Grabštejn (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 13. 6. 2012, 21:32

Grabštejn

Grabštejn, dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein, je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou.

Historie

O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2.polovině 13.století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři století. V 15. století, za husitských válek, byl hrad několikrát dobýván, odolal však i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali zemskému radovi a místokancléři dr. Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566 – 1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple sv. Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.

Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünebühlu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmannsdorfové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad několikrát obsadila švédská posádka, a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorfu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb – po požáru roku 1843 postavili například nové zakončení věže, roku 1818 dostal jejich zásluhou Dolní zámek dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. Hrad využívali až do jeho konfiskace roku 1945, v této době jej i v nutné míře udržovali.

Roku 1953 se na zámku usídlila Československá lidová armáda. Ta hrad neudržovala a zámek významnou měrou chátral, devastace hradu však vyvrcholila až po odchodu armády z Horního zámku. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvají dosud, během nich jsou původně značné škody postupně zahlazovány. Dnes zámek patří k příkladně restaurovaným památkovým objektům mimořádného významu, postupně jsou veřejnosti zpřístupňovány další části areálu.

Dolní zámek a přilehlý park dnes využívá Armáda České republiky k výcviku služebních psů a jako základnu armádních psovodů.

Současnost - prohlídkové trasy

1. prohlídkový okruh zahrnuje hradní sklepení, hradní věž s vyhlídkou a všechny přístupné interiéry obou pater zámku včetně prohlídky unikátní renesanční kaple sv. Barbory a expozice nábytku a dřevořezeb ze sbírek Severočeského muzea v Liberci - prohlídka je s průvodcem a trvá 70 minut

2. prohlídkový okruh je zkrácenou verzí 1. prohlídkového okruhu, neboť zahrnuje hradní sklepení, hradní věž s vyhlídkou a jen některé interiéry zámku - prohlídka je s průvodcem a trvá 50 minut

3. prohlídkový okruh zahrnuje pouze hradní sklepení - prohlídka je s průvodcem a trvá 15 minut

4. prohlídkový okruh zahrnuje pouze hradní věž s vyhlídkou - prohlídka je samostatná, bez průvodce

Fotogalerie

Kaple svaté Barbory	Strop kaple svaté Barbory	Vstupní místnost	Místnost s krbem
Místnost s krbem	Velký sál	Vstupní brána	IMG 7657.jpg Nádvoří

Literatura

R.Anděl: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a Slezsku. Severní Čechy, o.O, 1977.
B. Balbín: Miscellanea historica regni Bohemiae, III, 1681.
J. Becovský: Poselkyně starých příběhů českých, II, 1879, ed. A.Rezek, s. 378 (678?),

rkp. č. 70.

Fr.Bernau: Album der Burgen und Schlösser des Königreichs Böhmen, I, Saaz 1881.
Die Burgenstraßen Böhmens. Eine Reise durch die Vergangenheit, ergänzt mit Gegenwartsinformationen. Wien 1995.
Carpzov, Johann Benedict: Analecta fastorum Zittaviensium, Zittau 1716, I.
Carpzov, Johann Benedict: Ehrentempel merkwürdiger Antiquitäten, Bautzen 1719.
Graf Siegmar Dohna, Die Donins (2 díly), Berlin 1876.
Durdík, Tomáš: České hrady, Praha 1984.
Durdík, Tomáš: Hrady severních Čech, Praha 1992.
Durdík, Tomáš: Encyklopedie českých hradů, Praha 1995.
Gierach, Erich/ Schwarz, Ernst: Sudetendeutsches Ortsnamenbuch, Reichenberg 1932.

erster Abdruck in: Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Iser-Gaues, Jahrgang XXV, 1931, S. 1-43.

H. Helbig: Der wettinische Ständestaat, 19802 .
Knothe, Hermann: Die Burggrafen von Dohna auf Grafenstein, in: Archiv für Sächsische Landesgeschichte, Neue Folge, Bd.I, Leipzig 1875. S. 201-259.
Knothe, Hermann: Geschichte des Oberlausitzer Adels und seine Güter vom 13. bis gegen Ende des 16. Jahrhunderts, Leipzig 1879, S. 152 ff.
Knothe, Hermann: Die Stellung der Gutsuntertanen in der Oberlausitz in ihren Gutsherrschaften von den ältesten Zeiten bis zur Ablösung der Zinsen und Dienste. in: Neues lausitzisches Magazin, 61/1885.
kolektiv, Státní hrad Grabštejn. 1. vyd. Ústí nad Labem: Státní památkový ústav, 2001. ISBN 80-85036-21-5.
Kühn, Karl F.: Topographie der historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brünn - Prag - Leipzig - Wien 1934.
Líbal, Dobroslav: Stavebně historický průzkum, (dějiny, architektonický rozbor, návrhy pro asanace a rekonstrukci), Praha 1979.
D. Menclová: České hrady, I, 1972.
D. Menclová: Grabštejn, stavební rozbor,namnožený strojopis stav. rozboru, dějin, zaměření a pohledů, 1973.
Morawek, Karl Gotth: Das Schloss Grafenstein in Böhmen, Postillion und Paketboot, Zittau 1845.
Morawek, Karl Gotth: Die Schlösser Grafenstein, Lämberg und die Ruinen Karlsfriede und Hammerstein sowie Bemerkungen in der Niederleschen Geschichte des Städtchens Grottau usw. Zittau, Stadtarchiv.
R. Müller: Die Schloss-Capelle zu Grafenstein,in: Mitteilungen der Zentral Commission für Erforschung und Erhaltung der historischen und Kunstdenkmale, 1887, Neue Folge, XIV.
Palacký, František: Dějiny národu českého v Ćechách a na Moravě, Praha 1921 (ND).
A. Profous: Místní jména v Čechách, I, 1947.
Ressel, Anton: Geschichte des Friedländer Bezirkes, Friedland 1900.
Ressel, Anton:Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land,(2 Bdd.), Reichenberg 1903-05.
Schaller, Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, IV, 1795.
Schwertner, Rudolf: Kratzau, Schicksal einer sudetendeutschen Stadt. Ein Heimatbuch …(mit Zeichnungen von Otto Thiel, Mannheim 1966.
A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X, 1895.
Seeliger, E.A.: Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Reichenberg 1935?.
Sindely, Anton: Geschichte der Böhmischen Länder, (2 Bd.) Neudruck der 2. Auflage 1861, Osnabrück 1968.
J. G. Sommer: Das Königreich Böhmen, II, 1834.
J. V. Šimák: České dějiny , I-V.
Jan Šťovíček: Jiří Mehl ze Střelic. Příspěvek k dějinám vratislavského patriciátu v 16. století, (diss.) 1968 .
Vondráčková, Jitka, Donínové na Grabštejně, diplomová práce FF UK Praha

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Grabštejn (hrad)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii