Státní znak Ruska

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 15. 9. 2015, 16:56

Státní znak Ruska

Podoba státního znaku Ruska pochází z Ruské říše a v Rusku je používán od rozpadu Sovětského svazu. Změny, které byly provedeny oproti původnímu imperiálnímu znaku, se týkaly barevnosti, která má dnes podobu znaku používaného na začátku 15. století, ale orel ze znaku kopíruje tvar používaný za dob Petra Velikého.

Znak se skládá ze dvou majoritních částí. První je jezdec na koni, který zabíjí draka kopím. Tento jezdec byl původně součástí velké pečeti Moskevské a až do roku 1730 se o této figuře nemluví jako o sv. Jiřím, až v tomto roce je označena, podle carského nařízení, jako svatý Jiří, posel vítězství (Победоносец). Později se tato figura samotná stala znakem Moskvy.

Druhou figurou znaku je orel Tento znak byl používán byzantskými císaři. Orla v ruském znaku poprvé začal používat velkokníže moskevský, Ivan III. poté co si vzal za ženu byzantskou princeznu Sofii, jejíž strýc byl poslední byzantský císař Konstantin XI. po pádu Konstantinopole. Orel v Byzanci symbolizovala spojení západní a východní říše, jiné vysvětlení byla jednota státu s církví. Ivan ji začal využívat právě proto, že Moskva byla poslední baštou pravoslaví. Krom orla převzala Moskva následnictví Východní říše římské čímž se z ní stal tzv. „třetí Řím“.

Pod vládou prvního romanovského cara, Michal Fjodoroviče, se podoba znaku opět změnila. V roce 1625 se ve znaku objevil orel poprvé se třemi korunami. Postupně, poněkud později, je symbol tří korun vysvětlován jako znak tří království: Kazaňského, Astrachaňského a Sibiřského nebo jako symbol svazu „vší Rusi“ – Velké Rusi (Rusko), Malé Rusi (Ukrajina) a Bílé Rusi (Bělorusko).

Dnešní podobu znaku navrhl a provedl v řádných barvách ruský umělec Jevgenij Iljič Uchnaljov a byl přijat 30. listopadu 1993.^[1] Dnes tři koruny symbolizují spojitost a suverenitu ruských jednotlivých republik. Ve znaku se také objevují tradiční heraldické symboly svrchovanosti a moci, jablko a žezlo, přestože Ruská federace není monarchií, zachování těchto symbolů vedlo k odporu především komunistů. Nicméně i přes protesty, po ztrátě modré stuhy Řádu sv. Ondřeje, která spojovala tři imperátorské koruny, a stuhy obepínající znak Moskvy byl znak přijat a 20. prosince 2000 byl podpisem prezidenta Vladimira Putina uzákoněn.

Historický vývoj znaku

	Malý znak Ruského impéria.
120px	Střední znak Ruského impéria z roku 1883.
140px	Velký znak Ruského impéria z roku 1883.
120px	Státní znak Ruska v letech 1917.
	Státní znak Ruské SFSR 1920–1978.
	Státní znak Ruské SFSR 1978–1992.
	Současný státní znak od roku 1993.

Galerie

Státní znak v Kremlu

Státní znak Ruské federace

Znak v cestovním pasu

Související články

Reference

↑ http://sovet.geraldika.ru/article/17588

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://sovet.geraldika.ru/article/17588

[1]

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 Znak se skládá ze dvou majoritních částí. První je jezdec na koni, který zabíjí draka kopím. Tento jezdec byl původně součástí velké pečeti [[Moskva|Moskevské]] a až do roku 1730 se o této figuře nemluví jako o [[svatý Jiří|sv. Jiřím]], až v tomto roce je označena, podle carského nařízení, jako ''svatý Jiří, posel vítězství'' (Победоносец). Později se tato figura samotná stala znakem Moskvy.
-Druhou figurou znaku je orel Tento znak byl používán [[Seznam byzantských císařů|byzantskými císaři]]. Orla v ruském znaku poprvé začal používat velkokníže moskevský, Ivan III. poté co si vzal za ženu byzantskou princeznu Sofii, jejíž strýc byl poslední byzantský císař Konstantin XI. po pádu Konstantinopole. Orel v [[Byzantská říše|Byzanci]] symbolizovala spojení západní a východní říše, jiné vysvětlení byla jednota státu s církví. Ivan ji začal využívat právě proto, že Moskva byla poslední baštou [[pravoslaví]]. Krom orla převzala Moskva následnictví [[Východní říše římská|Východní říše římské]] čímž se z ní stal tzv. „třetí Řím“.
+Druhou figurou znaku je orel Tento znak byl používán [[Seznam byzantských císařů|byzantskými císaři]]. Orla v ruském znaku poprvé začal používat velkokníže moskevský, Ivan III. poté co si vzal za ženu byzantskou princeznu Sofii, jejíž strýc byl poslední byzantský císař Konstantin XI. po pádu Konstantinopole. Orel v Byzanci symbolizovala spojení západní a východní říše, jiné vysvětlení byla jednota státu s církví. Ivan ji začal využívat právě proto, že Moskva byla poslední baštou [[pravoslaví]]. Krom orla převzala Moskva následnictví [[Východní říše římská|Východní říše římské]] čímž se z ní stal tzv. „třetí Řím“.
 Pod vládou prvního romanovského cara, [[Michal III. Fjodorovič|Michal Fjodoroviče]], se podoba znaku opět změnila. V roce 1625 se ve znaku objevil orel poprvé se třemi korunami. Postupně, poněkud později, je symbol tří korun vysvětlován jako znak tří království: Kazaňského, Astrachaňského a Sibiřského nebo jako symbol svazu „vší Rusi“ – Velké Rusi ([[Rusko]]), Malé Rusi ([[Ukrajina]]) a Bílé Rusi ([[Bělorusko]]).