Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Aurelius

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 22. 12. 2013, 21:11

Aurelius (zkratka Au) je bílá moravská moštová odrůda vinné révy. Vína této odrůdy bývají kvalitní, plná a výrazná v chuti, jemně kořenitá a aromatická. Svým charakterem jsou podobná ryzlinku rýnskému, který je však méně kořenitý a elegantnější.

Odrůda poskytuje pravidelné a vysoké výnosy s dobrým obsahem cukru. Je možné ji pěstovat ve všech českých i moravských vinařských podoblastech. K rozšiřování došlo zejména po roce 1985, kdy byly kalamitní mrazy a tato odrůda dobře přezimovala. V roce 2004 byla vysázena na 0,25 % plochy všech vinic v Česku. Vzhledem k dosavadním velmi dobrým pěstitelským zkušenostem s touto odrůdou lze očekávat, že její zastoupení zejména v moravských vinicích nadále poroste.

Obsah

Původ

Odrůda vznikla křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský a byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou a Ing. Františkem Zatloukalem. Josef Veverka zahájil šlechtění v roce 1953 ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, odkud však musel v roce 1959 z politických důvodů odejít. Ve své práci pak pokračoval v šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova. Jako výchozí materiál použil 25 kombinací rodičovských párů, z nichž vypěstoval 429 semenáčů, 4 kombinace volného opylení, z nichž vzniklo 1 785 semenáčů a 11 samoopylení, z nichž vzniklo 417 semnáčů. Z tohoto šlechtění nakonec vznikly dvě odrůdy, které byly zapsány do státní odrůdové knihyPálava, zapsaná v roce 1977, a Aurelius, zapsaný v roce 1983. Pracovní označení křížence této odrůdy bylo NE x RR 45/18.

Popis odrůdy

Keře jsou středně bujného růstu. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, na rubu šedozelené a mírně ochlupené, na líci zelené. Mladé listy jsou na okraji načervenalé. Hrozny jsou středně velké, dlouhé, kuželovité, husté a křídlaté. Bobule jsou kulaté, spíše menší, žlutozelené a s tenkou slupkou. Dužnina je šťavnatá a rozplývavá, chuť je sladká.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům je dobrá, odolnost proti houbovým chorobám je spíše nízká. Kvůli tenké slupce je snadno napadána plísní šedou (Botrytis cinerea), proto je nutné zajistit ochranu před uzavřením hroznů.

Odrůda je středně pozdní, dozrává v druhé polovině září nebo začátkem října. Vyznačuje se pravidelnými a dobrými výnosy (průměrně 10 t/ha) a dobrým obsahem cukru obvykle nad 20° NM. Obsah kyselin v moštu je obvykle 8–12 ‰. Pokud je správně ošetřena proti napadení plísní šedou, lze pravidelně získávat vína s přívlastkem pozdní sběr nebo výběr z hroznů.

Odrůda je vhodná do všech vinařských oblastí v Česku, nejlépe se jí daří na svahovitých a slunných polohách. V úrodných půdách poskytuje vysoké výnosy a velmi dobrou cukernatost, nicméně její pěstování je rentabilní i v méně příznivých podmínkách. Snáší dobře i výkyvy ve vlhkosti stanoviště. Je vhodná pro všechny druhy vedení, řeže se na dlouhé tažně.

Jako podnož se používá odrůda Kober 5BB, do budoucna je nutné ověřit afinitu odrůdy s dalšími podnožemi.

Vlastnosti vína

Víno bývá obvykle velmi kvalitní a harmonické, s přiměřenými jemnými kyselinami (kolem 10 g/l), charakterem podobné ryzlinku rýnskému. V chuti je plné a výrazné, jemně kořenité. Má jemnou charakteristickou vůní s ovocnými tóny, případně kdoulově-lipovou. Barva je zelenožlutá. Díky dobré cukernatosti mívá obvykle přírodní zbytkový cukr.

Uplatnění v gastronomii je podobné, jako u Ryzlinku rýnského. Hodí se k předkrmům a k lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběr je vhodný k pstruhům a jiným rybám, sladké výběry vhodně doplňují dezerty.

Literatura

  • Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. Str. 67. ISBN 80-86767-00-0.
  • ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.: Aurelius. Firemní webové stránky. [1]
  • MORAVIA VITIS s.r.o.: Odrůdy révy vinné. Firemní webové stránky. [2]
  • Město Velké Pavlovice: Vinařské osobnosti. Webová stránka na serveru Velkopavlovicko, průvodce vinařskou podoblastí. [3]