V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Klukovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „třicetileté válce“ textem „třicetileté válce“)
 
Řádka 9: Řádka 9:
Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.<ref name=piroch />  
Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.<ref name=piroch />  
-
Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] (jezuitský řád). V polovině 17. století, po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.<ref name=piroch /> Roku 1773 jezuité Klukovice společně s [[Hlubočepy]] prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.<ref name=piroch /><ref name=p13 />   
+
Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] (jezuitský řád). V polovině 17. století, po třicetileté válce, získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.<ref name=piroch /> Roku 1773 jezuité Klukovice společně s [[Hlubočepy]] prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.<ref name=piroch /><ref name=p13 />   
Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v [[Butovice|Butovicích]]).<ref name=p13>[http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden</ref>  
Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v [[Butovice|Butovicích]]).<ref name=p13>[http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden</ref>  

Aktuální verze z 11. 2. 2016, 11:57

Bývalý hostinec, č. p. 305, z roku 1909.

Klukovice jsou bývalá malá vesnice, která dnes tvoří součást místní části Hlubočepy v Praze (s Hlubočepy a Zlíchovem byly spojeny roku 1850 v rámci zavedení obecního zřízení[1]). Stojí na jižním úbočí Prokopského údolí, podél ulice Do Klukovic, která spojuje sídliště Barrandov s údolím. Při severním okraji Klukovic prochází údolím železniční trať 173 (nejbližší zastávky má Praha-Hlubočepy a Praha-Holyně, u Klukovic byla zastávka pouze v letech 1933–1942[2][3]) a protéká Dalejský potok, který se pod Klukovicemi slévá s Prokopským potokem. Viadukt u Klukovic byl v roce 2005 rekonstruován. U jižního okraje Klukovic je konečná zastávka autobusové linky 120 jedoucí ze Smíchova přes Hlubočepy a Barrandov.

Obsah

Historie

Ulice Do Klukovic a dům č. p. 312 z roku 1909.
Dochovalá klasicistní brána usedlosti č. p. 304

Za první zmínku o Klukovicích je považován údaj z roku 1342, že Klukovice vlastnili Fratres de Klucowitz,[4] resp. dvůr patřil jako léno dvorním královským šenkům (úřadu královského číšníka[1]), jméno vsi je patrně starší a odvozené z jména majitele.[5] Roku 1395 se stal majitelem Matěj z Klukovic.[5][1] Po jeho smrti pravděpodobně připadla ves opět králi[5][1] a ten ji prodal panoši ze Svatého Pole.[5] Roku 1420 ves zkonfiskovali husitští pražané.[5][1] V letech 1436–1453 ves vlastnil Chval z Očíma a na Klukovicích.[5] V roce 1510 ji vlastnil novoměstský měšťan a konšel Mikuláš Sacerdot.[5]

Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.[5]

Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví Tovaryšstvo Ježíšovo (jezuitský řád). V polovině 17. století, po třicetileté válce, získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.[5] Roku 1773 jezuité Klukovice společně s Hlubočepy prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.[5][1]

Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v Butovicích).[1]

Od roku 1714 spadaly Klukovice pod nově zřízenou školu v Butovicích.[1] Farností spadaly Klukovice pod Jinonice.[1]

V roce 1781 měla ves 4 popisná čísla, a to pro mlýn, dvůr a dvě chalupy. Po roce 1785 byla postavena ještě obecní pastouška. [5]

V 19. století vlastnil ves (dvůr) soukromý vlastník, hlavní činností byla těžba dřeva.[5]

Od roku 1825 do poloviny 20. století vlastnil mlýn Jan Hora a jeho potomci. Hora jej v 19. století postupně přestavěl, roku 1850 nahradil starou bránu novou a roku 1879 postavil stodolu, která ve 2. polovině 20. století byla přestavěna na byty.[5]

Přestože Klukovice nejsou samostatnou čtvrtí a dnešní čísla popisná příslušejí Hlubočepům, na některých domech jsou uvedeny Klukovice.

V letech 1836 až 1840 byly postaveny domy č. p. 15 až 17 a ves měla v roce 1843 asi 85 obyvatel[5][1] a 14 domů.[1] Do roku 1890 se počet obyvatel zvýšil na 130 (30 rodin) a počet domů na 21,[5] jiný zdroj uvádí 130 obyvatel a 17 domů na přelomu 19. a 20. století.[1]

Roku 1850 v rámci zřízení obcí byly Klukovice společně se Zlíchovem začleněny do obce Hlubočepy.[1]

Několik výrazných staveb (např. bývalý hostinec č. p. 305 a dům u návsi č. p. 312) je v omítce označeno rokem 1909.

V roce 1929 měly Klukovice asi 30 popisných čísel, škola ani pošta zde nebyly a nejsou.[6]

Za Pražského povstání v květnu 1945 na území vsi operovali i Vlasovci.[5]

Ulice v Klukovicích byly pojmenovány teprve v roce 1988:[7] nacházejí se zde ulice Do Klukovic, V Klukovicích, Bublavská, Dasnická a Habartovská.

Stavby

Zřícenina památkově chráněného mlýna, č. p. 301

Prokopský neboli dalejský mlýn byl založen roku 1588, stavebně dokončen v renesanční podobě však až roku 1617. Roku 1684 jej jezuité barokně přestavěli. Od roku 1825 jej vlastnil Jan Hora, jehož rodu zůstal až do poloviny 20. století a získal název Horův mlýn.[5] K roku 1879 je datována celková přestavba a přistavění stodoly. Za socialismu byla stodola přestavěna na byty.[5] Mlýn je od roku 1964 památkově chráněn[5] (rejstříkové číslo 44394/1-1355), zejména pro dochované přízemí v podobě z roku 1617.[1] V současné době je mlýn v silně zchátralém stavu. Roku 2003 byla Jiřímu Vondruškovi a Jaroslavě Vondruškové „za dlouhodobé a záměrné poškozování památky“ udělena jedna z negativních cen Bestia Triumphans[8]

Kromě mlýna se i u několika dalších domů (č. p. 303, 304, 310, 313, 315, 316 a 318) dochovala klasicistní jádra z konce 18. století, u domu č. p. 304 i klasicistní brána. U domu č. p. 302 se dochovaly klasicistní prvky v interiéru (valená klenba a silné zdi),[5] tento dům je druhým památkově chráněným domem v Klukovicích,[1] přestože vnější podobu má novodobou.[5]

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 Historie, městská část Praha 13, web městské části Praha 13, autor neuveden
  2. ↑ železniční stanice Praha-Klukovice, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  3. ↑ Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
  4. ↑ Dějiny Prahy II., nakl. Paseka, 1998, ISBN 80-7185-143-4, str. 522
  5. ↑ 5,00 5,01 5,02 5,03 5,04 5,05 5,06 5,07 5,08 5,09 5,10 5,11 5,12 5,13 5,14 5,15 5,16 5,17 5,18 5,19 5,20 Jan Piroch: Klukovice a Horův mlýn, Pražská pětka 1/2004, měsíčník městské části Praha 5
  6. ↑ Klukovice XVI, web Obce Velké Prahy v roce 1929, podle: Franta Žáček, František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.
  7. ↑ M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Libri, Praha, 1997 a 1998, ISBN 80-85983-23-0
  8. ↑ Eliška Kapounová: Bestia Triumphans je proti multiplexu na náměstí Republiky. 24. 2. 2003, Econnect zpravodajství

Externí odkazy a literatura

  • Jan Piroch: Klukovice a Horův mlýn, Pražská pětka 1/2004, měsíčník městské části Praha 5
  • Historie, městská část Praha 13, web městské části Praha 13, autor neuveden
  • Tomáš Dittrich: Stavebně historické průzkumy pražských vesnic (Zličín, Lysolaje, Ďáblice, Klukovice). Staletá Praha, 20, 1990, str. 56–83. Résumé rus. a něm. str. 293–294, 284–285.
  • Horův mlýn, web Atlas Česka
  • Horův vodní mlýn, web Langweil.info


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Klukovice
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Klukovice“