Atmosférické blokování

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 2. 2013, 12:31

Blokování je v meteorologii považováno za událost, při které dochází k přerušení zonálního proudění vysokou tlakovou výší (anticyklónou) v mírných zeměpisných šířkách.^[1] Poprvé bylo blokování popsáno už v roce 1904. Od té doby vznikaly početné synoptické studie blokování.^[2]

Definice atmosférického blokování

Univerzální definice blokování zatím nebyla přesně stanovena, především proto, že se jedná o komplexní jev. Nejznámější definici blokování stanovil na základě kritérií D. F. Rex.^[2] Tato definice nepokrývá všechny případy blokování, neboť vylučuje situace s blokováním, které mají krátké trvání.^[2]
Blokování bylo původně identifikováno vizuální kontrolou synoptických map. Tento postup vyžadoval určité množství subjektivity. D. F. Rex ^[2] si byl tohoto problému vědom, a proto stanovil kritéria, aby byl proces identifikace blokování co nejobjektivnější:

• a) západní proudění se musí rozdělit na dvě větve,
• b) obě větve musejí transportovat znatelné množství vzduchové hmoty,
• c) tento dvouproudý systém musí být rozšířen nad nejméně 45 stupni zeměpisné délky,
• d) ostrý přechod ze západního zonálního proudění na meridionální typ proudění musí být pozorován u obou rozdělených proudů,
• e) tento systém musí setrvávat kontinuálně nejméně 10 dní.

Rexova definice blokování, která se skládá z jednoduchých kritérií, je však obtížně přeložitelná do počítačového programu.^[2]

Příklad vyvinutého blokování nad severním Atlantikem. Znázorněna je absolutní topografie a anomálie geopotenciální výšky (v gpm) hladiny 500 hPa.

Atmosférickým blokováním se zabývá americké Centrum pro klimatické předpovědi (Climate Prediction Center, CPC), které je součástí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA). CPC^[3] uvádí tyto charakteristiky atmosférického blokování:

• a) rozdělení západního proudění na dvě oddělené větve, které má značný délkový rozsah,
• b) východní proudění na jih od blokujícího hřebene vysokého tlaku vzduchu,
• c) výrazné meridionální proudění kolem blokujícího hřebene,
• d) přítomnost hluboké brázdy nízkého tlaku vzduchu po obou stranách blokujícího hřebene.

Literatura

• ŘEZÁČOVÁ, D., ET AL., 2007: Fyzika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha: Academia. 576 s. ISBN 978-80-200-1505-1.
• ROHLI, R. V., AND VEGA, A. J., 2008: Climatology. Sudbury (Massachusetts, United States): Jones & Bartlett Publishers. 466 pp. ISBN 978-0-7637-3828-0.
• OLIVER, J. E., 2008: Encyclopedia of world climatology. Dordrecht (Netherlands): Springer. 854 pp. ISBN 978-1-4020-3264-6.
• ALLABY, M., 2007: Encyclopedia of weather and climate [eBook]. New York: Facts On File (Infobase Publishing). ISBN 978-0-8160-6350-5.
• BEDNÁŘ, J., 2003: Meteorologie: úvod do studia dějů v zemské atmosféře. 1. vydání. Praha: Portál. 224 s. ISBN 80-7178-653-5.

Související články

• Zonální proudění
• Meridionální proudění
• Zonální index
• Meandrovitost výškového proudění
• Geostrofický vítr

Reference

1. ↑ SOBÍŠEK, B., ET AL., 1993: Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2 2,3 2,4} LEJENAS, H., AND H. OKLAND, 1983: Characteristics of Northern Hemisphere blocking as determined from a long time series of observational data. Tellus, 35A, 350-362.
3. ↑ CPC [on-line]. [cit. 2010-01-19]. Atmospheric Blocking. URL: <http://www.cpc.noaa.gov/products/precip/CWlink/MJO/block.shtml>