V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Makalu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 13. 3. 2014, 12:10

Makalu (v Číně oficiálně Makaru; čínsky: 马卡鲁山; pinyin: Mǎkǎlǔ Shān) je pátá nejvyšší hora světa, která se nachází 22 km východně od Mount Everestu na hranicích Číny a Nepálu. Hlavní vrchol měří 8 462 metrů. Makalu je považována za jednu z nejobtížněji dosažitelných osmitisícovek na světě. Hora je známá svými strmými stěnami a ostrými hřebeny. Finální výstup na vrcholovou pyramidu v sobě kombinuje technické skalní lezení a velkou výšku.

Obsah

Vrcholy Makalu

Makalu má dva důležité vedlejší vrcholy. Prvním je Kangchungtse, ležící 3 km severoseverozápadně hlavního vrcholu. Dalším významným vrcholem masivu je Chomo Lonzo, který je od Kangchungtse oddělen úzkým sedlem.

Makalu 8463 m n. m.
Makalu - Jižní vrchol 8010 m n. m.
Chomo Lonzo 7818 m n. m.
Kangchungtse (Makalu II) 7678 m n. m.

Prvovýstup

Makalu byla poprvé zdolána 15. června 1955 Lionelem Terrayem a Jeanem Couzym, členy francouzské expedice vedené Jeanem Franco. Francouzský tým lezl na Makalu severní stěnou a severovýchodním hřebenem, přes sedlo mezi Makalu a Kangchungtse (Makalu-La), tak zvanou normální, klasickou cestou.

Historie výstupů

Makalu nebyla až do 50. let 20.století zkoumána ani zlézána. Nepál byl cizincům uzavřen do roku 1949 a britské expedice postupující z Tibetu směřovaly výhradně k Everestu. První pokusy o výstup provedli současně na jaře 1954 Američané JV hřebenem (7050m) a Britové (pod vedením Edmunda Hillaryho) od SZ (6500m). Stejnou trasou, jakou zkoumali Britové, se pokusili na podzim 1954 o výstup Francouzi. Dosáhli vrcholů sousedního Kangchungtse a Chomo Lonzo.

  • 1955 - Francouzi se vracejí k hoře a dokončují započatou trasu přes sedlo Makalu S stěnou. Jako první dvojice dosahují vrcholu hory Lionel Terray a Jean Couzy, po nich postupně všech sedm ostatních Francouzů a jeden Šerpa. Jejich výstup se stává klasickou cestou na Makalu.

V roce 1961 se k Makalu vrátil Edmund Hillary se skupinou Britů a Novozélanďanů. Klasickou cestou a bez kyslíkových přístrojů dosáhli výšky 8400 m, tedy 60 m pod vrcholem.

9.února 2009 se zdařil první zimní výstup na Makalu klasickou cestou, který realizovali Ital Simone Moro a Kazach Denis Urubko. Makalu byla poslední nepálskou osmitisícovkou bez zimního výstupu, při předchozím pokusu v zimě roku 2006 zmizel beze stopy úspěšný francouzský horolezec Jean-Christophe Lafaille.

  • 1970 - JV hřeben. Druhý výstup na Makalu cestou prvního amerického pokusu podnikají Japonci. Na vrchol vystupují H. Tanaka a T. Ozaki. Současně vystupují jako první na jižní vrchol (8010m).

Jejich výstup zopakovali Američané bez kyslíkových přístrojů a bez podpory Šerpů roku 1980, kdy vrcholu dosáhl sólo John Roskelley.

Potřetí přelezli Z pilíř Španělé v roce 1989, dosáhli bodu v 8350m, kde pilíř končí a sestoupili bez dosažení samotného vrcholu hory.

V roce 1990 vystoupila na Makalu první žena - Američanka Kitty Kalon-Griss se spolulezcem Jottem Chatem v rámci americké expedice Z pilířem.

Další výstup Z pilířem realizovali Švýcaři Erhard Loretan a Jean Troillet alpským stylem během 2(!) dnů.

  • 1975 - J stěna. Jugoslávská expedice po předchozím pokusu roku 1972 otevírá další obtížnou trasu na Makalu J stěnou. V J stěně byla předtím neúspěšná rakouská expedice s R.Messnerem v roce 1974.
  • 1976 - J pilíř. Československá expedice dokončuje trasu svého vlastního pokusu z roku 1973. Cesta vede J pilířem na J vrchol, dále JV hřebenem. Na J vrchol (8010m) vystupuje postupně 11 členů expedice. Dva z nich - Karel Schubert a Milan Kriššák - vystupují na hlavní vrchol hory. S nimi zlézá Makalu i Jose Camprubi ze španělské expedice postupující JV hřebenem. Karel Schubert zemřel při sestupu. Cesta J pilířem nebyla dosud zopakována.
  • 1981 - Kukuczkova cesta. Po neúspěchu v Z stěně podnikl Jerzy Kukuczka přímý výstup do sedla Makalu a SZ hřebenem - sólo alpským stylem.
  • 1982 - Pilíř Z stěny. Švýcarská expedice leze na Makalu pilířem v levé polovině Z stěny a dosahuje 7700m. Andrzej Czok z polské výpravy později jejich cestu dokončuje sólovýstupem. Závěr trasy sleduje SZ hřeben.
  • 1993 - Beghinova cesta. Francouz Pierre Beghin zlézá J stěnu sólo alpským stylem. Nastupuje vpravo od Jugoslávské cesty (1975), do které se napojuje zhruba v polovině výstupu.
  • 1995 - SV hřeben. Japonská expedice otevírá jedinou trasu na Makalu z Tibetu.
  • 1997 - Z stěna. Po 7 neúspěšných pokusech různých výprav (1977 Američané, jaro 1981 Kurtyka/McIntyre, podzim 1981 Kukuczka/Kurtyka/McIntyre, 1982 Švýcaři, 1992 Britové, 1993 Francouzi+Američané, 1996 Rusové) se daří prostoupit Z stěnu Makalu v její pravé části ruské expedici. Na vrchol hory postupně vystoupili Alexej Bolotov, Juri Ermaček, Dimitri Pavlenko, Igor Bugačevski and Nikolaj Jiline. Jedná se o technicky nejobtížnější cestu na Makalu.

Možnosti dalších prvovýstupů

Z nepálské strany se nabízejí možnosti mimořádně obtížných výstupů středem J stěny do sedla mezi jižním a hlavním vrcholem a Z stěnou středem. V stěna Makalu je pravděpodobně téměř nelezitelná pro nebezpečí lavin. Možností z tibetské strany je výstup japonskou cestou od SZ na Chomo Lonzo s navázáním do S stěny nebo SV hřeben Makalu. Stále otevřený také zůstává přechod Makalu od JV na SZ.

Výstupy českých horolezců

Mapa osmitisícovek v oblasti Mount Everest

Související články

Externí odkazy


Osmitisícovky

Everest • K2 • Kančendženga • Lhotse • Makalu • Čo Oju • Dhaulagiri • Manaslu • Nanga Parbat • Annapurna • Gasherbrum I • Broad Peak • Gasherbrum II • Šiša Pangma

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Makalu“