Šablona:Článek dne/2014/25
Z Multimediaexpo.cz
(+ Doplnění) |
(+ Typo) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Europa-moon.jpg|right|160px|Měsíc Europa, jak ho viděla sonda Galileo (1997)]] | [[Soubor:Europa-moon.jpg|right|160px|Měsíc Europa, jak ho viděla sonda Galileo (1997)]] | ||
| - | '''[[Europa (měsíc)|Europa]]''' je v pořadí šestý [[Měsíc (satelit)|měsíc]] planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], který náleží k tzv. [[Galileovy měsíce|galileovským měsícům]], neboť ji už v 17. století objevil | + | '''[[Europa (měsíc)|Europa]]''' je v pořadí šestý [[Měsíc (satelit)|měsíc]] planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], který náleží k tzv. [[Galileovy měsíce|galileovským měsícům]], neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon Marius. Ze skupiny Galileových měsíců je nejmenší. |
Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský [[Měsíc]], a současně je šestým největším měsícem ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z [[křemičitany|křemičitanů]], které obklopují [[železo|železné]] jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá [[atmosféra]] tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. [[Povrch Europy]] je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k [[hypotéza|hypotéze]], že se pod ledovým povrchem nachází [[oceán]] kapalné [[voda|vody]], který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému '''[[Mimozemský život|mimozemskému životu]]'''. Podobně, jako v případě [[Io]] i Europa je vystavována silným [[slapové jevy|slapovým jevům]] vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán [[kapalina|tekutý]] a umožňovat dynamickou [[geologie|geologickou]] aktivitu. | Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský [[Měsíc]], a současně je šestým největším měsícem ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z [[křemičitany|křemičitanů]], které obklopují [[železo|železné]] jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá [[atmosféra]] tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. [[Povrch Europy]] je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k [[hypotéza|hypotéze]], že se pod ledovým povrchem nachází [[oceán]] kapalné [[voda|vody]], který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému '''[[Mimozemský život|mimozemskému životu]]'''. Podobně, jako v případě [[Io]] i Europa je vystavována silným [[slapové jevy|slapovým jevům]] vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán [[kapalina|tekutý]] a umožňovat dynamickou [[geologie|geologickou]] aktivitu. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od [[NASA|americké]] sondy [[Sonda Galileo|Galileo]]. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]]. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu [[Europa Jupiter System Mission]] (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem. | Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od [[NASA|americké]] sondy [[Sonda Galileo|Galileo]]. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]]. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu [[Europa Jupiter System Mission]] (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem. | ||
| - | Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým [[terestrická planeta|terestrickým planetám]]. Okolo kůry a pláště se nachází nejspíše obrovský oceán tekuté vody mocný přibližně 100 km obepínající celé těleso. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě [[Led|vodního ledu]] vystaveného interakcí s okolním kosmickým prostředím. Nedávné měření sondy Galileo ukázalo, že Europa má stálé indukované magnetické pole, které vzniká interakcí s Jupiterovým magnetickým polem a současně napovídá, že se na Europě musí vyskytovat podpovrchová vodivá vrstva. Tato vrstva je pravděpodobně tvořená slanou vodou... | + | Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým [[terestrická planeta|terestrickým planetám]]. Okolo kůry a pláště se nachází nejspíše obrovský oceán tekuté vody mocný přibližně 100 km obepínající celé těleso. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě [[Led|vodního ledu]] vystaveného interakcí s okolním kosmickým prostředím. Nedávné měření sondy Galileo ukázalo, že Europa má stálé indukované magnetické pole, které vzniká interakcí s Jupiterovým magnetickým polem a současně napovídá, že se na Europě musí vyskytovat podpovrchová vodivá vrstva. Tato vrstva je pravděpodobně tvořená slanou [[Voda|vodou]]... |
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 13. 8. 2014, 10:37
Europa je v pořadí šestý měsíc planety Jupiter, který náleží k tzv. galileovským měsícům, neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon Marius. Ze skupiny Galileových měsíců je nejmenší.
Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský Měsíc, a současně je šestým největším měsícem ve sluneční soustavě. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z křemičitanů, které obklopují železné jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. Povrch Europy je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k hypotéze, že se pod ledovým povrchem nachází oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu. Podobně, jako v případě Io i Europa je vystavována silným slapovým jevům vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán tekutý a umožňovat dynamickou geologickou aktivitu.
Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od americké sondy Galileo. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond Voyager 1 a Voyager 2. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu Europa Jupiter System Mission (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem.
Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým terestrickým planetám. Okolo kůry a pláště se nachází nejspíše obrovský oceán tekuté vody mocný přibližně 100 km obepínající celé těleso. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě vodního ledu vystaveného interakcí s okolním kosmickým prostředím. Nedávné měření sondy Galileo ukázalo, že Europa má stálé indukované magnetické pole, které vzniká interakcí s Jupiterovým magnetickým polem a současně napovídá, že se na Europě musí vyskytovat podpovrchová vodivá vrstva. Tato vrstva je pravděpodobně tvořená slanou vodou...