Jaroslav Velinský

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 23. 6. 2014, 08:08

Jaroslav Velinský (* 18. prosince 1932, Praha) je český spisovatel - prozaik, trampský písničkář a hudebník, známý také pod přezdívkou Kapitán Kid.

Obsah

Životopis

Během života vystřídal řadu zaměstnání. Byl horníkem, soustružníkem, nočním hlídačem v zoo i opravářem sportovního nářadí. Později působil jako umělecký pracovník libereckého Divadla hudby, písmomalíř, reklamní grafik a typograf.

Písničkář

V 50. letech napsal své první trampské písně, aktivně se zapojil do trampského hnutí a v roce 1967 v Ústí nad Labem spoluzakládal hudební festival Porta, kterého se pak dlouhá léta aktivně účastnil a získal na něm řadu trofejí - jako autor i jako hudebník (banjo a swingová kytara). Napsal také několik desítek trampských písní, z nichž mnohé zlidověly. Své první profilové album No to se ví vydal v roce 1983.

Spisovatel

V roce 1969 mu vyšla první kniha, science fiction Zápisky z Garthu/ Leonora. Kromě tohoto žánru píše Jaroslav Velinský především detektivní romány.

Říká se, že "bezděčný detektiv" Ota Fink, který je hrdinou většiny Velinského detektivek, je úspěšný díky tomu, že svůj detektivní bystrozrak opírá současně o hluboké profesní znalosti a také o znalost drobných všedních problémů obyčejných českých lidiček. Tím Velinského knihy připomínají romány Dicka Francise. Čtenáři se s Otou Finkem snadno ztotožňují, protože se v jeho příbězích pohybují známými místy a profesní dovednosti a triky v nich hrají stejně důležitou roli jako psychologie a akce. Vynikající překladatel angloamerické literatury František Jungwirth prohlásil: "Má-li naše literatura svého Philipa Marlowa, je jím Ota Fink z knih Jaroslava Velinského."

Nakladatel

Jaroslav Velinský je také průkopníkem nové a zajímavé cesty v českém uměleckém podnikání. V roce 1999 založil "jednomužné" nakladatelství Kapitán Kid, které se opírá o Klub kamarádů Kapitána Kida. Tento klub sdružuje čtenáře jeho knih a fanoušky jeho hudby. Velinský využívá klubovou databázi a těsný kontakt se svými čtenáři a posluchači pro optimální plánování své tvorby. To se netýká jen nákladů vydávaných knih a CD, ale také optimalizace výběru témat a poměru hudební a literární tvorby. Výsledkem je vysoce efektivní nakladatelství, které produkuje originální knihy a hudbu „na zakázku“. .

Dodatek

Dílo

Divadlo

Jaroslav Velinský zkoušel své štěstí nejprve jako autor divadelních her. Některé z nich byly v 60. letech uvedeny na scéně libereckého Severočeského kabaretu a tamního Divadla hudby, žádná z nich však nevyšla tiskem.

V roce 1975 uvedlo Městské divadlo v Šumperku Velinského hru k 30. výročí osvobození Než vyšlo slunce. V roce 2000 vyšla Velinskému tiskem detektivní parodie na Agathu Christie Šest malých matrjošek, která byla poté několikrát inscenována různými ochotnickými soubory.

Literatura SF

Jaroslav Velinský debutoval knižně v roce 1969 sci-fi románem Zápisky z Garthu/ Leonora, katastrofickým příběhem z budoucnosti. V dalších letech psal převážně povídky, které publikoval např. v severočeském deníku Průboj, v Technickém týdeníku a různých antologiích.

V roce 1984 vyšla Velinskému v antologii Stalo se zítra novela Den a noc, jejímž hrdinou je investigativní žurnalista Christy Biggs. Děj novely se odehrává v Antarktidě 21. století a jeho součástí je vložené fantasy vyprávění Putování rytíře Haralda do země Obrasilské. Novela Den a noc získala ocenění Golem SF Award 1985 za nejlepší povídku roku.

V letech 1993-4 se Jaroslav Velinský pokusil vytvořit originální českou sešitovou space operu S.I.Man Dan Young, vyšlo však jen 9 příběhů a série byla zastavena.

V roce 1995 vyšel Velinskému román Engerlingové, sociální utopie o skupině lidí, která se dobrovolně skryje do uměle zbudovaného „lepšího“ světa v podzemí. Kniha byla oceněna Akademií sci-fi, fantasy & hororu jako nejlepší sci-fi román roku. V témže roce se Velinský vrátil k postavě antarktického novináře Christyho Biggse. K novele Den a noc připsal další dva příběhy a vydal je pod společným názvem Kontinent neomezených možností. V roce 1995 také znovu vychází Velinského prvotina Zápisky z Garthu/ Leonora, rozšířená o nově napsaný druhý díl (touto knihou v podstatě zahájilo činnost Velinského soukromé nakladatelství Kapitán Kid). V roce 1996 vydal Jaroslav Velinský atypickou fantasy, nazvanou Dzwille a v roce 1999 „čarodějnický příběh ze současnosti“ Hranice pomsty.

V roce 2003 vychází povídková sbírka Divnobraní, obsahující Velinského sci-fi, horory i literární parodie, vzniklé za posledních 40 let. Zatím posledním autorovým příspěvkem k žánru sci-fi je čtvrtý příběh Christyho Bigse, nazvaný Fialky pro královnu (2007).

Detektivní příběhy

Souběžně se sci-fi se Jaroslav Velinský od počátku věnuje detektivní literatuře. V roce 1969 mu vyšel román Spravedlivá pistole, jehož hlavním hrdinou je předčasně penzionovaný kriminalista Augustin Veliký a jeho přátelé. Jejich druhý případ vyšel v roce 1972 pod názvem Hra na smrt (autor byl tentokrát skryt pod pseudonymem Václav Rabský). Třetí knihou se stejnými hrdiny je Mrtvý z Olivetské hory, vydaný až roku 1990 jako první svazek znovuobnoveného Rodokapsu.

Už dříve, v roce 1984, přichází Jaroslav Velinský s novým hrdinou – bezděčným detektivem Otou Finkem, který je občanským povoláním soustružník. Příběhy se odehrávají v 50. a 60. letech minulého století. Postupně vyšly tyto tituly: Tmavá Studnice (1984 – spolu s novelou Lidožrout), Našeptavač (1989), Čenž se smrtí (1989 – novely Čenž a Smrt komára), Zmizení princezny (1999 – Cena Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku), Dáma se zeleným slonem (2001), Strašidlo minulosti (2002), Velice dlouhé schody (2003), Volání odnikud (2003), Cesta pro vraha (2004), Dívka s copem (2005), Přibližné řešení (2005), Zahrádka smrti (2006), Bouda (2007), Případ výjimečné klibny (2008) a Mosazná postel (2008).

Od roku 1995 píše Jaroslav Velinský i detektivní příběhy ze současnosti, jejichž hrdinou je také Ota Fink, dnes již kriminalista v penzi a majitel soukromé detektivní agentury Discret: Konec perského prince (1995 – Cena Jiřího Marka), Bestie z Tamberku (2000), Osud motýlka (2001), Posel neštěstí (2002), Kletba rodu Cajthamlů (2004), Labutí píseň (2006).

Na začátku 90. let se Jaroslav Velinský neúspěšně pokoušel vzkřísit k životu legendárního detektiva Léona Cliftona: Oběti jezera Michigan (1991 – adaptace příběhu J.B.Šťastného), Zlatá cihla (1991), Vražda v harlemském divadle (1992), Sedm oběšenců, Pekelná brána (oba 1994 v Napínavých novinách).

Detektivní nádech má i Velinského dívčí román Ve znamení střelce (1994), který vyšel pod pseudonymem Agáta Bílá.

Dobrodružná literatura

Jaroslav Velinský je také autorem několika čistě dobrodružných románů, určených většinou mládeži. V roce 1987 vydal historický příběh z husitské doby Muž v zeleném poli. Romány Cestou dračích lodí (1989) a Přídí k severu (1991) jsou středověké příběhy ze severních moří, které na sebe volně navazují. El Hombre Dorado (1993 - pseudonym Kapitán Kid) je dobrodružným příběhem o hledání inckého zlata. Největší ohlas však vzbudil Velinského román Poslední tajemství Jana T. (2003), kterým navázal na stínadelskou trilogii Jaroslava Foglara o Rychlých šípech.

V sešitových řadách Rodokaps a Serie publikoval Velinský pod pseudonymem Charlie P.Stonebridge celkem 8 příběhů z Divokého Západu - Setkání v Oloho (1991), Šerif Buck Lee (1993), Drak z Chickasha (1994), Smrt v dešti, Krutá zima v Complimentu, Právo být katem, Svědectví mrtvých, Peníze z nebe (vše 1999). První čtyři příběhy šerifa Bucka Lee vydal pak Velinský v roce 2002 už pod svým jménem knižně, opět pod názvem Šerif Buck Lee.

Jiné žánry

Z běžné produkce Jaroslava Velinského se poněkud vymyká non fiction Případ Atlantis (2001), shrnující a hodnotící fakta a teorie o Platónově Atlantidě.

Hudební

Zvukové nosiče

  • No to se ví, Supraphon 1983 (LP - první autorské album)
  • Songy, Multisonic 1992 (LP,CD,MC - druhé autorské album)
  • Dávno již, Presston 1992 (LP,CD,MC - první album starých trampských písní; reedice Levné knihy 2006)
  • Krinolína, Supraphon 1994 (CD,MC - reedice alba No to se ví, doplněná bonusy)
  • Schizokrajné lásky, Baroko&Fox 1995 (CD,MC - třetí autorské album)
  • Staré trampské písně, Tonus 1996 (CD,MC - druhé album starých trampských písní)
  • Písně moří a kaňonů, Pupava 1997 (CD, MC - čtvrté autorské album; reedice B.M.S. 2007)
  • Zpověď unaveného clowna, Bonton music 1998 (CD - páté autorské album)
  • 21x Kapitán Kid - Tempo di kůň, Kapitán Kid 2007 (CD - šesté autorské album)

Některé písně vyšly také samostatně na samplerech různých hudebních vydavatelství (výběr):

  • Písně dlouhých cest, Supraphon 1975 (LP, dvě písně)
  • Trampská dvorana, Supraphon 1988 (LP, čtyři písně)
  • Rychlé šípy (Wabi Ryvola)/ Sedm statečných, Supraphon (SP, jedna píseň)
  • Poker, ITA 1991 (LP, čtyři písně)

Největší písňové hity

  • Slaboch Ben (1955)
  • Krinolina (1959)
  • No to se ví (1974)
  • Nezralé maliny

Zpěvníky

  • Trampské písničky Kapitána Kida. Trampské písničky č.2, Ostrava: Česká tábornická unie - PULS, 1969.
  • Zpívá Kapitán Kid a jeho přátelé. Edice Folk a country klubu Písničky zadarmo. Praha: OMKVP Kulturního domu hl.m.Prahy, 1977.
  • Kapitán Kid, Dávno již. Písně ze stejnojmenného alba. PRESSTON.
  • Zrezavělý ostruhy. Písně z LP Krinolina. Brno: Konvoj, 1994. ISBN 80-85615-24-X
  • Kapitán Kid - 107 písní…. Praha: Evžen Kid Šlechta (vlastním nákladem), 1998.


Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jaroslav_Velinsk%C3%BD“