Hvězdná asociace
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 31. 1. 2011, 23:20
Hvězdná asociace nebo hvězdná seskupení je velmi volná hvězdokupa, volnější než kulová i otevřená hvězdokupa. Takové seskupení objevil Viktor Ambarcumian v roce 1947. Je to prostorově ohraničená skupina určitého typu hvězd společného původu, úzce spojena s plyno-prachovými mlhovinami. Hvězdná seskupení lze považovat za nejslabší kompaktní hvězdokupu. Její rozměry jsou obvykle mnohem větší než rozměry otevřených hvězdokup, dosahují průměr 100–650 ly.
Podle složení se rozeznávají T asociace, tvořené zejména nepravidelnými proměnnými hvězdami typu T Tauri poměrně nízké svítivosti, a OB asociace (často označované O asociace), které obsahují velmi horké hvězdy spektrálních typů O a B. Novější se zavedl i název R asociace pro označení hvězdných asociaci, které osvětluje reflexní mlhovinu. Hvězdná seskupení se označuje latinskou značkou souhvězdí, ve kterém se nachází, zkráceným označením typu asociace (OB, T nebo R) a pořadovým číslem hvězdného uskupení v daném souhvězdí, např. Per OB1, Ori OB1, Sco OB4, CRA T1, Mon R2, Cen R2 atd.., Nebo jen značkou souhvězdí a římskou číslicí, např.. Per II.
První skupinu hvězd tvořících T asociace objevili v letech 1903–1904 v oblasti mlhoviny Orionu M. Wolf a H. Leavittová. Našli v ní 70 proměnných hvězd typu T Tauri. První seznam takových skupin v roce 1938 zveřejnily C. N. Paynová-Gaposhkinová a S. Gapoškin v monografii o proměnných hvězdách. První skupinu hvězd typu OB asociací, složenou z B hvězd kolem Velké mlhoviny Orion, popsal v roce 1919 J. C. Kapteyn, první seznamy takovýchto skupin uveřejnil (1926–1929) A. Pannekoek s uvedením jejich grafického prostorového rozložení v Galaxii. Pro tyto skupiny se používal název agregát, r. 1930 je začala Paynová nazývat asociace. V letech 1947-1949 přišel V. A. Ambarcumian k závěru, že hvězdná asociace je skupina hvězd společného původu s rychlým procesem rozpadu, z čehož plyne i závěr o velmi mladém věku hvězdných asociaci ao pokračujícím procesu vzniku hvězd v Galaxii. Jeho závěr o rozpadu hvězdných asociaci rychlostí 5-10 km / s potvrdil v roce 1952 A. Blaauw v případě hvězdné asociace Per OB2.
Novějšími detailními výzkumy bylo zjištěno, že do hvězdných asociaci patří i velký počet slabších, dříve neidentifikovaných hvězd, které ji dělají dynamicky stabilní. Mnohé T asociace se ukázaly tak stabilní, že jejich rozpad je nemožný. Kromě toho bylo zjištěno, že mezi různými typy asociací není podstatný rozdíl, že každá OB asociace obsahuje i slabé hvězdy T Tauri; T asociace se odlišují od OB asociací tím, že neobsahují hvězdy spektrálních typů O a B. V OB asociacích se dodatečně našly hvězdy všech spektrálních typů, od O po M. Střední hustota hvězdných asociaci je proto mnohem vyšší, než původně předpokládal Ambarcumian. Navíc kolem všech hvězdných asociaci se zjištěny velké množství neutrálního atomového a molekulárního vodíku. Objev velkého počtu slabých hvězd ve hvězdných asociacích je hlavním důvodem pochybností více autorů (např. PN Cholopova) o Ambarcumianovej hypotéze rychlého rozpadu hvězdných asociaci. Pozorovány úniky jednotlivých hvězd z centrálních oblastí hvězdné asociace se v tomto novém chápání nepokládají za celkové rozpínání hvězdné asociace, která jako celek zůstává dynamicky stabilní, ale za únik jednotlivých hvězd vlivem jejich vzájemných setkání v počátečních fázích vývoje asociace. Hvězdnou asociaci lze považovat za vznikající hvězdokupu (nebo skupinu hvězdokup) v počáteční fázi vývoje v procesu gravitační kondenzace z difuzní mezihvězdné hmoty. Z mezihvězdné hmoty vznikají hvězdy všech možných hmotností a svítivostí horké O a B hvězdy přitom tvoří jen několik procent celkové hmotnosti vzniklé hvězdné asociace.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |