř • Zásada • Zlatá Olešnice • Železný Brod

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDelezn%C3%BD_Brod“