Jistebnice
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| nad.výš = 578 | | nad.výš = 578 | ||
}} | }} | ||
| - | + | Město '''Jistebnice''' se nachází v bývalém okrese [[Okres Tábor|Tábor]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]. | |
| + | * Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 2 012 obyvatel. | ||
| + | * Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 2 012 obyvatel. | ||
| + | |||
== Z historie == | == Z historie == | ||
| - | [[Soubor:Jistebnice -Zámeček na náměstí.jpg | + | [[Soubor:Jistebnice -Zámeček na náměstí.jpg|thumb|220px|Zámeček-„Vlašský dvůr“ na jistebnickém náměstí]] |
| - | První zmínku o původně trhové vsi Jistebnici nacházíme v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila [[Rožmberkové|Rožmberkům]] (jméno obce „Stybnitz“ – zmínka je v závěti | + | První zmínku o původně trhové vsi Jistebnici nacházíme v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila [[Rožmberkové|Rožmberkům]] (jméno obce „Stybnitz“ – zmínka je v závěti Voka I. z Rožmberka). Ti zde postavili [[tvrz]], kde sídlil [[purkrabí]], ale již před rokem 1412 (smrt Jindřicha III. z Rožmberka) už v Jistebnici purkrabí nebyl, jen úředník podřízený purkrabí [[Příběnice|příběnickému]]. Pozůstatky tvrze – dvě půlkruhové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes. |
| - | V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti ( 1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu [[Tábor]]u; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora [[konfiskace|konfiskován]], český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici – a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal | + | V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti ( 1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu [[Tábor]]u; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora [[konfiskace|konfiskován]], český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici – a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). [[Lobkovicové]] pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádherném (1766-1860) z [[Borotín (okres Tábor)|Borotína]], po něm držel panství Otmar Nádherný. |
=== Trhy === | === Trhy === | ||
| - | *Mikuláš z Kozího získal od krále | + | *Mikuláš z Kozího získal od krále Vladislava II. Jagellonského – výnos z 16. března 1511 - výroční trh '''„Bartolomějský“''' ([[Bartoloměj]] – (jmeniny 24.srpna) |
*V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den [[Marie Magdalena|svaté Maří Magdalény]] - (jmeniny 22. července) | *V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den [[Marie Magdalena|svaté Maří Magdalény]] - (jmeniny 22. července) | ||
* Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na '''sv. Matěje'''. | * Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na '''sv. Matěje'''. | ||
== Rodáci a osobnosti == | == Rodáci a osobnosti == | ||
| - | [[Soubor:Jistebnice-deska P Hromádky.jpg | + | [[Soubor:Jistebnice-deska P Hromádky.jpg|thumb|220px|deska Petru Hromádkovi, jistebnické náměstí čp.82]] |
| - | * | + | * Petr Hromádka, husitský kněz, zakladatel Tábora |
*[[André Simon]], novinář; | *[[André Simon]], novinář; | ||
*v Zámečku Pamětní síň rodáka [[Richard Lauda|Richarda Laudy]], malíře a grafika | *v Zámečku Pamětní síň rodáka [[Richard Lauda|Richarda Laudy]], malíře a grafika | ||
*JUDr. [[Leopold Katz]], velký mecenáš umění a nálezce [[Jistebnický kancionál|Jistebnického kancionálu]], zpěvníku s prvním záznamem chorálu ''Kdož sú boží bojovníci'', který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. | *JUDr. [[Leopold Katz]], velký mecenáš umění a nálezce [[Jistebnický kancionál|Jistebnického kancionálu]], zpěvníku s prvním záznamem chorálu ''Kdož sú boží bojovníci'', který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. | ||
*V '''Makově''' se narodil [[Jan Vítězslav Dušek]] (1891-1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře [[Bourdel]]a), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech. | *V '''Makově''' se narodil [[Jan Vítězslav Dušek]] (1891-1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře [[Bourdel]]a), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech. | ||
| - | *Na jistebnickém hřbitově je pohřben [[Alfons Šťastný]] (1831-1913) – známý „padařovský prorok“ - svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém [[Padařov]]ě je jeho památník. | + | *Na jistebnickém hřbitově je pohřben [[Alfons Šťastný]] (1831-1913) – známý „padařovský prorok“ - svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém [[Padařov]]ě je jeho památník. |
== Památky == | == Památky == | ||
*'''Tvrz''' - na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze – dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo,také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20. století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty. | *'''Tvrz''' - na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze – dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo,také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20. století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty. | ||
| Řádka 54: | Řádka 57: | ||
*'''Zámeček - Vlašský dům''' - na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587-1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan.Marie ze Sonethu (italská rodina - asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných. | *'''Zámeček - Vlašský dům''' - na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587-1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan.Marie ze Sonethu (italská rodina - asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných. | ||
*'''Kostel Archanděla Michaela''' - na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší [[románská|románské stavby]]. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové [[varhany]] od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. | *'''Kostel Archanděla Michaela''' - na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší [[románská|románské stavby]]. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové [[varhany]] od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. | ||
| - | * '''Kaple sv. Magdalény''' - stojí na návrší ''Vyšehrad'' nad městem. Ke kostelíku-kapli svaté Máří Magdaleny vedla [[křížová cesta]], dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět | + | * '''Kaple sv. Magdalény''' - stojí na návrší ''Vyšehrad'' nad městem. Ke kostelíku-kapli svaté Máří Magdaleny vedla [[křížová cesta]], dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, současnou kapli vystavěl r. 1861 šlechtic Ludvík Karel Nádherný. |
*Židovský hřbitov | *Židovský hřbitov | ||
*Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí | *Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí | ||
| Řádka 60: | Řádka 63: | ||
*Pomník padlým vojínům - na náměstí; dílo sochaře J.V.Duška, základní kámen položen v roce [[1925]], slavnostně odhalen byl 27.června [[1926]] | *Pomník padlým vojínům - na náměstí; dílo sochaře J.V.Duška, základní kámen položen v roce [[1925]], slavnostně odhalen byl 27.června [[1926]] | ||
== Příroda, pamětihodnosti == | == Příroda, pamětihodnosti == | ||
| - | [[Soubor:Jistebnice-pomníček Katz.jpg|thumb| Pomníček zakladateli sadů v Jistebnici Adolfu Katzovi, postavil roku 1915 místní Okrašlovací spolek]] | + | [[Soubor:Jistebnice-pomníček Katz.jpg|thumb|220px|Pomníček zakladateli sadů v Jistebnici Adolfu Katzovi, postavil roku 1915 místní Okrašlovací spolek]] |
Nad obcí je několik vrchů, např. | Nad obcí je několik vrchů, např. | ||
*jihovýchod - ''Svatá Anna'' – 642 m n. m. | *jihovýchod - ''Svatá Anna'' – 642 m n. m. | ||
| Řádka 85: | Řádka 88: | ||
*www stránky Jistebnice | *www stránky Jistebnice | ||
*Turistická mapa (Seznam.cz) | *Turistická mapa (Seznam.cz) | ||
| - | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| Řádka 91: | Řádka 93: | ||
*Cimbura [http://www.cimbura.webgarden.cz] - historie a současnost města Jistebnice. | *Cimbura [http://www.cimbura.webgarden.cz] - historie a současnost města Jistebnice. | ||
| - | {{ | + | |
| - | [[Kategorie: | + | {{Commonscat|Jistebnice}}{{Město Jistebnice}}{{Okres Tábor}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Jistebnice| ]] | ||
| + | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
| + | [[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] | ||
| + | [[Kategorie:Společenství obcí Čertovo břemeno]] | ||
| + | [[Kategorie:DSO Mikroregion venkov]] | ||
Aktuální verze z 8. 7. 2016, 14:45
Město Jistebnice se nachází v bývalém okrese Tábor, kraj Jihočeský.
- Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 2 012 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 2 012 obyvatel.
Obsah |
Z historie
První zmínku o původně trhové vsi Jistebnici nacházíme v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila Rožmberkům (jméno obce „Stybnitz“ – zmínka je v závěti Voka I. z Rožmberka). Ti zde postavili tvrz, kde sídlil purkrabí, ale již před rokem 1412 (smrt Jindřicha III. z Rožmberka) už v Jistebnici purkrabí nebyl, jen úředník podřízený purkrabí příběnickému. Pozůstatky tvrze – dvě půlkruhové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes. V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti ( 1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu Táboru; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora konfiskován, český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici – a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). Lobkovicové pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádherném (1766-1860) z Borotína, po něm držel panství Otmar Nádherný.
Trhy
- Mikuláš z Kozího získal od krále Vladislava II. Jagellonského – výnos z 16. března 1511 - výroční trh „Bartolomějský“ (Bartoloměj – (jmeniny 24.srpna)
- V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den svaté Maří Magdalény - (jmeniny 22. července)
- Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na sv. Matěje.
Rodáci a osobnosti
- Petr Hromádka, husitský kněz, zakladatel Tábora
- André Simon, novinář;
- v Zámečku Pamětní síň rodáka Richarda Laudy, malíře a grafika
- JUDr. Leopold Katz, velký mecenáš umění a nálezce Jistebnického kancionálu, zpěvníku s prvním záznamem chorálu Kdož sú boží bojovníci, který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze.
- V Makově se narodil Jan Vítězslav Dušek (1891-1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře Bourdela), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech.
- Na jistebnickém hřbitově je pohřben Alfons Šťastný (1831-1913) – známý „padařovský prorok“ - svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém Padařově je jeho památník.
Památky
- Tvrz - na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze – dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo,také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20. století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty.
- Zámek - stojí na jižním okraji města, byl vybudován v 19. století rodem Nádherných z Borotína ve stylu anglické gotiky a obklopený rozsáhlým anglickým parkem. Později zámek vlastnil Robert Scholle. Od poloviny 20.století byl celý zámek a park dlouhá desetiletí užíván čs.armádou, po roce 1990 byl objekt (a pozemky) vrácen v restituci synovi Petru Schollemu.
- Zámeček - Vlašský dům - na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587-1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan.Marie ze Sonethu (italská rodina - asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných.
- Kostel Archanděla Michaela - na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší románské stavby. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové varhany od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901.
- Kaple sv. Magdalény - stojí na návrší Vyšehrad nad městem. Ke kostelíku-kapli svaté Máří Magdaleny vedla křížová cesta, dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, současnou kapli vystavěl r. 1861 šlechtic Ludvík Karel Nádherný.
- Židovský hřbitov
- Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Most se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Pomník padlým vojínům - na náměstí; dílo sochaře J.V.Duška, základní kámen položen v roce 1925, slavnostně odhalen byl 27.června 1926
Příroda, pamětihodnosti
Nad obcí je několik vrchů, např.
- jihovýchod - Svatá Anna – 642 m n. m.
- jihozápad - Svatá Magdaléna (Vyšehrad) - 636 m n. m.
- severovýchod - Stará Hora - 629 m n. m.
Severně od Jistebnice se rozkládá Přírodní park Jistebnická vrchovina, jehož součástí je iJavorová skála, nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m. Jistebnicí protéká potok s biblickým názvem Cedron, vtéká do říčky Smutné a s ní pokračuje až do Lužnice u Bechyně.
- Rozsáhlé Městské sady u krásných rybníků zbudoval v místech Staré Hory z pastvin a holých strání jistebnický vlastenec a poštmistr, předseda Okrašlovacího spolku Adolf Katz.
- Ve Vlásenici se nachází památný strom - Holubova lípa („lípa velkolistá“); vysoká 26 m, obvod kmene 860 cm, stáří odhadováno na 450-600 let. Údajně byla vysazena r. 1416 na památku upálení Jana Husa, nebo prý pod ní sám Hus kázal při svém pobytu na jihu Čech.
V okolí Jistebnice jsou četné rybníky
- 19. července 1536 bylo městu Jistebnice vydáno Kunešem Bohdaneckým povolení ke stavbě obecního rybníka;
- na sever od města je to: Chadímek, Obecní, Nový, Velká Kaplice , Černolesní, Brtenský, Chlumský, Nehonínský;
- na východ a severovýchod pak Horní a Dolní Chomout, Šlejborec, Třtinovitý, Stržený, Tisovák, Přehořovka, Křivošínský.
Fotogalerie
 Pohled z vrchu východně od města, v pozadí kaple sv.Magdaleny –Jistebnice 2006 |
 Kaple sv.Máří Magdaleny a křížová cesta nad městem, Jistebnice - 2006 |
 Pomník padlým I.sv.války, náměstí Jistebnice–2006 |
 Dům čp.82 s pamětní deskou Petru Hromádkovi, náměstí Jistebnice- 2006 |
Reference
- Roman Cikhart: Minulost města Jistebnice ( vyd. 1925)
- Táborsko, srdce jižních Čech ( vyd. v Táboře,1948)
- Ottův slovník naučný
- www stránky Jistebnice
- Turistická mapa (Seznam.cz)
Externí odkazy
- Fotoreportáž z odhalení pomníku-archiv Šechtl a Voseček: [1]
- Cimbura [2] - historie a současnost města Jistebnice.
|
| Město Jistebnice |
|---|
|
Alenina Lhota • Božejovice • Cunkov • Drahnětice • Hodkov • Hůrka • Chlum • Javoří • Jezviny • Jistebnice • Křivošín • Makov • Nehonín • Orlov • Ostrý • Ounuz • Padařov • Plechov • Podol • Pohoří • Smrkov • Stružinec • Svoříž • Třemešná • Vlásenice • Zbelítov • Zvěstonín |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |